| Výstava přináší uměleckohistorický pohled na širokou škálu realizací sakrální architektury, obrazové a sochařské tvorby, či užitého umění pro bohoslužebné interiéry. Jde o tvorbu z období komunistické totality, vytvořenou v klimatu a čase cílené ateizace společnosti a mnohdy krutých restrikcí. Přesto se podařilo v kostelích realizovat kvalitní a moderní výtvarná díla. O to víc vyniká důraz na pravdivost a étos přístupu tvůrců, kteří navíc v mnoha případech přinášeli mezi klasické formy i projevy současného a moderního vnímání umělce druhé poloviny 20. století. Za jednotlivými díly stojí příběhy odvahy, zaujetí, obětavosti osobností zadavatelů, kněží jednotlivých farností a na druhé straně realizátorů, umělců. Výběrově se představují výtvarná díla ze sakrálních prostor nejen římskokatolické církve, ale i českobratrské evangelické, československé husitské, řeckokatolické a církve bratrské.
Zcela poprvé se zde prezentuje činnost architektonické kanceláře Huť Jaroslava Čermáka, z architektů věnujících se projektům sakrálních staveb jsou zastoupena realizovaná i nerealizovaná díla Jana Sokola, Lubomíra Šlapety, Ludvíka Kolka, Michala Sborwitze či Tomáše Černouška. Na jejich práci navázali svou tvorbou další umělci mladší generace jako například autoři vitrají Karel Rechlík, Jan Jemelka, Jan Exnar, sochaři Otmar Oliva, Luděk Tichý a další. Samostatnou kapitolou jsou práce českých umělců, kteří zvolili emigraci a v jiných společenských podmínkách mohli pracovat mnohdy i na monumentálních zakázkách, jako například Josef Šíma, Jan Koblasa, Zbyněk Sekal ad.
Cílem celého projektu je přispět k poznání jedné z opomíjených kapitol české historie a dokumentovat roli výtvarného umění v bohoslužebném prostoru křesťanských církví působících v českých zemích v letech 1948–1989. K výstavě byla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů vydána stejnojmenná publikace.
|