| Cílem projektu bylo skrze výživnou iniciační ochutnávku čítající na 15 děl jednak a/ přitáhnout pozornost široké veřejnosti k nesporně zajímavému fenoménu, jakým romská literatura je a zprostředkovat bohatý potenciál myšlenkového, prožitkového a duchovního světa, který tato přináší a také b/ přiblížit atraktivní formou romskou literaturu posluchačům z řad samotných Romů a posílit tak jejich kulturní sebevědomí.
Název projektu Phabaľin (romsky Jabloň) odráží ve zkratce myšlenku, kterou v minulosti během příprav (nikdy nepublikovaného) výboru z romské literatury zformulovala podporovatelka romské kultury a přední česká romistka Milena Hübschmannová: "Dej nám Bůh zdraví, štěstí, laskavé srdce a moudrý rozum, abychom ze své romské kultury dokázali vypěstovat zdravou jabloň, která bude každým rokem rodit co nejvíce sladkých jablek."
Projekt přináší audiozpracování 10 prozaických děl a 5 básní romkých autorů. Jejich výběr byl koncipován tak, aby byly zastoupeny výrazné hlasy všech generací a zároveň pokryta co nejširší škála nosných témat (jakými jsou např. romipen/hodnoty romství, tradice a tradiční vzorce chování /i jejich kritika/, rodina a její význam, identita, hledání vlastní cesty, předsudky a boj s nimi aj.).
Z nejstarší generace (cca 50. a 60. léta 20. stol.) se představují nestoři, jakými jsou Elena Lacková (úryvek z oceňované životopisné knihy přeložené do několika světových jazyků Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou: Chlapec se rodí se smyčcem v ruce, děvče vyrůstá s písní / O čhavo uľol vonoha andro vast, e čhaj baroľ giľaha), Tera Fabiánová (povídka Co se Miškovi zdálo / So džalas o Miškas sune; básně Bodlák / Phosaďi luluďi a Ajsi som phuri / Jsem stará), Andrej Pešta (báseň Mé bohatství / Barvaľipen miro) nebo Andrej Giňa (povídka Ve vlaku / Andre mašina). Dále autoři, kteří na ně v 80. a 90. letech navázali jako Margita Reiznerová (báseň Vichřice ve mně víří / E balvaj andre ma phurdel), Emil Cina (povídka I takový může být Štědrý den / The ajsi šaj avel e Viľija), někteří z nich píšící dodnes jako Ilona Ferková (povídka Jak jsme chodili do kina / Sar amen o čhave phirahas andre mozi), Gejza Horváth (povídka Nesplněné sny / Nadoresle sune) až po autory současné jakými jsou Iveta Kokyová (cyklus Chci obojí / Kamav soduj), Dana Hrušková (povídka Nešťastná Ida / Čori Ida) a zástupkyni nejmladší generace autorů jakou je Věra Horváthová-Duždová (povídka Čas bytí).
Ke spolupráci na projektu přizvalo muzeum zástupce nakladatelství romské literatury Kher. Pro interpretaci v českém a romském jazyce pak obsadilo výrazné hlasy jakými jsou Barbora Hrzánová, Jan Cina, Michal Bumbálek, Barbora Goldmannová, Kamila Mitrášová, Stanislava Miková, Margita Lázoková, Štefan Ferenc, Milan Kroka a Michal Žolták.
Samotné audionahrávky jsou na webových stránkách doprovozeny texty, fotografiemi a skeny ze sbírkových fondů a knihovny MRK. Mezi nimi jsou také mimořádně vzácné písemnosti z pozůstalosti doc. Mileny Hübschmannové – autorské rukopisy či strojopisy literárních děl, vzájemnou korespondenci s autory aj., které obohatily fond písemného materiálu.
Muzeum romské kultury (dále jen MRK) projektem audiopovídek navázalo na své předchozí aktivity na poli romské literatury: v roce 2006 uspořádanou unikátní výstavu věnovanou romské slovesnosti a literatuře Čalo voďi / Sytá duše a v roce 2007 vydanou stejnojmennou dvojjazyčnou antologii prozaických textů romských autorů z ČR. Na zájem o tvorbu romských autorů se MRK soustředí také ve své sbírkotvorné a dokumentační činnosti, pořádá autorská a literární čtení.
|
