| Výstava pořádaná u příležitosti sedmdesátin architekta Josefa Pleskota seznamuje s jeho dílem na příkladu tří měst, ve kterých má nejvíce realizací (Ostravy-Vítkovic, Litomyšle a Prahy). Výstava se primárně nesoustředí na jednotlivé stavby a projekty, ale snaží se zprostředkovat Pleskotův způsob přemýšlení o architektuře a urbanismu. Díky spolupráci s Pleskotovým ateliérem je možné vystavit velké množství pracovních modelů a kreseb, současně ale výstava těží z toho, že je pořádána na půdě muzejní instituce – historický a širší kulturní kontext jednotlivých měst je představen prostřednictvím výpůjček z řady muzejních institucí (Památník národního písemnictví, Národní technické muzeum, Galerie hl. města Prahy a další). Leitmotivem výstavy je otázka, jak vůbec vystavovat architekturu. Vedle tradičního výstavního modelu, který stojí na kombinaci fotografií, plánů a modelů jednotlivých staveb, se kurátoři uchýlili k řadě alternativních výstavních strategií, často inspirovaných postupy současného umění. Patří sem velkoformátové živé přenosy z Vítkovic a Litomyšle, prezentace vybraných staveb ve formě „papírové sochy“ tvořené šanony, které obsahují projektovou dokumentaci, nebo setkání „Jsem z Litomyšle“, která se konají každou sobotu odpoledne. Přímo v expozici je vždy přítomen někdo z Litomyšle (starosta, ředitel muzea, ředitelka galerie,...), aby si neformálně povídal s návštěvníky o své osobní zkušenosti s životem v Litomyšli a tamní současné architektuře. Nedílnou součástí výstavy je také bezmála stostránkový průvodce, který návštěvníci dostávají ke vstupence a který obsahuje rozšiřující popisky prakticky ke všem exponátům a také řadu doprovodných textů. |