Muzejní počin roku

Paměti z karantény
„Kvůli koronaviru nemůžete ven? Skříně už máte třikrát přerovnané? Pište paměti!“ Vyzvalo Muzeum na počátku pandemie Covid 19 seniory izolované doma karanténou. Projekt představoval průkopnický pokus transformovat činnost muzea v situaci, kdy je nuceně uzavřené a hledat cestu, jak může muzejník pomáhat ochromené společnosti. Kampaň sklidila mimořádný ohlas. Zajistila po patnáct týdnů povzbudivou náplň do omezených životů jak autorům, tak i desetitisícům čtenářů muzejního facebooku z Čech i z Německa. Projekt završilo na začátku roku 2023 knižní vydání sebraných vzpomínek. Publikace zachovává pro budoucí generace i autenticitu okolností, za nichž pamětníci své osudy vyprávěli. Přiměje čtenáře podívat se zpátky do kovidové doby a připomenout si, jak společnost bojovala s neznámým virem i jak ho postupně přijala jako něco všedního.
96/2022
Muzeum města Ústí nad Labem, p. o.
Masarykova 1000/3, 400 01 Ústí nad Labem
+420 475 210 937
+420 777 157 048
muzeum@muzeumusti.cz
http://www.muzeumusti.cz
00361321
Statutární město Ústí nad Labem

Povinné přílohy

„Kvůli koronaviru nemůžete ven? Pište paměti!“ S touto výzvou oslovilo v dubnu 2020 Muzeum města Ústí nad Labem seniory izolované v bytech strachem z první vlny pandemie. Projekt představoval průkopnický pokus transformovat činnost muzea v neznámé situaci, kdy je nuceně uzavřené a hledat cestu, jak může muzejník pomáhat ochromené společnosti. Sklidil mimořádný ohlas. Zajistil povzbudivou náplň do omezených životů jak autorům, tak i desetitisícům čtenářů muzejního facebooku a webu. Spontánně se do něj zapojili i odsunutí rodáci ze stejně postiženého Německa. Kampaň zaujala média, neboť přinášela vítanou pozitivní zprávu v záplavě každodenních informací o počtech nově nakažených, hospitalizovaných a zemřelých. Málokdo sepíše vzpomínky. Karanténa tomu paradoxně poskytla příležitost. Jako první dorazil ručně psaný dopis naditý fotografiemi. Dojemný příběh „Kožíšek“ o česko-německém soužití od osmdesátileté Eriky Lischkové se ve čtenosti zařadil mezi rekordní příspěvky v historii muzejního facebooku. Senioři se podělili o vzpomínky na válečné osudy, odsun a osídlování pohraničí, pašování, zahradničení, sport i underground. Osobitou formou přispěl pětaosmdesátiletý výtvarník Zdeněk Urban. Představil dětství za války jako komiks. Třiadevadesátiletá Jiřina Plecitá zase rozluštila záhadu slavné fotografie ze srpna 1968 zachycující Felicii přejetou tankem. Patřila totiž právě Plecitým. Zatímco autorka vzpomínala na drama okupace, karanténa ji uvěznila v nemocnici. „Zvláštní, dopsala paměti a umřela. Koronavirus nám nedovolil být s ní... Jsem vděčná za váš podnět k sepisování vzpomínek, byl to krásný a důležitý čas,“ poznamenala dcera Daniela Doubková. Ze vzpomínek sesbíraných pro muzejní kampaň rodina následně sestavila i tištěnou publikaci. Zásluhou výzvy se do fondu muzejní knihovny dostalo celkem devět do té doby neznámých soukromých vydání regionálních vzpomínek z Čech i z Německa. Facebookový seriál vyvrcholil po patnácti dílech na konci července, kdy už se život vracel do normálních kolejí. Zásadně zvýšil sledovanost profilu Muzea na sociální síti Facebook. Do té doby oslovoval v průměru 30-40 tisíc uživatelů měsíčně, aby během roku 2020 přesáhl 100 tisíc. Knižní vydání „Pamětí z karantény“ z roku 2023 v česko-německé verzi přináší oproti všem dosavadním výstupům kampaně vysokou přidanou hodnotu. V knize přibyla řada bonusů, jako nezveřejněné fotografie, nezařazené pasáže. Příběhy zvýraznila atraktivní grafika využívající dobový obrazový materiál získaný od narátorů i působivé koláže. Zároveň publikace zachová pro budoucí generace autenticitu okolností, za nichž pamětníci své osudy vyprávěli. Každou kapitolu uvádí reálné údaje k datu zveřejnění na facebooku – kolik ten den přibylo nemocných, kolik zemřelo a také kolik lidí četlo daný příspěvek, kolik lajků obdržel. Připojené novinové články vážící se opět k datu zveřejnění vzpomínek přimějí čtenáře podívat se zpátky do kovidové doby a připomenout si, jak společnost bojovala s neznámým virem i jak ho postupně přijala jako něco všedního. A také možná vyvolají otázku: Jaké bude jednou vzpomínání pamětníků na éru koronavirovou?

Martin Krsek
+420 604 133 022
krsek@muzeumusti.cz

Nepovinné přílohy

Martin Krsek


Fotogalerie

nahoru