| V r. 2022 otevřelo Národní technické muzeum v Centru stavitelského dědictví NTM Plasy novou expozici „Středověké stavební stroje“. Završila se tím jedna etapa unikátního experimentu, na němž se od počátku muzeum podílelo.
Vše začalo při rozsáhlé opravě stropních konstrukcí na hradě Karlštejn, kterou v l. 1999 až 2006 realizovali tesař Petr Růžička s architektem Vítem Mlázovským. Komplikace s dopravou a manipulací nadměrných dřevěných prvků je vedla k myšlence, jak by dnes obstály středověké mechanismy a stavební stroje poháněné lidskou silou. Příležitostí, kde tuto myšlenku zhmotnit, se měla stát tehdy připravovaná oprava krovu Královského paláce na hradě Točník.
Experiment nazvaný „Použití dřevěného stavebního jeřábu na lidský pohon v současné stavební praxi“ odstartoval v r. 2006 pod záštitou Národního technického muzea. Na základě ideové rekonstrukce dle vyobrazení z Bible Václava IV. a poznatků získaných průzkumem dochovaných historických analogií u nás i v zahraničí Petr Růžička s Vítem Mlázovským navrhli a vyrobili funkční repliku středověkého stavebního jeřábu. Výroba byla provedena dobovými technologiemi z ručně tesaného dřeva za účasti veřejnosti. Nejdříve se vyráběl v synagoze v Praze-Libni a dokončovací práce a sestavení proběhly na Pražském hradě, kde byl na jaře 2006 prezentován v rámci výstavy „Karel IV. – císař z boží milosti“. Návrh i stavba jeřábu byly předmětem několika veřejných přednášek. Po ukončení výstavy byl jeřáb prakticky využit v podmínkách reálné stavby na hradě Točníku. Cílem tohoto experimentu bylo ověření věrohodnosti historické ikonografie, zjištění skutečných technických parametrů stroje, sledování produktivity práce ve srovnání s moderní stavební mechanizací, porovnání výrobních a energetických nákladů, ekologické zátěže a zjištění možnosti uplatnění jednoduchých strojů na lidský pohon v současném stavebnictví. Experiment na Točníku byl úspěšný a následně byl jeřáb použit na další stavbě, při opravě věže na hradě Kost. Veřejnost měla možnost vidět praktické ukázky funkce jeřábu v rámci výstavy NTM „Civitas Carolina aneb stavitelství doby Karla IV.“ v r. 2016 v Praze, kde byl vystaven spolu s beranidlem, které Petr Růžička zhotovil také dle středověké ikonografie.
Poté, co se jeřáb osvědčil na skutečných stavbách a byl prezentován na několika místech ČR, se stal spolu s beranidlem a menším vratidlem součástí sbírek NTM. Druhý život našly tyto unikátní stroje v nové expozici v Centru stavitelského dědictví NTM Plasy, jejíž realizace byla podpořena z IROP v rámci projektu reg. číslo CZ.06.4.59/0.0/0.0/16_073/0010517. Za účelem prezentace strojů široké veřejnosti byly upraveny prostory lednice v historické budově ležáckých sklepů plaského pivovaru. Došlo tak ke zpřístupnění této technické památky veřejnosti a zároveň byla tematicky doplněna stávající expozice stavitelství o důležitý segment věnující se středověku. Vedle unikátních strojů expozice obsahuje bohaté textové, obrazové a filmové materiály dokumentující vznik strojů a jejich experimentální použití. Zejména pro dětské návštěvníky je připraven edukační program zaměřený na stavitelství ve středověku. K expozici byl vydán tištěný katalog, doplněný o kapitolu, která na základě archivních materiálů NTM a dalších pramenů představuje využití obdobných principů, se kterými jsme se setkali u středověkých stavebních strojů a které byly běžně používány prakticky až do přelomu 19. a 20. století. Nová expozice NTM spolu s filmovými materiály a katalogem je završením unikátního experimentu, jenž v mnohých směrech doplnil naše znalosti o stavitelství ve středověku a nyní tyto informace předkládá poutavou formou široké veřejnosti.
|
