10.4.2017

Seminář Etnografické komise v Šumperku 2016

Jarní seminář roku 2016 členů Etnografické komise AMG ČR se tak díky vstřícnosti pořadatele mohl uskutečnit v prostorách přednáškového sálu Vlastivědného muzea v Šumperku.

Jarní seminář etnografické komise AMG ČR:

 

Seminář Etnografické komise AMG ČR ve Vlastivědném muzeu v Šumperku

(27. – 28. 4. 2016, Přednáškový sál Vlastivědného muzea v Šumperku, Hlavní třída 22)

 

Při volbě místa každého dalšího etnografického semináře AMG ČR se výbor komise vážně zamýšlí nad tím, která instituce by byla v konkrétním čase nejvhodnější. Motivující jsou pro nás především zajímavé a do života nově přivedené projekty, které zpřístupňují v daných institucích nové objekty, expozice, výstavy či depozitáře.

Tentokrát se role hostitele ujalo Vlastivědné muzeum v Šumperku, které je příspěvkovou organizací Olomouckého kraje a spravuje pět zařízení: Muzeum v Šumperku, Muzeum v Mohelnici, Muzeum v Zábřehu, Památník Adolfa Kašpara v Lošticích a Lovecko-lesnické muzeum na zámku v Úsově.

Jarní seminář členů Etnografické komise AMG ČR se tak díky vstřícnosti pořadatele mohl uskutečnit v prostorách přednáškového sálu Vlastivědného muzea v Šumperku.

Všechny přítomné nejprve pozdravila v zastoupení ředitelky instituce PhDr. Marie Gronychové etnografka Vlastivědného muzea Mgr. Mária Kudelová a přítomné seznámila programem semináře. Po ní přivítala členy etnografické komise její předsedkyně PhDr. Romana Habartová.

Těší nás, že stejně jako o jednání v rámci zasedání etnografické komise v Roztokách u Prahy projevily zájem o letošní odborný program představitelky MK ČR, ředitelka Odboru regionální a národnostní kultury MK ČR PhDr. Zuzana Malcová a kolegyně Mgr. Květoslava Gabrielová a Mgr. Věra Skopová, které zajisté nejvíce zajímala témata prezentovaná v jednacích blocích, jež věnovaly důslednou pozornost výstupům pověřených pracovišť MK ČR napříč republikou a rovněž problematice a současnému stavu krajských seznamů nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.

Seminář se tentokrát zabýval následujícími okruhy: Sbírky muzejní povahy-Digitalizace muzejních sbírek-Zpřístupňování sbírkových databází veřejnosti-Výstupy pověřených pracovišť MK ČR-Nemateriální statky tradiční lidové kultury ČR - krajské seznamy - Muzejně pedagogická praxe-Projekty a počiny poslední doby – výzkumy, expozice, výstavy, publikace - Dokumentace tradiční lidové kultury v současnosti.

První příspěvek přednesla Mgr. Monika Tauberová z Národního muzea v Praze, která se zaobírala souborem dřevěných hraček ze západočeské obce Skašov ze sbírek této instituce. K jejich výrobcům patřil zdejší rod Brandů a Baumruků. Mgr. Mária Kudelová z Vlastivědného muzea v Šumperku poté představila novou publikaci Olomouckého kraje určenou pro širokou veřejnost s názvem „Svědkové starých časů. 111 unikátů ze sbírek Olomouckého kraje“, které mají svůj příběh. Ve svém druhém příspěvku pak v praktické ukázce na internetových stránkách představila projekt 3D digitalizace sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku. Seznámila kolegy se způsobem digitalizace zdejších sbírek, který odstartoval koncem roku 2015. Cílem projektu je vytvoření moderní virtuální prezentace sbírkových předmětů, která umožní odborné a laické veřejnosti lepší přístupnost sbírek kulturní povahy a zároveň dopomůže ke zefektivnění propagace sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku, p.o. i zázemí českého muzejnictví obecně. Zhotovení 3D modelů rovněž přispěje ke zkvalitnění stálých expozic muzea, především expozice Pravěk Mohelnicka, ale i při krátkodobých výstavních projektech, kde bude možné exponáty detailně prezentovat ze všech stran, aniž by byl daný sbírkový předmět ohrožen. Projekt slibuje poskytnutí zlepšení podmínek pro vytváření interaktivních i haptických prvků v expozicích. Prezentace je veřejnosti dostupná z webových stránek Vlastivědného muzea v Šumperku a je propojena s webovým portálem eSbírky.cz.

PhDr. Vanda Jiřikovská, CSc. referovala o dokumentaci současného obyčeje – přípravě a samotném průběhu staročeského máje. Pozapomenutou jedinečnou osobnost pedagoga, publicisty, spisovatele a fotografa Františka Horenského (1866–1933) přiblížila vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje PhDr. Romana Habartová, která nechala nahlédnout do jeho života a díla a rovněž pozvala přítomné na křest této knihy „Slovácko očima Františka Horenského“. Udržoval kontakty s řadou regionálních sběratelů a kulturních pracovníků, např. s Bedřichem Benešem Buchlovanem, Františkem Kretzem, Josefem Klvaňou. Svými články přispíval do časopisů a deníků, publikoval dvě sbírky Slovácké obrázky a Nové slovácké obrázky. Dokumentoval nejen slovem, ale i fotografií – jeho unikátní snímky z let 1890 až 1933, nalezené a identifikované v počtu téměř 1000 ks, zachycují život lidí různých sociálních vrstev v každodennosti všedních a svátečních dnů. Mgr. Petr Číhal ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti prezentoval publikaci „Léčení a léčitelství v lidové tradici“, která byla výsledkem úsilí autorského kolektivu, podílejícího se na stejnojmenné konferenci pořádané Slováckým muzeem v rámci Subkomise pro lidové obyčeje MKKK. Mgr. Hana Klimešová z Regionálního muzea v Litomyšli na fotografiích představila statek v nedalekém Dolním Újezdě. Masopust v obci Cholina, který se zde koná pravidelně od roku 2011, přiblížila pomocí fotografií Mgr. Veronika Hrbáčková z Vlastivědného muzea v Olomouci. Ježíšek nebo Santa Klaus. A co dostanou u sousedů? To byla výstava, která na přelomu loňského a letošní roku probíhala v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea v Brně. O výstavě referovala její autorka, Mgr. Jana Poláková, Ph.D. z Moravského zemského muzea. Výstava je jedním z výstupů interního projektu MZM s názvem Vánoce a jejich paralely u národnostních, etnických a náboženských menšin v ČR. Mgr. Petra Červinková z Národního muzea v Praze představila publikaci „Krajina kovaných křížů“, věnovanou drobným sakrálním památkám ve Šluknovském výběžku. PhDr. Anna Hrčková z Muzea Novojičínska poté představila obrazového průvodce výstavou Léčivá síla a moc rostlin v tradiční kultuře Novojičínska. O své zkušenosti z praxe při mapování tradiční lidové kultury v Moravskoslezském kraji se s účastníky semináře podělila Mgr. Eva Hovorková z Muzea Těšínska. Mgr. Taťána Martonová z Masarykova muzea v Hodoníně prezentovala nemateriální statky tradiční lidové kultury zapsané na krajský seznam – slovácký verbuňk a jízdu králů, kterou v roce 2015 doplnila nominace vodění jidáše na Bučovicku a v letošním roce vynášení smrtnice v Josefově. V druhé části příspěvku pak představila jednotlivé nositele titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Po ní následoval příspěvek PhDr. Ilony Vojancové ze Souboru lidových staveb Vysočina věnovaný nemateriálním statkům tradiční lidové kultury v Pardubickém kraji – masopustním obchůzkám a maskám na Hlinecku, vodění jidáše, východočeskému loutkářství, stínání kohouta a velikonoční strom a velikonoční věneček ve Střemošicích. Mgr. Josef Urban z Vlastivědného muzea v Olomouci referoval o nově zapsaném obyčeji v seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Olomouckého kraje průvod (Ježíšových) matiček a procesí s „dróžkama“ na Hané. Mgr. Markéta Palowská z Ostravského muzea poté přiblížila téma svého dlouholetého výzkumu, který započala již v roce 1997 – velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku. Na prezentovaných fotografiích dokumentovala vývoj a proměnu tohoto obyčeje. Posledním přednášejícím v dopoledním bloku jednání byla PhDr. Blanka Petráková z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, která prezentovala workshop s názvem Loutka jako nástroj vzdělávání v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně uskutečněný ve dnech 19. – 21. února 2016, neboť letošní rok je pro toto muzeum rokem loutky jako připomínka tradice loutkářství.

Odpolední blok zahájil příspěvek Mgr. Alexandry Zvonařové z Muzea Jindřichohradecka o etnografických novinkách v tomto regionu (uspořádán Jihočeský folklorní festival, setkání betlémářů ve Velešíně atd.). Ředitelka Středočeského muzea v Roztokách PhDr. Zita Suchánková pozvala přítomné na 20. světový kongres betlémářů UN-FOE-PRAE do italského Bergama, který se zde bude konat od 19. – 25. října letošního roku. Odpolední blok jednání uzavřel svým příspěvkem o certifikované metodice dokumentace mužských oděvních součástí kalhotového, kabátového a košilového oděvu PhDr. Martin Šimša, Ph.D. z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Jedná se o jeden z výstupů projektu NAKI Tradiční lidový oděv na Moravě – identifikace, analýza, konzervace a trvale udržitelný stav sbírkového materiálu z let 1850–1950, kterým byla mimo jiné internetová mapová aplikace tradičního lidového oděvu.

Poté následovala zajímavá prohlídka města, výklad v expozici Muzea v Šumperku „Příroda a dějiny severozápadní Moravy“ a možnost zhlédnutí výstav: Svetom, moje svetom..., o slovenských drátenících a současné tvorbě Patchworku.

V rámci společenského večera v muzeu byly prezentovány poslední tři referáty: příspěvek PhDr. Aleny Kalinové z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně o spolupráci této instituce s brněnskou Vyšší odbornou školou restaurátorskou v letech 2002–2016, referát Mgr. Lenky Vlkové ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti, která představila muzejně pedagogický program Rok na Slovácku ve zvycích a slavnostech, který se skládá z osmi dílčích částí. U animačních programů se snaží o vyváženou část teoretickou i praktickou, cílem je pak děti seznámit s tradiční lidovou kulturou pomocí stálé národopisné expozice Slovácko. Poslední referující byla Mgr. Milada Fohlerová z Muzea regionu Valašsko ze Vsetína, která účastníkům představila pomocí fotografií jednak kolekci kraslic tohoto muzea, jednak přiblížila genezi vzniku této sbírky.

Poté již následovala prohlídka aktuálních výstav a expozic Vlastivědného muzea v Šumperku a přátelské posezení, kde hostitelé z Vlastivědného muzea v Šumperku přiblížili přítomným jimi spravované sbírky - šumperského, zábřežského a mohelnického muzea, Havelkova muzea a Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích a Lovecko-lesnického muzea v Úsově, které jsou dále členěny na podsbírky archeologické, historické, botanické, zoologické, geologické a současnost. Jejich úkolem je dokumentace přírody, prehistorie, historie a dějin umění v regionu severozápadní Moravy.

Pod správu Vlastivědného muzea v Šumperku spadá pět zařízení. Prvním z nich je Muzeum Šumperk sídlící v Pavlínině dvoře, původně hospodářském statku přestavěném na novorenesanční palác. Stálou expozicí šumperského muzea návštěvníky díky automatickému zvukovému průvodci ve čtyřech jazycích provází hlas baronky Paulíny Chiari, po níž je budova pojmenovaná. Lovecko-lesnické muzeum na zámku Úsov láká svou jedinečnou trofejní a přírodovědeckou sbírkou, která se dodnes zachovala prakticky ve stejném stavu, jak ji nechal na přelomu 19. a 20. století na svém zámku instalovat kníže Jan II. z Lichtenštejna.  Muzeum Mohelnice se nachází v areálu bývalé fary v domě, který byl pravděpodobně součástí zaniklého mohelnického hradu a jehož historie sahá až do druhé poloviny 13. století. Ve středověkých sklepních prostorách je od roku 2012 zpřístupněna archeologická expozice. Muzeum Zábřeh sídlí v tzv. domě Pod Podloubím, což je dům mázhausového typu z poloviny 16. století. Památník Adolfa Kašpara v Lošticích s expozicí původních prací a ateliérem známého českého ilustrátora, malíře a grafika Adolfa Kašpara je umístěn v jeho letním sídle. Všechna tato zařízení prezentují sbírky v jedné nebo dvou stálých expozicích i formou krátkodobých výstav a doprovodných akcí pro veřejnost.

 

Dopolední program druhé dne byl vyhrazen muzeím v severovýchodní části Šumperska. Prvním navštíveným muzeem bylo Muzeum papíru v Ruční papírně Velké Losiny, kde se etnografové seznámili s historií a technologií výroby ručního papíru formou expozice a exkurze přímo v manufaktuře.

Dalším bylo v nedávné době nově otevřené muzeum Silnic ve Vikýřovicích. Zde si členové etnografické komise prohlédli expozice Via est vita – cesta je život, Po stopách bratří Kleinů a Z historie a současnosti našich silničních mostů.

Poté se početná skupina etnografů vydala na cestu po jižní části regionu, kde po krátkém „tvarůžkovém“ obědě společně navštívili Památník Adolfa Kašpara v Lošticích, zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Expozice věnovaná životu a dílu tohoto významného českého knižního ilustrátora je umístěna v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil Adolf Kašpar léto se svou rodinou.

 Poznávací část dvoudenního nabitého programu představovala návštěva nového Muzea Olomouckých tvarůžků, které bylo slavnostně otevřeno v červnu roku 2014. Muzeum ukazuje v moderně pojatých expozicích průřez historie existence, vývoje a výroby Olomouckých tvarůžků od nejstarších pramenů až do současnosti.

Jednání v Šumperku se zúčastnilo přes padesát kolegů z celé ČR, kterým bylo vytvořeno díky obětavosti zdejších kolegů vlídné a pohostinné zázemí pro jednání, poznání, diskusi i neformální zábavu s možností přenosu informací a sdílení zkušeností ze svých pracovišť.  Poděkování patří všem ředitelům institucí, kteří umožňují svým kurátorům možnost odborných výjezdů na pracovní semináře EK AMG ČR. Tato setkání poskytují příležitost konfrontovat svou práci a navzájem se inspirovat a obohacovat ve prospěch naší práce v muzeích, ale také směrem k široké veřejnosti.

Velký dík patří hostitelské instituci, vedení a kolegům z Vlastivědného muzea v Šumperku a také Asociaci muzeí a galerií ČR a Ministerstvu kultury ČR za přízeň a finanční podporu.

Na podzim 2016 se jednání  EK AMG ČR uskuteční v Ostravském muzeu v Ostravě.

 

 

Zpět

NOVINKY A AKTUALITY

Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG ČR (dále jen EK AMG), který byl mimo jiné volební, se uskutečnil v prostorách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.

4. – 5. 10. 2017 - Muzeum regionu Valašsko, p. o., Horní náměstí 2, 755 01 Vsetín

Fororeportáž z jarního semináře Etnografické komise v Litomyšli 2017

nahoru