9.11.2018

Seminář Etnografické komise AMG ČR Strážnice podzim 2018

Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG ČR (dále jen EK AMG), který byl mimo jiné volební, se uskutečnil v prostorách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.

Seminář Etnografické komise AMG ČR

Národní ústav lidové kultury

 

Termín: 1. – 2. 10. 2018

Místo konání: Národní ústav lidové kultury, Zámek 672, Strážnice

 

Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG ČR (dále jen EK AMG), který byl mimo jiné volební, se uskutečnil v prostorách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Všechny přítomné nejprve přivítala předsedkyně EK AMG PhDr. Romana Habartová. Následně přítomné pozdravil ředitel Národního ústavu lidové kultury PhDr. Martin Šimša, Ph.D.

První jednací blok zahájil příspěvek Silvy Smutné z Městského muzea ve Velké Bíteši, detašovaného pracoviště Muzea Vysočiny Třebíč, s názvem „Já vezmu pentličku zapletu se…“, ve kterém představila výstavu, uskutečněnou od začátku 2. května do 29. září 2017, o tradiční úpravě a úboru hlavy k ženskému lidovému kroji na Horácku a Podhorácku v minulosti a současnosti. Druhým přednášejícím byla Bc. Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, která přítomné seznámila s výsledky terénního výzkumu velikonočního klapání a obchůzek s maskou Jidáše, uskutečněná pro NPÚ SLS Hlinsko v letech 2017 a 2018 na Vysokomýtsku, včetně sběru dobových fotografií a informací od pamětníků. Mgr. Barbora Svobodová z Muzea Brněnska referovala v rámci svého terénního výzkumu o obnovených hodech v Letkovicích, jednak o hlavních představitelích, historii a jejich průběhu. Zvyk vysypávaných ornamentů pískem uvnitř domů a před domy, který se udržel na Kyjovsku, jejich původ a funkci prezentovala Mgr. Věra Colledani z Vlastivědného muzea v Kyjově. Mgr. Michal Chmelenský ze Západočeského muzea v Plzni ve svém příspěvku přiblížil pastýřské „čarování“ na Plzeňsku, jež mělo funkci prevence proti očarování, léčitelskou, odvracení důsledků a ovlivnění a předpovídání povětrnosti. Jako poslední v prvním jednacím bloku vystoupila PhDr. Jana Poláková, Ph.D. z Moravského zemského muzea v Brně, která přítomným přiblížila formou filmu životní příběhy řeckých občanů (především dětí) na českém území ve druhé polovině 20. století v rámci výročí 70 let od jejich příchodu v roce 1948 v důsledku řecké občanské války.

Druhý, odpolední blok jednání zahájil Mgr. Petr Číhal ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti příspěvkem o Mistrech tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje za rok 2018, ve kterém představil jednotlivé letošní oceněné tímto titulem (Božena Habartová – těžká krojová krejčovina, Marie Pyrchalová – zuberská výšivka, manželé Petr a Zlatuše Hejdovi – výroba krojové obuvi a opasků). Na něho navázala PhDr. Romana Habartová z Krajského úřadu Zlínského kraje referátem o desátém výročí vzniku ocenění lidová stavba Zlínského kraje, která vzešla z iniciativy Krajského úřadu. Zároveň představila jednotlivé oceněné revitalizované objekty od roku 2008. Opravu fasády štítové zdi památkově chráněného objektu v Topolné čp. 93 hliněnou omítkou, která se uskutečnila v průběhu léta letošního roku, prezentoval Mgr. Jan Káčer ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Vizovickému pečivu a starému hanáckému právu věnovala pozornost PhDr. Alena Prudká z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně v rámci přípravy nominace obou jevů na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje. Na ni navázal Mgr. Josef Urban z Vlastivědného muzea v Olomouci, který představil již proběhlou výstavu (od 25. května do 26. srpna 2018) s názvem Jízda králů na Hané / Lidový obyčej v proměnách času. Následoval příspěvek historika Mgr. Josefa Svobody z Národního ústavu lidové kultury o využití nových pramenů (nejen) k dějinám odívání na Moravě, konkrétně pak tištěných zatykačů vydávaných zemskými úřady, v nichž se vyskytují mimo jiné informace o tom, jaké oblečení měla hledaná osoba na sobě. O projektu lidového a zlidovělého šperku v českých zemích podpořeného Grantovou agenturou ČR hovořila prof. PhDr. Alena Křížová, Ph.D. z Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výstupem z projektu bude publikace vydaná v roce 2020. Závěr odpoledního bloku patřil PhDr. Luboši Kafkovi z Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který představil publikaci Lidové podmalby na skle ze sbírek Muzea v Bruntále.

Poté následovalo plenární zasedání EK AMG, volba nového výboru a předsedy komise (viz zápis z mimořádného plenárního zasedání EK AMG). Závěr prvního dne jednání zakončil společenský večer, který byl věnován večerním prohlídkám stálých expozic v prostorách strážnického zámku. Komise navštívila s komentovaným doprovodem unikátní zámeckou historickou expozici Lidový oděv na Moravě, která byla slavnostně otevřena v rámci 70. ročníku MFF Strážnice 2015 a je jedním z výstupů Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) a volným pracovním a přátelským diskusím.

Druhý den semináře patřil exkurzím. Účastníci absolvovali odbornou prohlídku Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, které spravuje Národní ústav lidové kultury. Byly zde představeny vybrané návštěvnické okruhy a výstava Hliněné stavitelství na Moravě, která je jedním z výstupů aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) s názvem Technologie tradičního hliněného stavitelství na Moravě a vztahové souvislosti k oblasti středního Podunají. Řešitelem tohoto projektu, financovaného v letech 2011-2015 Ministerstvem kultury České republiky, byl Národní ústav lidové kultury ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Po té následovala návštěva vybraných pamětihodností ve městě Strážnice. Na programu byla komentovaná prohlídka synagogy a židovského hřbitova. Synagoga byla roku 1870 renovována stavitelem Leopoldem Slovákem, bylo zbořeno původní předsálí se schodištěm na půdu ženského oddělení a došlo ke sjednocení stylu obou vchodů pro muže a ženy. Průčelí získalo novorománskou úpravu. V roce 1906 získala elektrické osvětlení. Komise byla seznámena s dalšími osudy. V synagoze probíhaly bohoslužby až do roku 1941. V červnu 1941 byl templ zdemolován příslušníky SA, vnitřní vybavení bylo zničeno, spáleno a rozkradeno, došlo také k vytlučení oken.  Koncem války bylo ještě zbořeno ženské oddělení. Od roku 1948 začal prostor synagogy využívat podnik TON Strážnice na sklad židlí. Teprve v roce 1991 byl templ vrácen židovské obci a ta jej postupně upravila. Vnitřní výzdoba synagog byla vždy velmi střídmá, nezobrazovali se lidské bytosti a většinou ani zvířata. Prostor je opatřen neckovou klenbou, zdobenou geometrizující výmalbou s rostlinnými motivy a hvězdnou oblohou. V hale se nachází svatostánek ve formě dvojice sloupů překrytých kládím, přístupný po schodišti z prostorného podia. Okna v synagoze jsou novodobá s půlkruhovitým zakončením a barevnou vitráží v podobě šesticípé Davidovy hvězdy. V interiéru synagogy je nainstalována  výstava s názvem "Žíli mezi námi", prostřednictvím které se mohou návštěvníci seznámit s historií strážnického židovského obyvatelstva. Většina vystavených exponátů pochází ze sbírek místního  muzea. V synagoze jsou k vidění různé dokumenty a archiválie, mezi nimiž nechybí  domovní listy, školní vysvědčení,  vizitky a navštívenky, volební lístky, účetní doklady  a další trojrozměrné materiály z depozitáře muzea. Výstava je doplněna množstvím černobílých snímků zachycujících strážnické židovské obyvatelstvo či významnější židovské stavby.  Součástí výstavy je rovněž  rozsáhlá kolekce obrazů místního lékaře Vladimíra Gregora.  V  polovině 17. století daroval hrabě Magnis Židům část pozemku přímo u židovské čtvrti určenou k založení hřbitova. V průběhu 18. století byly na nový hřbitov přeneseny starší náhrobky ze hřbitova původního, který se dříve zřejmě nacházel přímo v zástavbě   strážnického Starého města. Celková výměra současného hřbitova dosahuje rozlohy 5093 m2. Vchod byl původně průchodem v hrobnickém domě, kde lze ještě dnes na stěnách nalézt zbytek kovové pokladničky na dary. Kromě tohoto vchodu zde ale existoval ještě další - jednalo se o malou dřevěnou branku na jihozápadní straně hřbitova směrem ze Sadové uličky. Dnes je vstup na hřbitov umožněn dřevěnou bránou, která byla postavena až v 80. letech 20. století.

Ze starších náhrobků se na hřbitově nachází typ kamenné stély – náhrobní kámen zapuštěný přímo do země, jedinou výjimku zde tvoří polotumba, která je umístěna na východní straně synagogy. Novější náhrobky se již přizpůsobují běžným typům. Náhrobky se nacházejí téměř po celé ploše hřbitovního areálu, výjimku tvoří pouze úzký pás vedle synagogy, kde původně stávala přístavba pro ženy. Bez náhrobků je rovněž část severozápadního výseku hřbitova. Náhrobky jsou rozmístěny v přibližně 35 nepravidelných řadách orientovaných severovýchod – jihozápad, nápisy jsou obráceny zpravidla k jihovýchodu. V severní části hřbitova se nacházejí také dětské hroby, vedle východní strany synagogy jsou umístěny nejvýznamnější hroby – rabínské. Celkové množství hrobů se odhaduje na 1500. Starší kameny jsou z pískovce, žuly a mramoru, do 19. století se na nich objevovaly pouze hebrejské texty. Novější jsou ze světlé a tmavé žuly, od poloviny 19. století s dvojjazyčnými nápisy, a to nejprve hebrejsko - německými a později i hebrejsko - českými texty. Původní strohý vzhled hřbitova byl časem měněn, po roce 1945 byl osázen ovocnými stromy a objevuje se zde také lípa. V letech 1986 – 1987   byl vyčištěn a zbaven náletových dřevin. Zdejší hřbitov je místem posledního odpočinku řady významných osobností, mj. je zde pohřben rabín Aron ben Benjamin ha-Levi / zemřel 1686 /, Meir ben Josef Deutsch / zemřel 1781 / a řada dalších. Poslední pohřeb zde byl uskutečněn v padesátých letech 20. století. Celý seminář byl pak zakončen prohlídkou expozic Městského muzea Strážnice se stálou expozicí o přírodě, historii, školství, cechům, řemeslům, spolkům či pohlednicím, prezentuje pamětní síň manželů Landsfeldových. Aktuálně probíhaly výstavy „Strážnice v éře První republiky",  výstava ke 100. výročí vzniku Československa. 

Jarní seminář EK AMG v roce 2019 se uskuteční v Přerově.

Zapsali: Mgr. Petr Číhal, PhDr. Romana Habartová

                   

 

Zpět

NOVINKY A AKTUALITY

Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG ČR (dále jen EK AMG), který byl mimo jiné volební, se uskutečnil v prostorách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.

4. – 5. 10. 2017 - Muzeum regionu Valašsko, p. o., Horní náměstí 2, 755 01 Vsetín

Fororeportáž z jarního semináře Etnografické komise v Litomyšli 2017

nahoru