EET v příspěvkových organizacích

Mnohá muzea a galerie v současné době řeší, zda se na jejich příjmy vztahuje povinnost elektronické evidence tržeb (dále jen „EET“). Optimismus vyplývající z vyjádření Ing. Milana Mejdrecha, Ph.D., z Ministerstva kultury ČR (viz níže), že se na žádné příjmy příspěvkových organizací povinnost EET nevztahuje, tlumí fakt, že tento svůj názor Ing. Mejdrech opírá o důvodovou zprávu k zákonu o evidenci tržeb č. 112/2016 Sb. (dále jen „ZoET“). Podle našeho právního řádu ale důvodová zpráva k zákonu není obecně platným právním předpisem a orgány finanční kontroly se jí řídit nemusí. Zato se ale musí řídit metodickými pokyny, které vydalo Ministerstvo financí ČR (respektive Generální finanční ředitelství). Ostatně i Ing. Mejdrech v závěru svého vyjádření uvedl, že si není svým výkladem jist a že vznesl dotaz na Generální finanční ředitelství, zda je jeho výklad správný.
 

EET v muzeích a galeriích, které jsou příspěvkovými organizacemi

PhDr. Zdeněk Kuchyňka, II. místopředseda AMG

Co tedy Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb v příspěvkových organizacích
č. j.: 119930/16/7100-10114-109736 říká?

Příspěvkové organizace (dále jen „PO“) jsou s ohledem na svůj zvláštní veřejnoprávní status dle ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) ZoET, VYLOUČENY Z EVIDENČNÍ POVINNOSTI (EET).

Evidovanou tržbou NEJSOU tržby PO, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tržby z podnikatelské činnosti, či nikoliv. Z toho vyplývá, že EET nepodléhají žádné tržby PO utržené v rámci provozování její hlavní i vedlejší hospodářské činnosti, bez ohledu na DPH (např. pokud PO provozuje muzejní kavárnu nebo obchod).

Platby v hotovosti, kartou nebo obdobnými prostředky přijímané PO na základě přímého či nepřímého zastoupení za jiné poplatníky, na něž se povinnost EET vztahuje (!), či na základě pověření od jiných takových poplatníků (§ 9 ZoET) ale EVIDENCI TRŽEB PODLÉHAJÍ.

Nejčastějším případem je NEPŘÍMÉ ZASTOUPENÍ (např. na základě komisionářské smlouvy). Komisní prodej, který funguje na bázi nepřímého zastoupení, je závazkový vztah, který vzniká uzavřením komisionářské smlouvy, kterou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

PO, která je zákonem jinak osvobozená od povinnosti evidovat tržby, je v případě provozování komisního prodeje na základě uzavřené komisionářské smlouvy s poplatníkem, na nějž se povinnost EET vztahuje, dle § 8 ZoET POVINNA TYTO TRŽBY EVIDOVAT. PO musí v takovém případě vést EET bez ohledu na to, zda z komisního prodeje má nějaký vlastní příjem (komisionářskou odměnu), nebo vše, co za prodej utrží, odvádí dodavateli zboží. Tuto skutečnost je povinna prokázat orgánům finanční správy např. při podávání daňového přiznání. Z toho tudíž vyplývá i povinnost vést oddělené účetnictví komisního prodeje. Na managementu každé PO tedy je zvážit, zda jsou výnosy z komisního prodeje takové, aby pokryly náklady na provoz EET.               

Pokud si ředitel PO nebude jist, zda tržba podléhá evidenci, či nikoliv, lze požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení  určení evidované tržby (§ 32 ZoET). Přijetí žádosti o vydání tohoto rozhodnutí podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 1., bod 1., písmeno o) zákona o správních poplatcích).

Vyjádření MK ČR ke stanovisku AMG o povinnosti EET v komisním prodeji  (196 kB)

Zveřejňování smluv o výpůjčce v Registru smluv

PhDr. Zdeněk Kuchyňka, II. místopředseda AMG

Na základě dotazu Galerie Středočeského kraje ke zveřejňování smluv o výpůjčkách na portálu Ministerstva vnitra, jejichž obsahem jsou i pojistné hodnoty děl, která se půjčují, což je v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které ukládá zajistit ochranu sbírky před krádeží a vloupáním, odbor eGovermentu Ministerstva vnitra sdělil toto:

„Tyto smlouvy se na portálu Ministerstva vnitra zveřejňují, ale před zveřejněním lze s odkazem na § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, § 12 zákona č. 106/1999 Sb., informační zákon, a § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 122/2000 Sb., muzejní zákon, příslušné části smlouvy vyloučit ze zpřístupnění.“

To znamená, že je možno anonymizovat veškeré údaje a informace, které by byly návodné ke krádeži a vloupání. Takže v případě smlouvy o výpůjčce může být anonymizován ten, kdo si věc půjčuje, doba trvání výpůjčky (od – do), její hodnota, příloha se soupisem zapůjčených sbírkových předmětů a samozřejmě i podpis druhé smluvní strany.

Podle vyjádření odboru eGovermentu Ministerstva vnitra totiž registr smluv neslouží k tomu, aby bylo možno kontrolovat, jak se nakládá s veřejnými finančními prostředky, ale: „Registr smluv jako informační systém veřejné správy  slouží k uveřejňování smluv podle zákona č. 340/2015 Sb.“ (e-mail odboru eGovermentu Ministerstva vnitra autorovi tohoto textu z 6. ledna 2017)

Zpět