K návrhu nové právní úpravy zákona o ochraně osobních údajů

Muzea a GDPR

V souvislosti s implementací Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 známé pod zkratkou GDPR jsou do našeho právního řádu připravovány dva právní předpisy: návrh zákona o zpracování osobních údajů a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů.

Připomínkové řízení probíhalo v termínu od 18. srpna 2017 do 15. září 2018 s tím, že AMG návrhy k připomínkování neobdržela. Pro úplnost ještě dodáváme, že návrh změnového zákona (č. j. 56/18) Ministerstvo kultury ČR akceptovalo bez připomínek.

Dle čl. 89 odst. 2 GDPR platí, že jsou-li osobní údaje zpracovány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely, může právo členského státu stanovit odchylky od práv uvedených v čl. 15 (právo na přístup k osobním údajům), čl. 16 (právo na opravu), čl. 18 (právo na omezení zpracování) a čl. 21 (právo vznést námitku) GDPR s tou výhradou, že i tyto údaje musí být vhodně zabezpečeny tak, jak předvídá čl. 89 odst. 1 GDPR. Podle čl. 89 odst. 3 lze za předpokladu, že jsou údaje zpracovávány pro účely archivace ve veřejném zájmu, ještě dále modifikovat čl. 19 (oznamovací povinnost ohledně opravy nebo výmazu osobních údajů nebo omezení zpracování) a čl. 20 (právo na přenositelnost údajů) GDPR.  

Samotný návrh AMG (stejný byl uplatněn i u MK ČR) ve své podstatě spočívá v aplikaci analogického návrhu uvedeného ve změnovém zákoně, který se týká zákona o archivnictví. Jde o ustanovení, kdy se právo stanovené čl. 15 GDPR vykonává pouze nahlížením do sbírkových předmětů a dále o ustanovení, které vylučuje aplikaci čl. 16 a čl. 18–21 GDPR. Pro úplnost je třeba konstatovat, že uvedená úprava zákona o archivnictví se vztahuje na všechny archiválie ve sbírkách  muzeí a galerií (viz § 15 odst. 2  zákona č. 122/2000 Sb.), tj. na sbírkové předměty zapsané v evidenci Národního archivního dědictví. To však nepokrývá případy rovněž chráněných muzejních sbírkových předmětů a dokumentace, která není zahrnuta do archivního fondu, ale obsahuje fakticky údaje obdobného charakteru jako archiválie, pro které je speciální režim upraven.

Protože zatím pro muzea neexistuje jiný právní předpis než zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, AMG navrhuje doplnění § 9 zákona č. 122/2000 Sb. o dva nové odstavce vč. poznámky pod čarou takto:

„(6) Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům obsaženým ve sbírkových předmětech podle čl. 15 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů^2a) se vykonává pouze nahlížením do sbírkových předmětů.

(7) Čl. 16 a čl. 18–21 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů^2a) se na zpracování osobních údajů pro účely správy a ochrany sbírek muzejní povahy nepoužijí.

______________________

^2a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice č. 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“

Protože v současné době již není možné návrhy obou zákonů připomínkovat jinou cestou, dovolujeme si požádat všechny členy AMG, aby se pokusili tento náš návrh, který zmírní dopad alespoň na tu část muzejních sbírek, které jsou evidovány v CES, prosadit prostřednictvím svých známých poslanců a senátorů při projednávání v Parlamentu ČR.

Zpět