Asociace muzeí a galerií v České republice

Asociace muzeí a galerií ČR
20.4.2021

Dotazníkové šetření v ČR k definici muzea podle ICOM

První výsledky průzkumu

Postoje muzejníků k definici muzea dle ICOM a klíčovým pojmům:
Dílčí výsledky dotazníkového šetření v České republice


Zpracovali: Otakar Kirsch a Lucie Jagošová, Masarykova univerzita (Ústav archeologie a muzeologie, Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví)

Zpráva o prvních výsledcích vyšla také ve Věstníku AMG č. 2/2021.


Turbulentní celospolečenské dění v muzejní komunitě dlouhodobě vyvolává intenzivní potřebu adekvátně a koncepčně reagovat na aktuální globální výzvy. Mezi základní předpoklady pro uskutečnění konkrétních navazujících kroků v muzejní praxi patří přijetí obecně akceptovaného a v mnoha směrech klíčového pojmu muzeum. I proto při jednáních mezinárodní profesní organizace ICOM náleží otázce muzejní definice trvale nezastupitelné místo. V její novější historii lze zvýšený zájem o dané téma zaznamenat zejména od počátku milénia, což vyústilo v částečné rozšíření dřívějšího vymezení muzea o problematiku nehmotného dědictví (2007). Další předěl znamenala generální konference ICOM v Miláně (2016), která dala impuls k přípravě nového znění definice, k jejímuž přijetí v japonském Kjótu o tři roky později nicméně nedošlo. Plán projednat tuto problematiku na následujícím setkání ICOM v Praze v roce 2022 je pak doprovázen snahou o průběžné podchycení názorů muzejní veřejnosti na národní úrovni s cílem dosáhnout výraznějšího konsensu a od samotného počátku mírnit případné neshody při schvalovacím procesu. Hlavní součástí výzvy má být předložení celkem 20 klíčových pojmů, které by definice měla obsahovat. Předložený dokument vypracovaný pracovníky Ústavu archeologie a muzeologie a Katedry UNESCO pro muzeologii a světové dědictví na Masarykově univerzitě (Brno, Česká republika) je přímou reakcí na tento požadavek iniciovaný orgány ICOM a představuje dílčí analýzu postojů sledovaného vzorku osob spjatých s muzejnictvím v České republice k této problematice získaných na základě rozsáhlého kvantitativního šetření.
 

Definice muzea – dotazníkové šetření (Česká republika)

V rámci České republiky probíhal sběr první zpětné vazby k muzejní definici a její optimální podobě formou dotazníkového šetření, sestávajícího ze tří tematických bloků. První zkoumal postoje respondentů ke stávajícím definicím, druhý řešil její optimální podobu a pojmy, které by měla obsahovat, a třetí část zjišťovala identifikační údaje o zapojených.

Odkaz na vytvořený online dotazník spolu s dalšími informacemi a instrukcemi byl distribuován mezi členy muzejních profesních organizací a zveřejněn na webových a facebookových stránkách realizátora výzkumu (Masarykova univerzita – Ústav archeologie a muzeologie a Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví) a jeho partnerů (Český výbor ICOM, Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s.) i dalších spolupracujících institucí. Dále byl adresován zaměstnancům zemských muzeí (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum), pracovníkům státní správy a samosprávy a akademické obci. Osloveni byli také absolventi a studenti muzeologie a dalších oborů zastoupených v muzeích. Pro dosažení co nejplošnější informovanosti muzejníků a muzeologů působících v České republice byla zveřejněna výzva k zapojení se do dotazníkového šetření ve Věstníku AMG č. 1/2021, který je dostupný online a jehož výtisky jsou zasílány do všech členských institucí AMG, do knihoven, zřizovatelům muzeí, zájemcům o obor muzejnictví, dalším paměťovým institucím, atd. Dotazník byl představen i na online plenárním zasedání Českého výboru ICOM v březnu 2021.

Sběr dat probíhal anonymně prostřednictvím elektronického formuláře (http://www.survio.com) od 15. února 2021. Jejich interpretace byla zahájena dne 8. března 2021. Dotazníkové šetření čítajícího celkem 27 otázek se zúčastnilo celkem 499 respondentů.

Předkládaná dílčí analýza uvádí kvantifikované údaje o výskytu četnosti jevů jak v relativních (počet odpovědí), tak v absolutních hodnotách (%; zaokrouhleno na celá čísla nahoru), a soustřeďuje se na rozkrytí tří hlavních oblastí:

1.      Postoje respondentů k platné mezinárodní definici muzea podle ICOM (2007) a k nepřijatému návrhu z generální konference ICOM v Kjótu (2019).
2.      Vymezení 20 klíčových pojmů s nejčetnějším zastoupením v dotazníku, které by optimální definice muzea měla obsahovat.
3.      Zasazení dat do kontextu základních identifikačních údajů o respondentech (tj. jejich počet, aktuální pracovní pozice a členství v profesních organizacích).

Komplexní vyhodnocování dotazníku bude  probíhat v jarních měsících roku 2021.
 

Respondenti dotazníku, jejich zaměstnání a vazba na profesní organizace

Do dotazníkového šetření se zapojilo 499 respondentů z České republiky. Pouze 20 % (100) z nich jsou členy některé mezinárodní profesní organizace působící v muzejnictví. Členství v národních organizacích uvedlo 61 % (304) dotazovaných a 22 % (108) pak členství v jiném profesním sdružení z příbuzných oborů. Naopak 21 % (104) respondentů nejsou členem žádné profesní organizace.

K aktuální pracovní pozici dotazovaných bylo zjištěno, že celkem 73 % (366) z nich jsou zaměstnanci muzeí; v jiné kulturní či paměťové instituci pracuje 5 % (23), v akademickém prostředí působí 6 % (28), 2 % (12) jsou vysokoškolští studenti a ve státní správě nebo samosprávě pracují 4 % (20) respondentů. Další varianty působnosti vykazovaly velmi nízké zastoupení (práce mimo oblast kultury, nezávislý pracovník, dobrovolník, osoby v domácnosti nebo v důchodu).

Z muzejních zaměstnanců se do výzkumu zapojili především kurátoři a odborní správci sbírek, kteří tvoří 30 % (148) z celkového počtu respondentů, dále 23 % (115) jsou pracovníci managementu muzea a 17 % (84) tvoří jiné odborné pozice v muzejní instituci, jako jsou např. muzejní pedagog, dokumentátor, konzervátor, knihovník, archivář.
 

Postoj (příklon) respondentů k podobě muzejní definice

Definici muzea můžeme považovat v české muzejní komunitě za téma živé, vzbuzující zájem i aktuálně diskutované. Jak plyne z odpovědí, pouze 5 % respondentů (25 osob) považuje za nedůležité řešit nové vymezení muzea a pouhá 2 % (8) na tuto otázku nemají vlastní názor.

Ke stávající definici podle ICOM (2007) se přiklání jako k vyhovující podobě celých 72 % oslovených (tj. 360 respondentů – z tohoto 79 osob stojí za zachováním stávající formulace v nezměněné podobě, 215 by navrhovalo pouze drobné úpravy a 66 je pro výraznější úpravy). Oproti tomu nepřijatý návrh z Kjóta (2019) má podporu 12 % (tj. 58 respondentů – z toho 6 bez výhrad k jeho znění, 26 s drobnými a 26 s výraznějšími úpravami). Těch, kteří považují za akceptovatelné obě definice současně (platnou z roku 2007 i nepřijatý návrh z roku 2019), bylo 6 % (29), a naopak obě za nevyhovující považují 4 % (19).
 

Klíčové pojmy do definice muzea

V rámci této části dotazníkového šetření bylo nabídnuto celkem 70 abecedně seřazených pojmů vygenerovaných převážně ze zkoumaných muzejních definic (definice ICOM z roku 2007 a návrh jejího nového znění z Kjóta, národní legislativní definice). Ty byly následně rozšířeny o některé další výrazy ze současného muzeologického, sociologického a filozofického diskursu. Jejich relevanci bylo možné vyhodnotit možnostmi ano – ne, přičemž počet kladných odpovědí nebyl nikterak omezen. Pokud dotazovanému v seznamu nějaký výraz chyběl, mohl jej sám přímo uvést v kolonce umístěné pod nabídkou. Z dotazníkového šetření vyplývá, že výsledky se pohybovaly v rozmezí 36–411 souhlasných odpovědí z celkového počtu 499. Mezi 20 nejčastěji zmiňovaných hodnot respondenti v následujícím pořadí uvedli:

1) DĚDICTVÍ 83 % (411)
2) VZDĚLÁVÁNÍ 79 % (394)
3) EDUKACE 71 % (354)
4) SBÍRKY 71 % (353)
5) VÝZKUM 70 % (347)
6) OCHRANA 69 % (343)
7) ODBORNOST 68 % (338)
8) POZNÁNÍ 67 % (332)
9) KULTURA 66 % (330)
10) VEŘEJNOST 66 % (327)
11) DOKUMENTACE 65 % (322)
12) HMOTNÉ A NEHMOTNÉ DOKLADY 65 % (321)
13) PAMĚŤ 64 % (320)
14) DOSTUPNOST 62 % (307)
15) ČLOVĚK 59 % (296)
16) UCHOVÁVÁNÍ 59 % (294)
17) PREZENTACE 58 % (289)
18) MINULOST 57 % (283)
19) BUDOUCNOST 57 % (282)
20) PÉČE 55 % (276)

Zároveň je třeba zmínit, že mezi vybranými pojmy uzavírajícími první dvacítku a některými dalšími preferovanými výrazy probíhala v řadě případů velmi tenká hranice. Více než 50% zastoupení měly v odpovědích také pojmy STUDIUM (275 respondentů), VĚDA (268), VÝCHOVA (265), VYSTAVOVÁNÍ (262), SHROMAŽĎOVÁNÍ (262) a SPOLEČNOST (256). Z chybějících výrazů, které respondenti v nabídce 70 položek nenašli, byla uvedena slova: oborovost/specializace, životní prostředí, doklad, skutečnost, komunikace, identita, veřejná služba, inovace, profesionalita, reprezentant, virtuální realita, komunita, gender, restaurování, umění, inspirace, myšlení, evoluce, kreativita, hra, lidská práva, nezávislost, výdělečnost, inspirace.
 

Shrnutí dílčích výsledků

V období od února do března 2021 se do dotazníkového šetření zapojilo 499 respondentů, z nichž 73 % tvořili zaměstnanci muzeí, a to především kurátoři a odborní správci sbírek, pracovníci managementu a další odborné pracovní pozice. Celých 72 % se přiklání ke stávající definici muzea ICOM (2007) jako k vyhovující podobě, resp. za určitých úprav jejího znění. Oproti tomu nepřijatý návrh z Kjóta (2019) má podporu pouze 12 % dotazovaných. Dále 6 % považuje za akceptovatelné obě definice současně a naopak 4 % obě za nevyhovující.

Mezi dvacet nejčastěji zmiňovaných pojmů  do definice muzea (nad 50 % výskytu) uvedli respondenti (řazeno od nejvíce zastoupených): dědictví, vzdělávání, edukace, sbírky, výzkum, ochrana, odbornost, poznání, kultura, veřejnost, dokumentace, hmotné a nehmotné doklady, paměť, dostupnost, člověk, uchovávání, prezentace, minulost, budoucnost, péče. Dalšími výrazy, které se nevešly do 20 nejčetnějších, ale současně překročily hranici 50 % výskytu, jsou: studium, věda, výchova, vystavování, shromažďování a společnost.

Poděkování výzkumného týmu patří všem zúčastněným, partnerům – Českému výboru ICOM a Asociaci muzeí a galerií České republiky, z. s. – a také členům koordinačního týmu ICOM, díky nimž se stanou české podklady součástí mezinárodních debat o optimální podobě definice muzea.


Zpráva o prvních výsledcích vyšla také ve Věstníku AMG č. 2/2021.

 

Zpět

NOVINKY A AKTUALITY

Vyjádření podpory slovenským kulturním institucím

Přehled přihlášených projektů

Uzávěrka přihlášek byla prodloužena do max. 31. března 2024

15.–16. října 2024 / Ostrava / Národní zemědělské muzeum Ostrava – Muzeum potravin a zemědělských strojů

Přihlášky do 22. ročníku je možné podávat do 28. února 2024

13. března 2024 od 10.00 hodin (hybridní forma)

nahoru

Jak se přihlásit do AMG?

Chcete se stát členem Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s.? Potřebujete získat podrobnější informace o činnosti AMG, formách a možnostech členství, nebo výši členských příspěvků? Prostudujte si naše webové stránky a neváhejte nás kontaktovat!

Více o přihlášení Kontaktujte nás