Asociace muzeí a galerií v České republice

Asociace muzeí a galerií ČR
20.4.2021

Dotazníkové šetření v ČR k definici muzea podle ICOM

První výsledky průzkumu

Postoje muzejníků k definici muzea dle ICOM a klíčovým pojmům:
Dílčí výsledky dotazníkového šetření v České republice


Zpracovali: Otakar Kirsch a Lucie Jagošová, Masarykova univerzita (Ústav archeologie a muzeologie, Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví)

Zpráva o prvních výsledcích vyšla také ve Věstníku AMG č. 2/2021.


Turbulentní celospolečenské dění v muzejní komunitě dlouhodobě vyvolává intenzivní potřebu adekvátně a koncepčně reagovat na aktuální globální výzvy. Mezi základní předpoklady pro uskutečnění konkrétních navazujících kroků v muzejní praxi patří přijetí obecně akceptovaného a v mnoha směrech klíčového pojmu muzeum. I proto při jednáních mezinárodní profesní organizace ICOM náleží otázce muzejní definice trvale nezastupitelné místo. V její novější historii lze zvýšený zájem o dané téma zaznamenat zejména od počátku milénia, což vyústilo v částečné rozšíření dřívějšího vymezení muzea o problematiku nehmotného dědictví (2007). Další předěl znamenala generální konference ICOM v Miláně (2016), která dala impuls k přípravě nového znění definice, k jejímuž přijetí v japonském Kjótu o tři roky později nicméně nedošlo. Plán projednat tuto problematiku na následujícím setkání ICOM v Praze v roce 2022 je pak doprovázen snahou o průběžné podchycení názorů muzejní veřejnosti na národní úrovni s cílem dosáhnout výraznějšího konsensu a od samotného počátku mírnit případné neshody při schvalovacím procesu. Hlavní součástí výzvy má být předložení celkem 20 klíčových pojmů, které by definice měla obsahovat. Předložený dokument vypracovaný pracovníky Ústavu archeologie a muzeologie a Katedry UNESCO pro muzeologii a světové dědictví na Masarykově univerzitě (Brno, Česká republika) je přímou reakcí na tento požadavek iniciovaný orgány ICOM a představuje dílčí analýzu postojů sledovaného vzorku osob spjatých s muzejnictvím v České republice k této problematice získaných na základě rozsáhlého kvantitativního šetření.
 

Definice muzea – dotazníkové šetření (Česká republika)

V rámci České republiky probíhal sběr první zpětné vazby k muzejní definici a její optimální podobě formou dotazníkového šetření, sestávajícího ze tří tematických bloků. První zkoumal postoje respondentů ke stávajícím definicím, druhý řešil její optimální podobu a pojmy, které by měla obsahovat, a třetí část zjišťovala identifikační údaje o zapojených.

Odkaz na vytvořený online dotazník spolu s dalšími informacemi a instrukcemi byl distribuován mezi členy muzejních profesních organizací a zveřejněn na webových a facebookových stránkách realizátora výzkumu (Masarykova univerzita – Ústav archeologie a muzeologie a Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví) a jeho partnerů (Český výbor ICOM, Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s.) i dalších spolupracujících institucí. Dále byl adresován zaměstnancům zemských muzeí (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum), pracovníkům státní správy a samosprávy a akademické obci. Osloveni byli také absolventi a studenti muzeologie a dalších oborů zastoupených v muzeích. Pro dosažení co nejplošnější informovanosti muzejníků a muzeologů působících v České republice byla zveřejněna výzva k zapojení se do dotazníkového šetření ve Věstníku AMG č. 1/2021, který je dostupný online a jehož výtisky jsou zasílány do všech členských institucí AMG, do knihoven, zřizovatelům muzeí, zájemcům o obor muzejnictví, dalším paměťovým institucím, atd. Dotazník byl představen i na online plenárním zasedání Českého výboru ICOM v březnu 2021.

Sběr dat probíhal anonymně prostřednictvím elektronického formuláře (http://www.survio.com) od 15. února 2021. Jejich interpretace byla zahájena dne 8. března 2021. Dotazníkové šetření čítajícího celkem 27 otázek se zúčastnilo celkem 499 respondentů.

Předkládaná dílčí analýza uvádí kvantifikované údaje o výskytu četnosti jevů jak v relativních (počet odpovědí), tak v absolutních hodnotách (%; zaokrouhleno na celá čísla nahoru), a soustřeďuje se na rozkrytí tří hlavních oblastí:

1.      Postoje respondentů k platné mezinárodní definici muzea podle ICOM (2007) a k nepřijatému návrhu z generální konference ICOM v Kjótu (2019).
2.      Vymezení 20 klíčových pojmů s nejčetnějším zastoupením v dotazníku, které by optimální definice muzea měla obsahovat.
3.      Zasazení dat do kontextu základních identifikačních údajů o respondentech (tj. jejich počet, aktuální pracovní pozice a členství v profesních organizacích).

Komplexní vyhodnocování dotazníku bude  probíhat v jarních měsících roku 2021.
 

Respondenti dotazníku, jejich zaměstnání a vazba na profesní organizace

Do dotazníkového šetření se zapojilo 499 respondentů z České republiky. Pouze 20 % (100) z nich jsou členy některé mezinárodní profesní organizace působící v muzejnictví. Členství v národních organizacích uvedlo 61 % (304) dotazovaných a 22 % (108) pak členství v jiném profesním sdružení z příbuzných oborů. Naopak 21 % (104) respondentů nejsou členem žádné profesní organizace.

K aktuální pracovní pozici dotazovaných bylo zjištěno, že celkem 73 % (366) z nich jsou zaměstnanci muzeí; v jiné kulturní či paměťové instituci pracuje 5 % (23), v akademickém prostředí působí 6 % (28), 2 % (12) jsou vysokoškolští studenti a ve státní správě nebo samosprávě pracují 4 % (20) respondentů. Další varianty působnosti vykazovaly velmi nízké zastoupení (práce mimo oblast kultury, nezávislý pracovník, dobrovolník, osoby v domácnosti nebo v důchodu).

Z muzejních zaměstnanců se do výzkumu zapojili především kurátoři a odborní správci sbírek, kteří tvoří 30 % (148) z celkového počtu respondentů, dále 23 % (115) jsou pracovníci managementu muzea a 17 % (84) tvoří jiné odborné pozice v muzejní instituci, jako jsou např. muzejní pedagog, dokumentátor, konzervátor, knihovník, archivář.
 

Postoj (příklon) respondentů k podobě muzejní definice

Definici muzea můžeme považovat v české muzejní komunitě za téma živé, vzbuzující zájem i aktuálně diskutované. Jak plyne z odpovědí, pouze 5 % respondentů (25 osob) považuje za nedůležité řešit nové vymezení muzea a pouhá 2 % (8) na tuto otázku nemají vlastní názor.

Ke stávající definici podle ICOM (2007) se přiklání jako k vyhovující podobě celých 72 % oslovených (tj. 360 respondentů – z tohoto 79 osob stojí za zachováním stávající formulace v nezměněné podobě, 215 by navrhovalo pouze drobné úpravy a 66 je pro výraznější úpravy). Oproti tomu nepřijatý návrh z Kjóta (2019) má podporu 12 % (tj. 58 respondentů – z toho 6 bez výhrad k jeho znění, 26 s drobnými a 26 s výraznějšími úpravami). Těch, kteří považují za akceptovatelné obě definice současně (platnou z roku 2007 i nepřijatý návrh z roku 2019), bylo 6 % (29), a naopak obě za nevyhovující považují 4 % (19).
 

Klíčové pojmy do definice muzea

V rámci této části dotazníkového šetření bylo nabídnuto celkem 70 abecedně seřazených pojmů vygenerovaných převážně ze zkoumaných muzejních definic (definice ICOM z roku 2007 a návrh jejího nového znění z Kjóta, národní legislativní definice). Ty byly následně rozšířeny o některé další výrazy ze současného muzeologického, sociologického a filozofického diskursu. Jejich relevanci bylo možné vyhodnotit možnostmi ano – ne, přičemž počet kladných odpovědí nebyl nikterak omezen. Pokud dotazovanému v seznamu nějaký výraz chyběl, mohl jej sám přímo uvést v kolonce umístěné pod nabídkou. Z dotazníkového šetření vyplývá, že výsledky se pohybovaly v rozmezí 36–411 souhlasných odpovědí z celkového počtu 499. Mezi 20 nejčastěji zmiňovaných hodnot respondenti v následujícím pořadí uvedli:

1) DĚDICTVÍ 83 % (411)
2) VZDĚLÁVÁNÍ 79 % (394)
3) EDUKACE 71 % (354)
4) SBÍRKY 71 % (353)
5) VÝZKUM 70 % (347)
6) OCHRANA 69 % (343)
7) ODBORNOST 68 % (338)
8) POZNÁNÍ 67 % (332)
9) KULTURA 66 % (330)
10) VEŘEJNOST 66 % (327)
11) DOKUMENTACE 65 % (322)
12) HMOTNÉ A NEHMOTNÉ DOKLADY 65 % (321)
13) PAMĚŤ 64 % (320)
14) DOSTUPNOST 62 % (307)
15) ČLOVĚK 59 % (296)
16) UCHOVÁVÁNÍ 59 % (294)
17) PREZENTACE 58 % (289)
18) MINULOST 57 % (283)
19) BUDOUCNOST 57 % (282)
20) PÉČE 55 % (276)

Zároveň je třeba zmínit, že mezi vybranými pojmy uzavírajícími první dvacítku a některými dalšími preferovanými výrazy probíhala v řadě případů velmi tenká hranice. Více než 50% zastoupení měly v odpovědích také pojmy STUDIUM (275 respondentů), VĚDA (268), VÝCHOVA (265), VYSTAVOVÁNÍ (262), SHROMAŽĎOVÁNÍ (262) a SPOLEČNOST (256). Z chybějících výrazů, které respondenti v nabídce 70 položek nenašli, byla uvedena slova: oborovost/specializace, životní prostředí, doklad, skutečnost, komunikace, identita, veřejná služba, inovace, profesionalita, reprezentant, virtuální realita, komunita, gender, restaurování, umění, inspirace, myšlení, evoluce, kreativita, hra, lidská práva, nezávislost, výdělečnost, inspirace.
 

Shrnutí dílčích výsledků

V období od února do března 2021 se do dotazníkového šetření zapojilo 499 respondentů, z nichž 73 % tvořili zaměstnanci muzeí, a to především kurátoři a odborní správci sbírek, pracovníci managementu a další odborné pracovní pozice. Celých 72 % se přiklání ke stávající definici muzea ICOM (2007) jako k vyhovující podobě, resp. za určitých úprav jejího znění. Oproti tomu nepřijatý návrh z Kjóta (2019) má podporu pouze 12 % dotazovaných. Dále 6 % považuje za akceptovatelné obě definice současně a naopak 4 % obě za nevyhovující.

Mezi dvacet nejčastěji zmiňovaných pojmů  do definice muzea (nad 50 % výskytu) uvedli respondenti (řazeno od nejvíce zastoupených): dědictví, vzdělávání, edukace, sbírky, výzkum, ochrana, odbornost, poznání, kultura, veřejnost, dokumentace, hmotné a nehmotné doklady, paměť, dostupnost, člověk, uchovávání, prezentace, minulost, budoucnost, péče. Dalšími výrazy, které se nevešly do 20 nejčetnějších, ale současně překročily hranici 50 % výskytu, jsou: studium, věda, výchova, vystavování, shromažďování a společnost.

Poděkování výzkumného týmu patří všem zúčastněným, partnerům – Českému výboru ICOM a Asociaci muzeí a galerií České republiky, z. s. – a také členům koordinačního týmu ICOM, díky nimž se stanou české podklady součástí mezinárodních debat o optimální podobě definice muzea.


Zpráva o prvních výsledcích vyšla také ve Věstníku AMG č. 2/2021.

 

Zpět

nahoru

Jak se přihlásit do AMG?

Chcete se stát členem Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s.? Potřebujete získat podrobnější informace o činnosti AMG, formách a možnostech členství, nebo výši členských příspěvků? Prostudujte si naše webové stránky a neváhejte nás kontaktovat!

Více o přihlášení Kontaktujte nás