| Popis: | Jana Štohanzla (1948) práce se sklem zaujala natolik, že ho sklářská práce neustále naplňuje, jak konečně dokládá i výstava na Šolcově statku, která představuje Štohanzlova díla z posledních let, ale i práce, které teprve minulý měsíc upustily tavící pec. Po roční praxi ve Sklárnách Bohemia Poděbrady, závod Dobronín (1966–67) se rozhodl naplno ponořit do studia sklářství, proto nastoupil na Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě do oddělení broušeného skla (1967-71) vedeného výtvarníkem Ladislavem Olivou. Následně pracoval v ateliéru broušení skla Ústředí uměleckých řemesel v Praze (1973–1989), od roku 1981 jako jeho vedoucí. Jan Štohanzl získal titul „mistr umělecké řemeslné práce“ v oboru broušení skla (1977) a o deset let později se stal členem Svazu českých výtvarných umělců. Od roku 1989 pracuje jako sklářský výtvarník na volné noze, účastní se jak kolektivních, tak autorských sklářských výstav. |