| Sledujeme-li dějiny oděvu a módních tendencí, sledujeme současně dějiny textilního vlákna. Součástí úsilí o poznání a ovládnutí přírodních zákonů byla také snaha najít způsob, jak lépe získávat suroviny pro výrobu textilních materiálů a zbavit tak lidstvo závislosti na přírodě. Bádání probíhalo od 17. století, ale až 20. století je možné označit jako století umělých
vláken. Rychlý rozvoj textilního, oděvního a chemického průmyslu po druhé světové válce pak uvedl do výroby řadu levných oděvních materiálů z chemických vláken, jež ve své době vzbuzovala velké naděje mezi výrobci i spotřebiteli.
Plastické hmoty a umělá vlákna ovlivnily mnohé oblasti běžného života, včetně takového oboru,
jako je medicína. Téměř všechna vlákna, z nichž se vyrábějí módní oděvy, mají široké využití také ve zdravotnictví. Zahrnují obrovskou škálu produktů – od pracovních oděvů, obvazů, absorpčních pomůcek přes ortézy, bariérové textilie a chirurgické nitě až po implantáty a složité struktury, nahrazující lidské orgány. Tak se umělá textilní vlákna, která jsou v naší představě spojena především s vizuálním vnímáním vnějšku lidského těla, přesunula z povrchu do nitra a začala utvářet tělo neviditelným, a současně zcela zásadním způsobem zevnitř.
Celou instalaci oživuje videoprojekce pohrávající si s vlákennými strukturami a unikátními mikrosnímky. Jejím autorem je Pavel Mrkus, vyhlášený časopisem Art & Antiques osobností roku 2013. Oděvy umístěné na stojanu v předsálí expozice jsou určeny nejen k dotýkání, ale i k vyzkoušení.
|
