| Projekt považujeme za ojedinělý v tom směru, že české odborné obci ani širší veřejnosti nebyl donedávna (až na několik výjimek) Jan Zach vůbec znám, což jsme se snažili a stále snažíme změnit. Na sklonku roku 2011 byl Jan Zach znám jen příslušným kurátorkám NG v Praze, kde ve sbírkách uchovávají 4 jeho díla. Dále byl znám několika málo zaměstnancům Severočeské galerie v Litoměřicích, kde měl Zach svou jedinou výstavu (1966) od své emigrace. Věděl o něm též doc. PhDr. Jiří Šetlík, CSc., který se s jeho jménem občas setkával v USA. Všichni zmínění však o Zachovi věděli spíše okrajově, žádný ucelený souhrnný český zdroj poznání o něm neexistoval. Nebyl znám ani slánským pamětníkům, pracovníkům muzea, historikům atd. K jeho znovuobjevení došlo šťastnou shodou okolností, když českoamerická sochařka Olinka Broadfoot, jíž byl Zach mentorem, navštívila Slaný a nenechala si informaci o tom, že je město Zachovým rodištěm, pro sebe. Záhy došlo k prvním stykům mezi ní a muzeem a poté i s „americkou stranou“ příběhu, zejména správcem Zachovy pozůstalosti v USA, panem Tommy Griffinem. Současně probíhalo „pátrání“ na české půdě, a také v prostředí internetu, který byl dlouho jediným zdrojem našeho poznání.
Celý projekt můžeme rozdělit do těchto částí (do budoucna snad ještě přibudou další):
1. Heuristika, shánění potřebných pramenů, kontaktů a dalších informací. (Stále doplňujeme.)
2. Potvrzení informace, že je Slaný Zachovým rodištěm a zjištění jeho rodného domu. Narození bylo potvrzeno v matrice, rovněž doloženo, že ve Slaném studoval. Na rodném domě byla 20. 9. 2014 odhalena pamětní deska.
3. Zjištění a pravidelná péče o místo Zachova posledního odpočinku. (Probíhá, hrob byl zjištěn v Praze-Bubenči.)
4. Získání a vydání knihy „Intersections: Life and Art of Jan Zach“ v překladu, k čemuž jsme dostali povolení a potřebné podklady ze strany amerického vydavatele. Prodej a popularizace knihy.
5. Přednášková činnost (zatím proběhla přednáška pro slánskou veřejnost a slánské gymnázium).
6. Seznámení odborných kruhů se Zachovou osobností. Proběhla intenzivní osobní komunikace s NG, s doc. Šetlíkem, ÚDU FF UK, Uměleckoprůmyslových muzeem, Americkým centrem, Brazilským velvyslanectvím, kolegy z českých muzeí a galerií atd.
7. Získání originálů Zachových děl pro naše muzeum a jejich zařazení do sbírek. V květnu 2014 jsme obdrželi darem od správce pozůstalosti v americkém Portlandu na 30 Zachových děl. Bylo třeba vyřešit dopravu z USA do ČR a s ní spojenou administrativu, se kterou jsme předtím neměli žádné zkušenosti.
8. Příprava a realizace výstavy „Jan Zach - Návrat domů“ ke 100. výročí umělcova narození včetně posílené propagace, velkorysé vernisáže spojené s otevřením muzea po rekonstrukci a doprovodného programu.
9. Příprava a tisk katalogu k výstavě.
10. Šíření informací o Zachovi online. Zatím je uveden krátký článek na Wikipedii, který bude rozšířen. Uvažujeme o uvedení Zachových děl na eSbírkách apod. O záležitosti komunikujeme též s paměťovými projekty „Paměť národa, Příběhy 20. století apod.).
11. Podnět k názvu ulice ve Slaném, konzultován s vedením města (zřizovatelem muzea).
12. Vznik filmového dokumentu. ČT zatím nereagovala, v jednání je příprava nezávislého dokumentu spolu se správcem pozůstalosti v USA.
13. Stálá medializace a osvětová činnost.
14. Stále probíhá zjišťování zastoupení Zachových děl v českých sbírkách. Kromě 4 děl v NG a 1 obrazu na pražském magistrátu zatím nebyla jiná díla zjištěna, ale mohou být i v soukromých sbírkách.
15. Zatím marnou snahou je rovněž pokus kontaktovat někoho z příbuzenstva. Zach zemřel bez potomků a jeho žena, kterou jsme kontaktovali prostřednictvím opatrovnice, zemřela v USA v roce 2012.
Zachův život a dílo je stručně popsán ve sborníku Slánský obzor č. 21, podrobněji v knize Jan Zach - Životní a umělecké křižovatky. Snad již z obsahu článku ve Slánském obzoru je patrné, že je Zach skutečně osobností mezinárodního významu, která si rehabilitaci v českém prostředí plně zaslouží. Vedle zásluh na poli výtvarného umění připomeňme jeho aktivity ve prospěch spojenecké věci za 2. světové války a roli v česko-brazilských vztazích, popularizaci české kultury v obou Amerikách, pedagogickou činnost, vazby na důležité postavy světového umění 20. století, protikomunistické aktivity aj.
Závěrem bychom rádi zdůraznili, že Jan Zach nikdy nezapomněl na své češství a od své emigrace se nesmířil s odloučením od vlasti. Těžko by však mohl rozvíjet své aktivity v totalitárním prostředí.
|
