| Výstava představuje Karla Škrétu především jako malíře, kreslíře, inventora grafických listů, kultivovanou a vzdělanou osobnost i jako objekt uměleckého a národního kultu. Originální historické dokumenty jej přibližují coby dravého a úspěšného enterpreneura pobělohorské doby. V úvodních výstavních oddílech se připomíná prostředí pražského rudolfínského manýrismu, z něhož malíř vyšel, i přechodová éra mezi pozdní renesancí a raným barokem, do níž se vrátil. Vybrané celky jsou věnovány Karlu Škrétovi ml., Škrétově dílně a jeho současníkům i následovníkům, raně baroknímu sochařství i dobové architektuře a urbanismu,. Oprávněně se dostává prostoru i malířům, na něž Škréta ve svém díle navazoval. S intelektuálním rozměrem tvůrce, jenž byl svými současníky chápán jako opravdový pictor doctus, souvisí vhled do pozoruhodné škrétovské knihovny. Vůbec poprvé se Škrétovy obrazy ocitají v přímé konfrontaci s virtuózními pracemi Annibala a Ludovica Carracciů, Carlotta, Maratty, Bernarda Strozziho a Quida Reniho; nechybí ani práce záalpských mistrů. Epilog tvoří připomínky umělcova druhého života. Výstava zahrnuje přes 400 exponátů. Spolu s českými muzei, církevními institucemi a soukromými majiteli poskytly zápůjčky na výstavu též sbírky z Německa, Rakouska, Itálie a USA. Národní galerie v Praze spolupracovala s dalšími pracovišti, především z Ústavu dějin umění AVČR v.v.i. a z Univerzity Karlovy v Praze. Podařilo se nalézt a blíže identifikovat jak nová, dosud neznámá díla Karla Škréty, tak i obrazy pokládané po desítky let za ztracené. O mnohá překvapení se postaral široce koncipovaný technologický průzkum a na něj navazující restaurátorské práce. Zásadní poznatky přinesl historický výzkum prováděný v českých i zahraničních archivech. Pokud se podařilo ukázat, že dílo Karla Škréty nepředstavuje uzavřenou kapitolu, nýbrž dynamický fenomén, vyzývající k novým systémovým interpretacím i zdánlivě překvapivým konfrontacím, pak současná výstava splnila svůj účel; prezentuje dosažené poznatky o umělcově tvorbě a zároveň kriticky zhodnocuje závěry, jež vzešly z široce koncipovaného interdisciplinárního projektu. Hlavním cílem projektu je nejen objasnění problematiky počátků barokního umění v Čechách a ve střední Evropě, ale i vytvoření nového komplexního obrazu historického a duchovního vývoje českých zemí v éře, jejíž výzkum byl v minulosti ovlivňován ideologickými stereotypy. Bohatý doprovodný program se zaměřuje na odbornou i laickou veřejnost. |
