| Muzeum Komenského v Přerově připravilo rozsáhlý, po celý rok probíhající projekt k stému výročí vzniku 1. čs. republiky, zahrnující vedle svých vlastních standardních aktivit (výstava s edukačním programem, publikace, cyklus přednášek, Muzejní noc a další doplňující akce) celoměstské oslavy. Hlavním cílem projektu, pro který připravilo zastřešující logo, bylo aktivní zapojení co nejširší skupiny občanů. Muzeum samo své aktivity rozdělilo v průběhu roku na dvě části: „100letá Republika. Příběh jednoho města (1918–1948)“, od ledna do července“ a „100letá Republika. Příběh jednoho města (1948–1992)“, od srpna do prosince, což jsou nejen názvy dvou na sebe navazujících rozsáhlých výstav muzea, ale také tematické okruhy, které chronologicky determinovaly ostatní akce oslav ve městě. Tento projekt byl přednesen vedení statutárního města Přerova, které jej přijalo a převzalo nad ním záštitu. Jednou z hlavních podmínek muzea v projektu byla, vedle již zmíněného používání zastřešujícího loga, odborná historická supervize nad aktivitami, zařazovanými pod hlavičku projektu, což se podařilo beze zbytku naplnit. Muzeum se tak stalo nejen iniciátorem, ale také hlavním hybatelem a koordinátorem všech kulturních aktivit k oslavám stého výročí ve městě. V průběhu roku se do projektu aktivně zapojily více než čtyři desítky kulturních a společenských subjektů (kromě příspěvkových organizací města také soukromá sdružení a spolky, tradiční přerovské podniky i menší místní soukromé firmy, stejně tak jako jednotlivci.). Paralelně se zmíněnými muzejními výstavami o životě ve městě probíhaly a doplňovaly téma další menší výstavy v obou městských galeriích, tematicky řešící výtvarné umění, sport či spolkovou činnost v Přerově 1918–2018. Do programu projektu se dostaly nejen tradiční akce (ovšem vždy tematicky ukotvené), jako jsou např. přerovské hody, ale rovněž se podařilo, díky úspěchu u široké veřejnosti, položit základy nových tradic. Zde lze uvést např. program ke Dni matek nebo Benátskou noc na řece Bečvě – obě akce po mnoha desítkách let opět znovuvzkříšené. Aktivizace občanů na základě odborných podnětů muzea však probíhala i na jiných úrovních. K těm s trvalou hodnotou nelze opomenout umístění pamětní desky na budově ředitelství Policie ČR přerovským policistům a četníkům, kteří se této vzpomínky dočkali poprvé po více než sedmdesáti letech, nebo symbolické splnění posledního přání legionáře Jana Gayera být pohřben v rodném městě – v roce stého výročí jeho úmrtí byla do Přerova konečně převezena prsť z pohřebiště v Samaře a uložena do pomníku. Obě akce se uskutečnily díky přímé aktivitě pracovníků muzea. K obohacení kulturního vyžití ve městě přispělo také vytvoření stálé expozice CO v protiatomovém krytu v kině Hvězda. Trvalou hodnotu má rovněž vydání muzejní publikace „100letá Republika. Příběh jednoho města (1918–1992), mapující na pozadí obou výstav stoletý vývoj Přerova. V této souvislosti nelze rovněž nezmínit důležitý faktor a to posílení akviziční činnosti muzea na základě celoroční osvěty a práce s veřejností. Projekt po dobu svého trvání oslovil více než 90 000 návštěvníků, diváků a spolupracovníků, čímž se mu podařilo uskutečnit základní hybnou myšlenku celé akce – vytvoření vstřícných podmínek pro práci jednotlivců na principech pozitivně fungující občanské společnosti a Muzeum Komenského v Přerově v něm sehrálo klíčovou roli. |
