| Výpravná kniha vznikla jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě. Významná část knihy je věnovaná obrazové (fotografické) prezentaci rozsáhlého uměleckého díla H. Schmaus Shooner. Ilustrativní širokou škálu uměleckých technik, které ovládala, doplňují odborné texty autorů a kolegů z různých (muzejních) institucí. Školní a studijní léta Shoonerové, které prožila v Bechyni, Karlových Varech a Praze popisuje ve své stati historička umění Lenka Merglová Pánková (ZČM v Plzni). Kolegyně z Jabloneckého muzea Kateřina Hrušková mapuje její bižuterní tvorbu, spojenou s obdobím šedesátých let 20. století a věnuje se mezinárodním úspěchům, které Shoonerové otevřely dveře do západního světa (EXPO Montreal 1967). V publikaci se zaměřují dva odborné příspěvky na inspirační zdroje autorky, která se začátkem 70. let provdala do Kanady a její dílo bylo záhy ovlivněno uměním původních obyvatel Severní Ameriky – Indiánů a Inuitů (jejich mytologií, symbolikou, magií a vztahem k přírodě). Spisovatel a badatel Roman Tadič se pokusil, na vybraných dílech Shoonerové, objasnit význam nativních motivů, charakteristické pestrostí a rozmanitostí témat a stylů, které libovolně výtvarně kombinovala. Jiný (neevropský) pohled nastínil ve svém článku výtvarník a antropolog Ukjese van Kampen, pocházející z kmenového svazu Athabasků. Její tvorbu zkoumal při návštěvě Husitského muzea v Táboře, které spravuje autorčinu pozůstalost. Závěr publikace patří vzpomínkám nejbližších přátel H. S. Shoonerové. Na její pozoruhodný život, optimismus, nezištnou a dobrosrdečnou povahu vzpomínala její dcera doktorka Caroline Shooner, výtvarník Teodor Buzu, doktorka Iva Hodková, sochař Pavel Jarkovský, herec a režisér Jan Kačer, kurátorka Irena Mašíková Konštantová, zdravotní sestra Jana Pacáková a výtvarnice Emma Srncová. |