| Do meziválečného období vstupuje Nové Město na Moravě jako politické, hospodářské, vzdělanostní a kulturní centrum.
Tyto hodnoty si budovalo především od poloviny 19. století, kdy se stalo sídlem okresního úřadu, pod jehož správu náležely další dva soudní okresy, Město Žďár a Bystřice (nad Pernštejnem).
V období první republiky se ale potýkalo s řadou problémů. Mnohé z nich souvisely s polohou města v hospodářsky zaostalém regionu, negativní roli sehrálo i špatně železniční spojení. To vše mělo za následek stagnaci či dokonce úbytek obyvatel, kteří nacházeli uplatnění ve větších průmyslových centrech. Vedení města se potýkalo i s vleklými finančními problémy, jež bylo nutno řešit schodkovým rozpočtem. Současně však v této době docházelo k realizaci některých nezbytných modernizačních projektů, jako například stavbě vodovodu a kanalizace či k elektrifikaci města.
Právě těmito tématy se naše kniha zabývá a nabízí vhled do fungování a rozvoje Nového Města na Moravě v meziválečném období. Stranou pozornosti nezůstává ani kulturní či spolkový život ve městě.
Vývoj a fungování malých měst ve sledovaném období dlouhodobě stálo mimo zájem historiků a mnohem více pozornosti se věnovalo období 1850-1914. Dosavadní metodologické vzory jsme tak museli přizpůsobit specifikám prvorepublikového demokratického zřízení.
Pro sepsání knihy výrazně pomohlo i využití muzejních sbírek, a to jak písemných pramenů, fotografií, tak i trojrozměrných předmětů. Kniha tak do jisté míry odráží, jak se období první Československé republiky odrazilo ve sbírkách našeho muzea.
Na základě výše stanovených argumentů jsme se rozhodli publikaci přihlásit do soutěže, na kde sebe může upozornit na opomíjené téma v historiografii a podnítit další výzkum. |
