Muzejní publikace roku

Miloš Budík: Jsem fotograf
Miloš Budík (1935–2023) patřil k posledním žijícím autorům, kteří v polovině padesátých let pomáhali ozdravit československou fotografii, chtěli ji očistit od nánosů ideologie a falše. Umělci se tehdy pokoušeli opět najít cestu k člověku a jeho všedním radostem i starostem. Ve fotografii byla tato cesta zvlášť zřetelná. Noviny, časopisy, ale i výstavy zaplavily v té době fotografie „nevšedně zachycující všední skutečnost“ a postupně z očí veřejnosti vytlačily leckdy toporně inscenovaná díla doby předchozí, vytvářená v duchu socialistického realismu. Miloš Budík byl jedním z tvůrců tohoto mimořádně důležitého přerodu. Monografie autora v česko-anglické mutaci (448 stran, 450 obrazových příloh) přináší komplexní pohled na jeho životní cestu i dlouholetou uměleckou tvorbu, která patří k zásadním hodnotám v dějinách fotografie 20. století.
72/2023
Muzeum města Brna, p. o.
Špilberk 210/1, 662 24 Brno
+420 542 123 611
info@muzeumbrna.cz
https://www.muzeumbrna.cz
00101427
Statutární město Brno

Povinné přílohy

Miloš Budík se k fotografii dostal vlastně náhodou, někdy kolem roku 1951. Po tatínkovi, který zahynul v průběhu války, našel fotoaparát a chtěl si práci s ním jednoduše vyzkoušet. Zvědavost se ale rychle změnila v zálibu a ta zase v opravdovou vášeň. V průběhu studií na střední chemické škole tak začal intenzivně fotografovat a cíleně se vzdělávat. V brněnském sdružení fotografů, takzvané stasce, se potkal s mnoha osobnostmi tehdejší fotografie. Vpravdě osudové bylo jeho setkání s Karlem Otto Hrubým, kterého Miloš Budík vždy uváděl jako svého mentora. Hrubý předal mladému tvůrci odvahu zaznamenávat v podstatě cokoliv a v průběhu let se z něj stal jeden z nejuniverzálnějších fotografů na československé scéně. Pozornost vzbuzoval Budík nejen touto všestranností, ale také kvalitou práce. Mnohé ze svých nejslavnějších snímků vytvořil jako mladík. Ve věku, kdy se ostatní autoři teprve rozhlížejí, vyhrávaly jeho fotografie mezinárodní salony, plnily výstavy a stránky nejrůznějších časopisů. Svůj nejslavnější snímek Tělocvična, pořízený ve vile Tugendhat, vytvořil v jednadvaceti letech. V průběhu času se Budíkův tematický záběr neobyčejně rozrostl. Fotografoval doslova všechno a všude, od běžných záběrů z rodinného života po reprodukce historických listin, od zdánlivě banálních scén z ulic města po historické události. Byl rodinným fotografem, reportérem, technickým fotografem, reklamním a módním fotografem a v neposlední řadě vynikajícím krajinářem. Nejvíce snímků pochopitelně vytvořil v Brně, s nímž byl spjat celý jeho život. Dokumentoval dění ve městě, ale také významné stavby a jejich interiéry, historické památky a vznik celých nových čtvrtí. Krom nesporné umělecké kvality má jeho dílo také velkou dokumentární hodnotu a stává se pramenem poznání vývoje města a života v něm. Monografie Jsem fotograf, editorů Lukáše Bártla a Jindřicha Chatrného, je tedy poctou tomuto brněnskému fotografovi, jehož dílo ovšem hranice regionu a České republiky dalece přesahuje. Rozsáhlá část jeho umělecké tvorby je dnes součástí sbírek Muzea města Brna.
Lukáš Bártl
Miloš Budík
Belavenir: Jan Havel
Muzeum města Brna ve spolupráci s Tiskárnou Helbich a Fakultou umění Ostravské univerzity
999 Kč
600 ks
Muzeum města Brna – bookshopy na hradě Špilberku a ve vile Tugendhat; knihkupectví

Nepovinné přílohy

978-80-88631-01-9
https://knihy.heureka.sk/milos-budik-jsem-fotograf-lukas-bartl-jindrich-chatrny-edd/#specifikacia/; https://www.iumeni.cz/knihy-casopisy/fotografie/milos-budik-jsem-fotograf-9788088631019/; https://www.muzeumbrna.cz/milos-budik-jsem-fotograf-i-am-photographer/t1332; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-fotil-banalni-sceny-v-ulicich-brna-dnes-jsou-budikovy-fotografie-poklad-232363; https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Bud%C3%ADk

Fotogalerie

nahoru