| Popis: | Výstavní projekt Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem, který doprovodí kolektivní monografie na stejné téma, mapuje spisovatelův vztah k vlastní kreslířské tvorbě, k přátelům malířům a malířkám, a k výtvarné kultuře obecně. Doklady Kafkova zájmu o umění a výtvarnou kulturu nacházíme v jeho knihách, korespondenci, denících, a také ve vzpomínkách jeho současníků. Kafkův blízký přítel Max Brod jej považoval za stejně dobrého kreslíře jako spisovatele a údajně dokonce usiloval o to, aby se Kafka stal členem pražské malířské skupiny Osma. Těžiště výstavy i publikace tvoří Kafkovy kresby, odrážející nejen jeho zájem o výtvarné umění, ale také znalost dobové časopisecké a novinové produkce. Kafkova kreslířská tvorba je konfrontována s díly reprezentantů moderního středoevropského výtvarného umění, japonského umění (dřevorytci) a s ukázkami dobové vizuální kultury. V rámci této kontextualizace zaujímají zvláštní postavení Kafkovi přátelé a známí z okruhu expresionistické skupiny Osma a kubistické Skupiny výtvarných umělců. Díla těchto českých, německo-českých a židovských umělců jsou doplněna o další obrazy, kresby a grafiky středoevropských umělců, o které se Kafka zajímal a ke kterým má jeho tvorba blízko. Tematizovány jsou Kafkovy kontakty s některými umělkyněmi z pražského německého Kruhu výtvarných umělkyň. Výstava a publikace se ovšem snaží přesáhnout konkrétní doklady spisovatelova vztahu k výtvarnému umění a promýšlí kreativní výměnu mezi Kafkou a dobovou vizualitou v obecnější rovině. Z toho důvodu je zohledněn i specifický přístup k výuce umění a dějin umění v rámci středoevropského školského systému, zejména rakousko-uherského. Rozkvět oboru dějin umění v rámci monarchie se specificky týkal i okruhu Kafkových přátel a výstava i publikace se zaměřuje na osobnosti jako Emil Utitz, Oskar Pollak a Felix Horb. Víme o některých odborných časopisech o umění, které Franz Kafka četl, a existuje mnoho dalších, které mohl znát díky svým přátelům umělcům a historikům umění. Výstava představuje některé ukázky z této dobové časopisecké produkce, stejně jako odborné kunsthistorické knihy. Kafkův zájem o závažná témata dějin umění byl doplněn intenzivním prožitkem soudobé populární kultury (filmy, plakáty, kabarety). Výstava poukazuje na Kafkovo vizuální prožívání tří světů Prahy jako polemického města židovské, české a německé kultury. V konečném důsledku se projekt snaží odpovědět na otázku, jak Kafkova zkušenost s pražskou mnohojazyčností a mnohostí vizuálních vjemů, které ho obklopovaly v umění a populární kultuře, ovlivnila jeho pojetí vizuálních obrazů v jeho vlastních literárních dílech. Výstava vznikla ve spolupráci s Adalbert Stifter Verein a Židovským muzeem v Praze v rámci projektů Kafka 2024 a Kafka 100. |