| Popis: | Přednáškový cyklus, který přiblíží vybrané kapitoly z života obyvatel Roztok a Žalova v dramatické první polovině 20. století. Přeneste se s námi do minulosti a připomeňte si období první republiky, nacistické okupace a mnohé další. Pozvání přijali i historikové z Vojenského historického ústavu a Muzea československých legií. Program: 15. května 2024 | Čs. legie ve zkušenosti roztockého starosty Bedřicha Jaurise | přednáší archivář muzea Bc. Tomáš Drábek. Mezi nejvýznamnější roztocké osobnosti první poloviny 20. století patří bezpochyby Bedřich Jauris. Železniční úředník, který si jako dobrovolec čs. legie v Rusku vysloužil hodnost kapitána technické služby, se přitom podílel především na zajišťování železniční dopravy legionářů po Transsibiřské magistrále. Po návratu domů do Roztok se stal předsedou místní jednoty Československé obce legionářské a později i roztockým starostou. Přednáška přinese popis zapojení Bedřicha Jaurise do prvního odboje v kontextu dějin čs. legie v Rusku. Přiblíží i jeho meziválečnou spolkovou i politickou činnost v Roztokách. 5. června 2024 | Roztočtí občané v rudé armádě v bojích ruské občanské války 1917–1920 | přednáší vojenský historik Mgr. Vlastimil Křišťan a archivář muzea Bc. Tomáš Drábek. Obsazení Transsibiřské magistrály čs. legionáři roku 1918 představuje jedno z nejznámějších období našich moderních dějin. V jeho stínu ovšem zůstává, že legionáři nepředstavovali jediné Čechy a Slováky, kteří v rámci ruské občanské války stanuli se zbraní v ruce. Na straně rudých se totiž vytvořily oddíly čs. rudoarmějců. Ti se rozhodli vystoupit na obranu bolševické revoluce, a tak se následně střetli s čs. legionáři v „bratrovražedném“ boji. Mezi čs. rudoarmějci by přitom bylo možné najít přinejmenším i dva roztocké občany – Františka Jabulku a Josefa Matějku. O formování jednotek čs. rudoarmějců a jejich následném zapojení do bojů občanské války pojedná vojenský historik Mgr. Vlastimil Křišťan. Osudy konkrétních roztockých občanů, kteří do rudé armády dobrovolně vstoupili, přiblíží pracovník Středočeského muzea Tomáš Drábek. 4. září 2024 | Roztocké obrněné vlaky v Květnovém povstání 1945 | přednáší historik Vojenského historického ústavu Mgr. Tomáš Jakl. Jednou ze tří základen, odkud v době Pražského povstání operovaly povstalecké obrněné vlaky, byla stanice Roztoky u Prahy. Odpoledne 5. května 1945 se povstalci v Roztokách zmocnili dvou protiletadlových vozů, připojených k osobnímu vlaku, který do stanice přijel z Prahy, z nichž sestavili improvizovaný obrněný vlak (IOV) STALIN. Ráno 6. května přijela do Roztok z Kralup nad Vltavou souprava protiletadlových vozů, ukořistěná 5. května ve Slaném. Z vozů této soupravy byly sestaveny IOV SOKOL a IOV ORLÍK II. Všechny tři improvizované obrněné vlaky operovaly na trati mezi Kralupy a Holešovicemi. IOV SOKOL byl zničen při obraně Trojského mostu německým dělostřelectvem z Kobylis 7. května ve stanici Praha-Bubny. Odpoledne 8. května byl IOV STALIN nasazen u Nelahozevsi do likvidace německého IOV od Lovosic. Roztocké obrněné vlaky byly jedním z rozhodujících faktorů úspěšné obrany Holešovic a Letné. Souboj obrněných vlaků u Lovosic je navíc v podmínkách Květnového povstání zcela ojedinělý. 2. října 2024 | Roztočtí občané ve víru 2. světové války | přednáší historik Vojenského historického ústavu PhDr. Jiří Plachý, Ph.D. Přednáška pojedná o několika specifických tématech dějin Roztok během 2. světové války. Prvním z nich je účast roztockých občanů v domácím a zahraničním odboji. Pozornost by měla být věnována především těm, kteří účast v nich zaplatili životem. Druhé téma představuje dopad rasové perzekuce na obyvatele Roztok, tedy osud místní židovské komunity. Třetí část pojedná o německé menšině v Roztokách, roztockých občanech ve Wehrmachtu a Waffen-SS a českých kolaborantech. Závěr přednášky připomene samý konec války, tedy především transport smrti, Květnové povstání, obnovu čs. státnosti a vlnu poválečného násilí. Vše bude dokumentováno na případech konkrétních roztockých osobností. 6. listopadu 2024 | Roztoky proti totalitě: roztočtí občané perzekvovaní po únoru 1948 | přednáší historik Vojenského historického ústavu PhDr. Jiří Plachý, Ph.D. Přednáška se bude zabývat tématem perzekuce roztockých občanů komunistickým režimem v letech 1948–1952. Jenom v těchto letech byly odsouzeny komunistickou justicí dvě desítky místních občanů. Svým rozsahem tak byly postihy srovnatelné s léty nacistické okupace. Přednáška přiblíží osudy konkrétních jedinců, odsouzených např. za účast v ilegálních protistátních skupinách, pomoc agentu chodci či urážku Klementa Gottwlada. Zmíněna bude rovněž perzekuce živnostníků i „roztocká stopa“ v procesu s Miladou Horákovou. |