Výstava o vzniku Republiky v Muzeu Vysočiny Jihlava

Muzeum Vysočiny Jihlava

  Společenskovědné oddělení Muzea Vysočiny Jihlava přispělo k výročím „osmičkového“ roku 2008 několika akcemi pro veřejnost. Kromě řady přednášek a novinových článků (11dílný seriál ke vzniku republiky, dvoustránka k r. 1938 aj.) v souladu se svou strategií pořádání výstav k výročí významných událostí připravilo pro letní sezónu 2008 také výstavu k výročí vzniku společného státu Čech a Slováků pod názvem „90. výročí Republiky 1918 – 2008“. Výstava je zaměřena především na události, jak probíhaly v závěru války a v prvních mírových měsících v Jihlavě a v jejím okolí. Smyslem akce však není jen přiblížit konkrétní historické události, ale současně ukázat, jak těžce se rodila naše svoboda a kolik úsilí a životů stála. Je postavena tak, aby oslovila všechny generace, ale především střední a mladou. Autor výstavy dr. Z. Jaroš už při koncipování námětu výstavy vycházel z potřeb celé současné české, potažmo jihlavské společnosti a připomínkou jedné z nejvýznamnějších historických událostí novodobých českých zemí tak chce přispět svým dílem k znovunacházení tolik chybějícího národního povědomí a národní hrdosti, a to na konkrétním případu města Jihlavy. Jako partnera pro pořádání významné výstavy oslovil autor jihlavskou TJ. Sokol, jakožto dědice nejslavnější české sportovní organizace.
    Slavnostní vernisáž se konala 12. června za velkého zájmu veřejnosti, médií i zástupců krajské i městské samosprávy. Pro veřejnost byla výstava zpřístupněná 13. června a potrvá do 2. listopadu 2008. Důvodem otevření letní výstavy už v polovině června byl předpoklad dát možnost její návštěvy hlavně žákům základních a středních škol ještě před prázdninami. Ukázalo se, že záměr autorů byl správný, protože většina škol nabídku využila.
    Celá výstava je umístěna ve dvou muzejních prostorách. Pro první část je využita podesta 1. patra domu Masarykovo nám. 58, další dvě části výstavy jsou umístěny do velkého sálu za podestou v zadní části patra. Při tvorbě výstavy se autor snažil především o využití sbírkového fondu Muzea Vysočiny v Jihlavě a zároveň prezentovat historické události sice zkratkovitým, ale novým, neotřelým způsobem. Vystavené sbírkové předměty jsou představeny několikaslovnou popiskou, jednotlivé  části jsou logicky spojovány vysvětlujícími texty. Zatraktivněním jsou nezvyklé malované postavy císaře FJI., rakousko-uherských vojáků, československých legionářů, TGM i sokolů, které pomáhají vážné téma přiblížit poutavou formou i mladým, pro které je výstava především určena. Vnitřní dynamiku expozice zvýrazňuje intimní osvětlení, zmíněná dioramata i zvukový doprovod. Součástí prezentace je tištěný průvodce s rozšířeným obsahem výstavy.
    První část je postavena na podestě 1. patra domu Masarykovo nám. 58 a uvádí celou výstavu. Je věnována jihlavským sokolům a jejich zásluhám při budování české státnosti i upevňování české moci ve městě. Symbolicky je uvozena malovanou postavou muže v sokolském kroji, který je zároveň poutačem zvoucím na výstavu. Na panelu je text se stručnou historií Sokola v Jihlavě s akcentem na jeho činnost v r. 1918. Velká prosklená vitrína představuje součásti sokolského kroje, literaturu a různé drobnosti ze sokolského života zapůjčených jihlavskou T.J. Sokol. Kolem stojí několik dalších malovaných postav sokolů, za nimi jsou zavěšeny dva historické sokolské prapory.
Druhá a třetí část výstavy je umístěna do vlastního výstavního sálu. Druhá část svým obsahem vrací návštěvníka do doby I. světové války. Hned za dveřmi vlevo nás vítá symbol Rakousko-Uherska, postava samotného Františka Josefa I. Ve třech prosklených kubusech, které svou dispozicí člení levou stranu sálu,  jsou umístěny různé předměty denní potřeby, platidla, ale i vyhlášky, nařízení atd.
   Nad kubusy na stěně jsou zavěšeny další předměty, jako je rakousko-uherský státní znak a jiné plechové tabule. Výběr vystavených sbírkových předmětů byl volen tak, aby ukázaly, jak se zdánlivý starosvětský poklid starého mocnářství v době války změnil v období bídy, hladu a lidských tragedií, což vedlo ve svých důsledcích k rozpadu habsburského císařství.
   Na levé stěně jsou dva velké panely ze surové, tvarově nepravidelné dřevotřísky, na kterých jsou rozmístěny doprovodné texty. Text na prvním panelu vyjadřují slovně stav jihlavské společnosti, rostoucí neklid i zvyšující se perzekuci české národnosti.
   U prostřední ze tří vzpěr dělící sál na dvě poloviny je umístěno návštěvnicky přitažlivé diorama uvozující další pokračování druhé části výstavy, t. j. účast zdejší posádky ve válce. Dominantou jsou dva rakousko-uherští vojáci s plnou výstrojí a výzbrojí, u nohou mají těžký kulomet, pozadí tvoří zadní strana panelu z části III. Celá scenérie se odehrává na mírném návršíčku z písku, kamení a trávy.
   Na druhém panelu na levé straně u levého zadního rohu je velká mapa se zákresem míst, kde v době 1. SV bojovaly nebo jinak operovaly polní prapory jihlavského 81. pěšího pluku. Mapa je doplněna textem zachycující slovem celou anabázi a několika autentickými fotografiemi.
   Celá kapitola věnovaná pluku končí v levém zadním rohu umístěným velkým plukovním praporem (replika z majetku MVJ) a dalším kubusem mezi 1. a 2. oknem, kde jsou fotografie a osobní věci vojáků. Na tabulích mezi okny jsou fotografie zkonfiskovaných zvonů a vybraných pomníků obětem I. světové války z různých míst okresu. Žádaný je seznam padlých z Jihlavska, který ve formě vázané brožury leží volně na nízkém kubusu.
   Třetí část výstavy zachycuje rozpad mocnářství a vlastní vznik Československé republiky. Uvozuje ji další diorama v pravém zadním rohu sálu představující československé legionáře v jejich typických uniformách a výzbrojí. Celá scéna se opět odehrává na návršíčku z písku a kamene doplněném ostnatým drátem apod. U zadní podpěry je panel s historií jednotlivých legií. Vpravo (na pravé straně sálu vzadu) je panel a dalším textem o legionářích z Jihlavska. Z nich největšího věhlasu dosáhl plk. J. Švec, kterému je věnována následující textová tabule a pultová vitrina. V ní jsou umístěny vybrané památky na Švece zapůjčené pro výstavu z majetku soukromého sběratele. Nad tabulí je Masarykův citát o významu legií pro vznik Republiky. Na nízkém kubusu uprostřed leží volně brožura se jmény legionářů z Jihlavska.
   Na velkém panelu uprostřed pravé stěny sálu je text se stručnou charakteristikou domácího a zahraničního národního odboje a jeho hlavních představitelů.   
   V další textové tabuli je návštěvníkovi přiblížen průběh vyhlášení samostatnosti v pondělí 28. října 1918 v Praze, včetně představení tzv. „mužů října“. Nad vitrinou dominuje Komenského citát.
   Národní revoluci v Jihlavě zachycuje třetí text, kde jsou popsány hlavní fáze formování české moci v německé Jihlavě. Návštěvník se zde dozví, že vyhlášení české samostatnosti 28.října 1918 se stalo zlomovým momentem i v historii Jihlavy, jejíž obyvatelstvo tvořili ze 60% Němci. Může sledovat ustavení Národního výboru v Jihlavě, pozná jeho představitele a seznámí se i s dramatickým bojem o jihlavskou radnici. Uvidí, jak se české straně trpělivou a důslednou činností bez násilí podařilo získat za pomocí českých vojáků a sokolů kontrolu nad městem a jak přes všechna dramata dalších týdnů nakonec 5. prosince kapitulovala i německá radnice. Ve dvou pultových vitrínách jsou umístěny dobové tisky a drobné předměty vážící se ke vzniku republiky různého charakteru (plakáty, vyhlášky, městská platidla aj.). Vše doprovázejí vzácné dobové fotografie.
   Pravý přední kout je věnován hlavnímu představiteli českého zahraničního odboje, tvůrci novodobého českého a slovenského státu a jeho prvnímu prezidentu T. G. Masarykovi. Malovaná postava prezidenta stojí u stolku s křesílkem. Vlevo postavy, na pravé zdi je zavěšen československý prapor a československý znak jako pendant k protější zdi s rakousko-uherskými symboly. Vpravo scény, už na přední zdi, je panel s životopisnými údaji TGM. Pod panelem je umístěna pultová vitrína s různým, ale unikátním masarykovským materiálem zapůjčeným pro výstavu od soukromého sběratele.

V Jihlavě 17. září 2008                                                          dr. Zdeněk Jaroš
                                                                                                  Muzeum Vysočiny Jihlava, p. o.
                                                                                                  Masarykovo nám. 55
                                                                                                  586 01  Jihlava

Zpět