České muzeum stříbra a "osmičková" výročí

Kutná Hora

České muzeum stříbra v Kutné Hoře se k letošním „osmičkovým“ výročím připojilo hned dvěma projekty. Začnu od toho druhého, tedy od výstavy Srpen 68 na Kutnohorsku, která se uskutečnila od 2. září do 30. října ve výstavních prostorách Tylova rodného domu.
Má práce začala malou sondou do znalostí současných mladých lidí (především středoškolských studentů), kterým by měla být výstava určena především. Její výsledek byl celkem předvídatelný: jakési povědomí existuje, ale znalosti jsou pouze povrchní bez širšího kontextu vývoje Československa, o zahraničních vztazích nemluvě. Setkal jsem se i s vyjádřením studentky, která tento stav výuky (opravdu to není jen o nezájmu mládeže) kritizovala.
Výstava se tak přeměnila v pokus o pojmenování základních událostí, které celé období formovaly a které vedly k všeobecně známému konci. Text byl pro lehčí orientaci rozdělen na krátké úseky, doplňovaly jej autentické archivní dokumenty a fotografie. Vybrané dokumenty si mohli návštěvníci odnést s sebou domů, jednalo se např. o manifest „Dva tisíce slov“, požadavek kutnohorských kulturních pracovníků „Pro záchranu Kutné Hory“, který byl na začátku normalizace přirovnáván právě k „2000 slovům“ nebo třeba „Moskevský protokol“. Poměrně velkou část výstavy jsem věnoval samotné operaci Dunaj. Návštěvník zde nalezl podrobný popis jejího průběhu, který byl pro větší názornost zobrazen i na mapách. Tehdejší bojovou techniku okupantů zastupovaly její modely.
Vzhledem ke skutečnosti, že sbírkové fondy bývalého Okresního muzea Kutná Hora (dnes Sbírka Českého muzea stříbra) evidentně prošly během sedmdesátých let minulého století rozsáhlou čistkou, zachovalo se u nás pouze pár jednotlivin z bývalého muzea v Uhlířských Janovicích. Bylo proto nutné spolehnout se na fondy Státního okresního archivu a pokusit se něco získat ze soukromých sbírek. Bohužel jsem u mnou oslovených pamětníků narazil na nechuť vzpomínat nebo na naprostý nezájem. A i když nám pár lidí nějaký materiál zapůjčilo, zavzpomínat a říci něco ze svých zážitků nebo pocitů stejně nechtělo. Nejčastější odpovědí pak bylo: „Já na to nechci vzpomínat, bylo to strašný.“

U druhého projektu našeho muzea jsem se opět nechal inspirovat osmičkou v našich dějinách. Kutná Hora má pochopitelně svá vlastní výročí, a tak jsem chtěl upozornit právě na ně.
Projekt nazvaný Kutná Hora a „osmičková“ výročí přináší čtenářům místního týdeníku Obzory Kutnohorska seriál dvanácti článků, které se věnují významným událostem z dějin našeho města. Jen namátkou bych upozornil např. na rok 1308, ze kterého se dochovala nejstarší pečeť města, v roce 1388 byl oficiálně založen kostel Božího Těla a svaté Panny Barbory nebo třeba rok 1648 a zhroucení Ruthardova dvorce. Spolu s RNDr. Janou Královou, geoložkou muzea, jsem zařadil i článek o objevení nového sekundárního minerálu zýkaitu, který byl poprvé na světě objeven a popsán právě v Kutné Hoře v roce 1978.
Z dosud získaných reakcí má mezi laickou veřejností větší úspěch především projekt druhý, ale na konečné vyhodnocení dojde až po jejich ukončení.

Josef Kremla, České muzeum stříbra

Zpět