Osudové osmičky v našich novodobých dějinách

Vlastivědné muzeum v Olomouci

Ludmila Drtílková - Jaroslava Kunzfeldová

V olomouckém Vlastivědném muzeu byla v době od 23. května do 31. srpna 2008 instalována výstava s názvem Osudové osmičky v našich novodobých dějinách. Výstava se připojila k mediální kampani Muzea a 20. století pro rok 2008, vyhlášené Asociací muzeí a galerií ČR. S tímto tématem jsme se setkávali ve sdělovacích prostředcích, v denním tisku a v neposlední řadě i ve výstavní nabídce muzeí.
   V osudech národů jsou události, které navždy vstupují do jejich historie, a v životě generací jsou chvíle, které trvale poznamenají jejich život. K takovým patří i československé dějiny 20. století. K letopočtům končícím osmičkou se váží snad všechny významné okamžiky, které zásadním způsobem ovlivnily politický, hospodářský a sociální vývoj naší země. Jedná se o léta 1918, 1938, 1948 a 1968.
     Hlavním záměrem výstavy připravené ve spolupráci s Klubem vojenské historie Olomouc a olomouckými modeláři bylo dokumentovat a připomenout široké veřejnosti  zlomové okamžiky naší nedávné historie. Každý z uvedených čtyř osudových roků tvořil uzavřený tematický celek, v němž byly v chronologickém uspořádání zachyceny nejdůležitější události daného období. Panely s textovou částí, fotografie, letáky, plakáty a další obrazové  i tiskové dokumenty přinesly návštěvníkům řadu informací o dění  v našem státě,  zachytily dobovou atmosféru a zároveň připomněly okamžiky, které se vytrácejí z paměti občanů. V každém celku byla základní historická data doplněna nejdůležitějšími událostmi v Olomouci. I když příprava výstavy byla vzhledem ke ztíženým provozním podmínkám v důsledku přestěhování sbírek Historického ústavu VMO poměrně náročná, podařilo se muzejním pracovníkům pro každé období nalézt či vypůjčit exponáty, které návštěvníky nepochybně zaujaly. 
   Rok 1918 ukončil tehdy největší válku v dějinách a Čechům a Slovákům přinesl národní svobodu v podobě vlastního samostatného státu. Byl rokem válečným, a i když pro mnohé Čechy a Slováky válka skončila mnohem později, přinesl jim ve svém závěru národní a politickou svébytnost. V tomto oddíle byly vystaveny soudobé fotografie, zobrazující příjezd prezidenta T. G. Masaryka a E. Beneše z exilu do Prahy, dále pak oslavy ke vzniku republiky v Praze i v Olomouci, a nechyběly ani uniformy příslušníků československých legií v Rusku, Francii a Itálii.
     Rok 1938, který byl napjatým rokem velkých nadějí, ale i zklamání, probíhal ve znamení dvou mobilizací a posléze okupace českého pohraničí. Oslavy 20. výročí samostatnosti již probíhaly ve státě ochuzeném o pohraniční území. Tyto politické události významně ovlivnily chování české společnosti a započaly postupný rozklad demokracie. Vedle obrazových a textových dokumentů poutaly pozornost návštěvníků modely československého lehkého opevnění z roku 1937 a objektů dělostřelecké tvrze Bouda, zbraně používané za 2. světové války, modely letadel a tanků, ukázky uniforem vojáků naší i cizích armád a stejnokroje československých pilotů  bojujících v Anglii. Složitost a tragiku tohoto období dokládaly rovněž dva  soubory dobových fotografií dokumentujících obsazování pohraničí v říjnu 1938 a příjezd německých okupačních jednotek do Olomouce v březnu 1939.
   Další změnu politického režimu, k níž se schylovalo již od roku 1945, přinesl komunistický převrat v únoru 1948. Nastolení vlády jedné strany z vůle pracujícího lidu znamenalo zánik demokratických hodnot, na jejichž základě byl náš stát vytvořen a rozvíjen. Československá společnost se vydala na cestu, na níž ji čekaly politické procesy 50. let, úplná likvidace soukromého sektoru v průmyslu i zemědělství, absence základních práv a svobod. Vše se odehrávalo pod jednoznačným diktátem Sovětského svazu.
   K událostem třetího tematického celku se vztahovaly fotografie připomínající jak únorové události v Praze, tak i osobnost ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, úmrtí prezidenta Edvarda Beneše a zvolení Klementa Gottwalda  prezidentem republiky. XI. všesokolský slet, který vyzněl jako protivládní demonstrace, dokumentovaly zajímavé pohlednice. Na výstavě byly rovněž prezentovány ukázky plakátů a vyhlášek, které přiblížily dobovou atmosféru.  Pozornost byla věnována i událostem v Olomouci.
     Rok 1968 byl rokem velkých nadějí. Již od konce roku 1967 došlo postupně k uvolnění politické a společenské situace v Československu, demokratizaci společnosti a k pokusu o opatrnou reformu socialistického politického systému. Započatou demokratizaci zmařil vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Tento akt zásadně změnil politické myšlení, ale i životní osudy řady občanů.
     Z vystavených exponátů k tomuto období je třeba uvést fotografie nejvyšších státních představitelů, manifest 2000 slov a zejména soubor fotografií pořízených 22. srpna v Praze.  Dětské i dospělé návštěvníky nejvíce zaujaly modely letadel používaných v 60. a 70. letech, uniformy podplukovníka a vojáka Československé lidové armády i vojína Sovětské armády z roku 1968.
     Srpnové události v Olomouci připomněly fotografie dokumentující život ve městě ve dnech po vojenské okupaci, dále fotografie z protestních podpisových akcí a protestní prohlášení a vyhlášky, které vyjadřovaly postoj občanů a názory širokých vrstev obyvatelstva. Výstavu doplnila zajímavá kolekce bankovek a mincí používaných od vzniku Československé republiky až do 70. let 20. století.
     Vystavené exponáty pocházely ze sbírek Historického ústavu olomouckého Vlastivědného muzea, Státního okresního archivu v Olomouci, olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě, Archivu Univerzity Palackého v Olomouci, Knihovny města Olomouce, Klubu vojenské historie Olomouc, olomouckých modelářů a soukromých sběratelů.
   Zajímavou součástí výstavy byla projekce dokumentárního filmu o válečném letci a pozdějším vězni v komunistických žalářích Josefu Bryksovi. Dokument s názvem Muž, který přecenil českou duši aneb Útěky Josefa Brykse mapoval osudy rodáka z Lašťan u Olomouce, člověka, který za svobodu své země bojoval v řadách R.A.F. Návštěvníci mohli rovněž zhlédnout dokumentární filmové záběry pořízené Stanislavem Blažkem, které přibližovaly atmosféru prvních měsíců po osvobození v roce 1945 v Olomouci, dále olomoucké návštěvy prezidenta Edvarda Beneše v roce 1946 a ministra zahraničních věcí Jana Masaryka v roce 1947.
     Výstava byla koncipována tak, aby přispěla i k doplnění výuky dějepisu, občanské výchovy a základů společenských věd na základních a středních školách. V rámci doprovodného programu byly pro žáky a studenty připraveny tři vědomostní kvízy a křížovka, na něž bylo možno najít odpovědi přímo na výstavě. Tyto listy sloužily i jako výchozí materiál pro následnou výuku ve škole. Odborné i laické veřejnosti byl určen cyklus čtyř přednášek k uvedeným významným letopočtům. Tuto akci uspořádalo muzeum ve spolupráci s Katedrou historie Filozofické fakulty UP a sekcí Historická Olomouc Vlastivědné společnosti muzejní.
     Výstavu Osudové osmičky v našich novodobých dějinách zhlédlo 2 280 návštěvníků, z nichž podstatnou část tvořili žáci a studenti základních a středních škol. Ohlasy v knize návštěvníků potvrdily zájem veřejnosti o historii, prezentovanou s důrazem na události v Olomouci a regionu.

Zpět