| Od 26. listopadu 2013 je Muzeum Vysočiny Třebíč znovuotevřeno díky realizaci projektu „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic". Projekt získal finanční podporu ve formě účelové dotace v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod v rámci prioritní osy 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, ze které byla za spoluúčasti jejího předkladatele – Kraje Vysočina – hrazena stavební obnova a regenerace zámecké budovy národní kulturní památky zámku v Třebíči, vytvoření nového interiérového vybavení Muzea Vysočiny Třebíč, rozšíření expozičních ploch o cca 40% a instalace nových expozic:
I. Svět neživé přírody
Expozice umožňuje nahlédnout nejen do rozmanitého světa regionální geologie a geologického vývoje Třebíčska, ale díky multimediální prezentaci i na neustále překvapující soustavy mineralogie, petrografie a nerostných surovin. Vedle z evropského hlediska výjimečné kolekce moravských vltavínů jsou prezentovány v republikovém měřítku neopomenutelné nerosty pegmatitů, nerosty „tropických zvětralin“ a nerosty křemenných žil.
II. Svět portálů a bran
Expozice, kombinující památkový a muzejní přístup k prostoru, seznamuje návštěvníka se zcela mimořádným interiérem někdejšího benediktinského kláštera, jehož tradice sahá až do 12. století. Prostor s cennými architektonickými detaily je obohacen o náhrobky rodu Osovských z 2. poloviny 16. století. Nabízí ucelený pohled na dějiny benediktinského a kapucínského řádu v Třebíči, stejně tak jako na architektonické dědictví, jehož část má statut památky UNESCO. Závěr zachycuje dramatické osudy církve i konkrétních kněží v padesátých letech 20. století, např. případy Číhošť a Babice. Také tato trasa využívá při prezentaci témat moderní technologie.
III. Valdštejnové na Třebíči
Vůbec poprvé od roku 1945 se na třebíčském zámku objevuje expozice věnovaná valdštejnskému rodu v Třebíči. Rod Waldstein-Wartenberg, který zde sídlil od 17. století do konce druhé světové války, připomíná zámecká expozice s důrazem na období přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci mají možnost procházet šlechtickými interiéry, včetně dětského pokoje či bohaté knihovny. Součástí expozice je i zcela mimořádná sbírka dýmek. Pro expozici byly vedle unikátních archivních materiálů využity také vzpomínky hraběnky Anny Marie Waldstein-Wartenberg.
IV. Lidé. Místa. Osudy.
Expozice představuje v nových souvislostech příběhy lidí i míst Vysočiny napříč staletími. Téma „Člověk vzývající“ přináší pohled na vztah člověka k víře. Zvláštní pozornost je věnována židovskému náboženství a lidové tradici betlémů. Téma „Člověk tvořící“ seznamuje návštěvníka s výtvarným uměním ve sbírkách muzea, včetně cenných děl Albrechta Dürera a Hanse Cranacha. Prostřednictvím multimediálních technologií je představen architektonický vývoj Třebíče a zachyceny jsou i osudy básníků Vítězslava Nezvala a Jana Zahradníčka. Téma „Člověk objevující“ prezentuje orientální sbírky, včetně zajímavých darů od místního rodáka generála Jana Syrového. Nechybí ani pohled na přírodu Třebíčska, k jejímž jedinečnostem patří např. Mohelenská hadcová step. Téma „Člověk bojující“ ilustruje několik dramatických kapitol z dějin Třebíče spjatých s válečnými událostmi české historie. Zvláštní pozornost je věnována dobytí města Matyášem Korvínem v roce 1468. Expozici uzavírá téma „Člověk pracující“ ilustrující silnou tradici řemesel a cechů, postupný zrod tovární výroby a pohled na proměny venkova.
Expozice, které představují návštěvníkům mnoho unikátních exponátů, obohacuje řada zajímavých interaktivních prvků.
|
