| Krojovaná figurína obra Josefa Drásala (1841 – 1886) přezdívaného „hanácký“ nebo „holešovský“ poprvé udivovala návštěvníky antropologického pavilonu na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. Drásalův kroj se do sbírek Vlasteneckého spolku muzejního dostal jako dar z Kroměříže po Drásalově smrti. Figurína byla k vidění od konce 19. století až do konce 50. let 20. století v prosklené vitríně v tzv. výstavních depozitářích, které se v průběhu této doby v rámci města Olomouce několikrát stěhovaly. Po posledním přestěhování všech sbírkových předmětů do Denisovy ulice (kde jsou dodnes pro návštěvníky depozitáře nepřístupné)byl obr Drásal vystavován v olomouckém muzeu příležitostně. Výjimečně býval zapůjčen i jinam, například do MZM v Brně v roce 1995 u příležitosti 100. výročí NVČ. Pro havarijní stav některých krojových součástek nemohla být figurína obra od roku 2004 již nadále prezentována. V roce 2014 přišlo Vlastivědné muzeum v Olomouci s nápadem vyhlásit veřejnou sbírku s názvem Oblečme obra Drásala. Důvodem bylo nejen zachránit a znovuzpřístupnit zajímavý a ojedinělý sbírkový předmět, ale také přiblížit návštěvníkům osud člověka, který si navzdory svému handicapu dokázal najít místo ve společnosti a postarat se o vlastní živobytí. V rámci medializace veřejné sbírky vytvořili pracovníci VMO P. Rozsíval a I. Hradilová propagační materiály jako plakátek do MHD, nálepku na tramvaj, prodejní dvojpohlednici, poutač na vrátnici či turistické razítko. Hlavní sponzory jsme hledali v regionu, mezi městy a obcemi, kde Drásal žil či pobýval. Prostřednictvím veřejné sbírky se symbolickým heslem „Hanáci sobě“ byly vybrány potřebné prostředky (asi 91.000,-Kč hrubého výtěžku) nutné k zrestaurování tří původních krojových součástek starých přes 130 let a k výrobě jejich kopií, které dle originálu ušila a ručně vyšila paní Jarmila Vítoslavská, držitelka titulu Nositel tradice lidových řemesel. Největší důraz byl přitom kladen na použitý materiál. Metráž pochází výhradně od českých textilních výrobců, některé vyšívací příze, které se v ČR nevyrábí, jsou ze zahraničí.
Otevření této malé výstavy věnované největšímu historicky známému Čechovi dne 20. 11. 2015, bylo naplánováno na rok 120. výročí NVČ. Výstava je situována do prostoru chodby - výklenku v přízemí pod schody hlavní budovy VMO, neboť najít vhodné místo, kam by se svou výškou obr vešel, se ukázalo jako značně problematické. Zpevněná a opravená figurína obra je oblečena částečně do kopií kroje (košile, vesta, kalhoty) a částečně do originálních součástek (klobouk, opasek, vysoké boty). Pozadí figuríny tvoří kulisa naznačující rodný domek v Chromči. Bohatě řezbované dveře z poloviny 19. století, které byly pro tuto výstavu také zrestaurovány, pochází z bývalé zemědělské usedlosti hanácké obce Smržice. Výška dveří je měřítkem k vytvoření si představy, jak se musel Drásal při své výšce asi 240 centimetrů ohýbat, aby se do jakéhokoli venkovského či městského domu dostal. Iluze okapu pak poukazuje na tradované vzpomínky z rodné obce, kterak si sem Drásal schovával klíče, aby je nemusel brát s sebou do místní hospody. Tři samostatné panely s texty a fotografiemi seznamují návštěvníka se základními údaji z Drásalova života a poskytují informace o veřejné sbírce, sponzorech, průběhu restaurování a výrobě kopií. Zrestaurované originály uložené ve vitríně budou v prostorách chodby s ohledem na expoziční režim vystaveny jen dočasně. |
