| Výstava představuje v prvním patře letohrádku Hvězda více než 130 děl, které přiblíží silný vliv francouzské literatury na českou kulturu 20. století. Mezi nimi například ilustrace francouzské poezie od Josefa Šímy nebo Toyen, které si návštěvníci výstavy mohou prohlédnout vůbec poprvé. Výstavu, která je unikátní celkovou kompozicí děl, pořádá Památník národního písemnictví k 100. výročí založení Československa. V letohrádku Hvězda je k vidění do 31. října 2018. Kurátorem je profesor Antoine Marès, vedoucí Katedry soudobých dějin střední Evropy na pařížské Sorbonně, ve spolupráci s Terezou Riedlbauchovou. Výstava Naše Francie. Francouzská poezie v českých překladech a ilustracích nabízí výběr toho nejlepšího z české knižní kultury 20. století. Mapuje sílu vztahů mezi francouzskou a českou kulturou od konce 19. století a vliv francouzské literatury na českou literaturu 20. století. V prvním patře letohrádku Hvězda jsou k vidění např. Apollinarovy Alkoholy (1982), sbírka Dopisy II (1975) od Charlese Baudelaira či kresby Adrieny Šimotové pro sbírku Saint-John Perse. Všechny tyto tituly vyšly jako samizdatová literatura. Dále pak ilustrace Františka Kupky ze začátku 20. let 20. století k dílům Antoine Orliaca nebo Louise-Arnoulda Grémillyho a rozsáhlé soubory ilustrací francouzské poezie od Toyen nebo Josefa Šímy. Zcela poprvé jsou vystaveny ilustrace Ludmily Jiřincové k básnické sbírce Françoise Villona Čtyři Balady (1952). Návštěvníci se setkají i s díly Františka Kubína, Zdeňka Sklenáře nebo Františka Tichého.
Díla pocházejí zejména ze sbírek Památníku národního písemnictví a od soukromých sběratelů, dále pak z Národní galerie v Praze, Národního muzea, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Investičního fondu Pro arte a z Galerie hlavního města Prahy. Výstavu doprovází stejnojmenná publikace, která vychází u příležitosti založení Československa, na němž se Francie výrazně podílela. Výstava se koná pod záštitou ministra kultury Ilji Šmída, radního hlavního města Prahy Jana Wolfa a velvyslance Francie v České republice Rolanda Galharagua. Je součástí projektu Společné století a Evropského roku kulturního dědictví 2018.
|
