| V roce 1928 byla v Brně uspořádána k desátému výročí vzniku samostatného Československa na nově vybudovaném výstavišti "Výstava soudobé kultury". Její součástí byla i výstava moderního bydlení v podobě kolonie Nový dům. Šlo o soubor šestnácti rodinných domů postavených pod Wilsonovým lesem v Brně-Žabovřeskách. Šlo o první akci svého druhu v meziválečném Československu a druhou v Evropě (po sídlišti Weissenhof ve Stuttgartu). Výstavbu kolonie realizovala soukromá stavební firma Františka Uherky a Čeňka Rullera pod ideovou záštitou Svazu československého díla. Stavitelé vyzvali osm brněnských architektů (a jednoho pražského) k vypracování projektů řadových nebo samostatně stojících rodinných domů podle zastavovacího plánu Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta, z nichž každý navrhl v kolonii trojdům. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek (z Prahy), Jan Víšek a Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Hugo Foltýn, Jiří Kroha, Miroslav Putna a Jaroslav Syřiště. Foltýn a Putna byli v té době ještě studenty architektury na brněnské technice. Klienti ale nebyli na moderní pojetí rodinných domů připraveni, prodej vázl a podnikatelé se dostali do značných finančních problémů. Pro československou a evropskou moderní architekturu měla však brněnská výstava Nový dům mimořádný význam. Monografie přibližuje poprvé ucelený pohled na dané téma. Popisuje východiska, paralely a specifika či dobový mediální obraz tohoto výjimečného počinu. Její součástí je katalog domů a medailony architektů a stavitelů. V úvodní kapitole jsou představeny také výstavy moderního bydlení a vzorová sídliště, která vznikla v Evropě v letech 1927–1932 (Stuttgart, Brno, Vratislav, Curych, Vídeň a Praha). Publikace je vybavena množstvím fotografií, plánů a dobových dokumentů, z nichž mnohé byly doposud zcela neznámé. |
