| Výstavní projekt Muzea hl.m.Prahy na stále aktuální téma chudoby a sociálního vyloučení. Obě části projektu (Chudá Praha a Dýmová hora) propojují historické i současné reálie s životními zkušenostmi návštěvníků. Z této konfrontace vyvstávají otázky, na které výstavy nenabízejí explicitní odpovědi, jejich záměrem je naopak otevřít prostor pro nové pohledy, pro reflexi majoritních myšlenkových stereotypů.
Část Chudá Praha přibližuje chudobu ve městě v 19. a v 1. polovině 20. století z několika perspektiv. Pro její vyznění je určující její struktura. Akcentuje relativitu chudoby, pojednává o pojmech a průvodních jevech, které se s chudobou pojí. Tematizuje disciplinační a výchovné přístupy k chudobě, nežádoucí společenské jevy, koncentraci chudoby v organismu města, existenci pražských nouzových kolonií, útulky pro nebydlící, představuje zemské, státní a komunální instituce ve vývoji chudinství, sociální politiky a sociální péče. Tradiční styl prezentace má umožnit návštěvníkům rychlou a nekomplikovanou orientaci a maximálně usnadnit vstřebání tématu v plné šíři jeho souvislostí. Výstava Dýmová hora představuje stejnojmennou bezdomoveckou komunitu v Praze na Třebešíně.
Příběh Dýmové hory zaznamenal umělec Epos 257. Nejdříve jej fascinovala místa na geografickém i mentálním okraji, poté se začal zajímat o to, kdo je obývá. Výstupy svého výzkumu běžně neviditelné tváře Prahy předkládá jazykem muzeální prezentace, jako kdyby se jednalo o cizí, vzdálenou kulturu. Výstava kombinuje faktografické údaje, objekty přibližující fungování bezdomoveckých komunit, textové a obrazové dokumenty, které během svého několikaletého výzkumu EPOS 257 shromáždil. Zachycuje však i subjektivní rovinu legend a mýtů, jež se k Dýmové hoře a jejím obyvatelům váží.
Každá z částí a obě současně jsou kontemplativním stimulem úvah nad povahou světa a hodnotami lidství.
|