| V r. 1901 založil v Brně Rudolf Sandalo st. Atelier de Sandalo, zaměřený na portrétní fotografii se specializací na dětské snímky, ale i na fotografování architektury a interiérů. Jeho syn, Rudolf Sandalo ml. (1899–1980), ateliér převzal v r. 1932 a již téměř výhradně se věnoval fotografii architektury a spolupracoval s architekty na celém území Československa. Nevyhýbal se však ani světu módy, divadla a filmu. Od pol. 30. let působil v Praze a v Německu, kde pracoval i pro Hitlerova architekta Alberta Speera. V r. 1938 se stal agentem Abwehru pro Prahu a Krakov a za okupace obchodoval se židovským majetkem, zvláště s uměním a starožitnostmi. V r. 1945 jej v Praze zatkli Sověti a deportovali do pracovního tábora v Gliwici v Polsku. Zde jim zřejmě podepsal spolupráci a od r. 1950 žil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde působil jako fotograf a obchodník s uměním. Dle dostupných pramenů spolupracoval v l. 1965–1975 také se Státní bezpečností. I přes problematické životní postoje byla Sandalova tvorba naprosto unikátní – specifický vizuální projev, kompozice a dokonale precizní zpracování. Např. jeho snímky vily Tugendhat z r. 1931 zásadním způsobem přispěly k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Monografie je tak významným příspěvkem k uměnovědné literatuře, mapující nejen moderní československou fotografii světových parametrů, ale svými kulturně historickými přesahy a hlubokými sondami do historie je zároveň poutavou skicou dějinných peripetií složitého 20. století. Sandalovo fotografické dílo patří k nejpočetněji zastoupenému autorskému souboru fotografií ve sbírkových fondech Muzea města Brna. Publikace proto připomíná také Iloše Crhonka, zakladatele muzejní sbírky architektury, jehož zásluhou zůstanou Sandalovy fotografie uchovány pro příští generace. |
