| Na začátku roku 2019 se začala připravovat celková rekonstrukce Portmonea. Během posledních let se na domě objevovaly trhliny, naštěstí zatím jen na fasádě, Váchalovy malby díky technologii restaurování držely dobře. Staticky ale bylo třeba situaci řešit. Investor nakonec přijal návrh provozovatele na komplexní řešení včetně expozice.
Rekonstrukce za 10 milionů korun trvala od října 2019 do června 2020. Investorem byl Pardubický kraj, architektem stejně jako v 90. letech 20. stol. prof. Mikuláš Hulec, stavební práce provedla firma K-House.
V rámci rekonstrukce bylo nutné polovině domu dodělat chybějící základy, v druhé polovině musel být opraven sklep. Aby na nestabilním podloží nedocházelo k rozjíždění objektu, byl jeho obvod stažen ocelovými lany. Proběhla oprava fasády a rovněž střechy. Nevhodnou krytinu použitou při poslední opravě nahradila břidlice a doplnily se přesahy střechy podle původní podoby. V interiéru došlo k sanaci dřevěných prvků napadených dřevokaznými škůdci. Staticky zpevněné byly podlahy v podkroví, které unesly doteď jen samy sebe. Odvlhčení a izolací se dočkaly obvodové zdi domu. Částečně musely být provedeny i nové rozvody elektřiny, vody, topení a odpadů.
V interiéru je kvůli zpřístupnění podkroví nově také klimatizace a ventilace, zapojena byla soustava dataprojektorů pro videomapping. Vybaven je rovněž nově vzniklý ateliér. V rámci stavby došlo i k úpravě zahrady. Na závěr proběhla kompletní revize Váchalova nábytku a nástěnných maleb, jejich konzervování, čištění a fixace.
Velkorysý a komplexní přístup vedl k vyřešení expozice i stavby. A díky nasazení všech zúčastněných během covid-karantény nedošlo ani k prodloužení rekonstrukce. Včas se podařilo dokončit i videomapping, dokumentární film a audioprůvodce do expozice.
Zdůvodnění přihlášky:
Portmoneum patřilo kdysi rodině Portmanově. Když byl dům prohlášen za kulturní památku díky malbám Josefa Váchala a následně kvůli kulovému blesku vyhořel, dostala se rodina do neřešitelné situace, trvající více než 20 let. Nikdo nebyl schopný malby opravit a zafinancovat. Nakonec objekt koupila Národní galerie, ale i jejich restaurátoři prohlásili malby za neopravitelné. Zlom nastal až v roce 1991 kdy Portmoneum koupil Ladislav Horáček, zakladatel nakladatelství Paseka. Sehnal restaurátory, kteří vyvinuli speciálně pro Váchalovy malby technologii transferu olejových maleb, a podařilo se jim společně „Váchalův orbis pictus“ zachránit.
Do svízelné situace se muzeum dostalo znovu v roce 2015, kdy zemřel jeho majitel a mecenáš Ladislav Horáček. Jeho dcery neměly zájem na dalším provozování objektu a hledaly vhodného kupce. Odborníci se obávali, aby se Váchalův „chrám“ neocitl v nevhodných rukách. Naštěstí se ale podařilo domluvit odkud památky evropského významu Pardubickým krajem. Už při koupi bylo zřejmé, že bude potřeba investovat další prostředky do kvalitnější expozice a zejména do opravy domu.
Je nutné ocenit přístup nového majitele k odkupu nemovitosti i péče o ni. Nejde jen o budovu jako takovou, ale rovněž o návštěvnický komfort. Rekonstrukce a nová expozice je kladně hodnocena především pro citlivou podobu a pro své pestré a netradiční složení. Informačně nabitou přízemní expozici doplňuje oddychová a působivá multimediální část v patře. A neméně velkoryse je vybaven také nový ateliér. Návštěva Portmonea je tak díky jeho rekonstrukci velmi příjemným a mnohovrstevným zážitkem.
|
