| Výstava je naší sondou do všedních dní posledního roku a půl, které byly výrazně ovlivněny pandemickou situací, lockdowny a neustále se proměňujícími příkazy. Jedná se o určitou interpretaci kolektivně sdílené zkušenosti. V první části se především na prostředí domovů a na běžné předměty, které náš obytný prostor zabydlují. Zkoumá jejich nezbytnost, proměnlivost, kvalitu i uměleckou hodnotu. Do popředí vytahuje předměty, které každý důvěrně zná a snaží se je ukázat v novém světle. Cíleně se zaměřuje hlavně na rychlou proměnu technologií, které se staly během tohoto období hlavním pojítkem s okolním světem a na tenkou hranici mezi funkčním předmětem a uměleckým dílem.
Druhá část výstavy je věnována všednosti ve volném umění. Zaměřuje se na fotografii, která byla dlouho vnímána jako okrajová oblast umění – i proto, že dokáže zachytit naprosto všední okamžiky. Mnoho významných osobností (nejen) československé fotografie se však proslavilo právě tím, že dokážou běžný život citlivě, a přitom bez příkras, zachytit. Výběr dalších uměleckých děl se vrací zpět k tématu domova. Ten může být bezpečným prostorem, kde se nebojíme být sami sebou, ale také prostorem, kde se schovávají naše nejhlubší strachy.
Veškeré předměty a umělecká díla na výstavě pocházejí ze sbírek muzea. Povedlo se nám po dlouhé době návštěvníkům zpřístupnit část sbírky designu, grafického designu a fotografie. Výstava obsahuje také několik interaktivních prvků, které vybízejí návštěvníky k aktivnímu zapojení. Výstava reflektuje současné události a umožňuje divákům podívat se na každodenní předměty v jiném světle. Zároveň je vyzývá k vlastní reflexi prožití daného období. |
