| Skupinová výstava s podtitulem „Strašidla podle zkušenosti a tradice" je největším výstavním projektem Horácké galerie roku 2022. Výstava, na které jsou k vidění díla od více než tří desítek autorů, nahlíží na fenomén lesních a vodních duchů v českém umění 19. a 20. století, navíc v dialogu s díly současných českých umělců, a lehce se dotýká odrazu těchto témat také v divadle, filmu, hudbě či literatuře.
Na výstavě jsou zastoupena díla těchto autorů (v abecedním pořadí):
Rudolf Adámek, Mikoláš Aleš, Vilém Amort, Vladimír Boudník, Bratrstvo, Marie Butula Cichá, Alén Diviš, Tomáš Hlavenka, Anna Hulačová, Václav Jirásek, Jan Konůpek, Lukáš Kudrna, Josef Lada, Josef Loukota, Lucie Lučanská, Eva Maceková, Karel Němec, Jaroslav Panuška, Max Pirner, Alois Podloucký, Tomáš Ruller, Hanuš Schwaiger, Miloš Šejn, Jaroslav Špillar, Otokar Štáfl, Richard Teschner, Jakub Orel Tomáš, Josef Váchal, Veronika Vlková, Jan Vytiska, Markéta Wagnerová, Antonie Zichová, Jan Zrzavý.
Výstavu připravila trojice kurátorů – Jakub Orel Tomáš (Horácká galerie), Alice Hradilová (Horácké muzeum) a Martin Jiroušek (ostravský hororolog na volné noze). Navzdory mnoha komerčním projektům, devalvujícím dětskou a obecně lidskou fantazii, se tým kurátorů rozhodl v tématu strašidel zajít na hlubinu. Cílem není daný fenomén zmapovat komplexně, spíše prezentovat vybrané přístupy starších autorů ve srovnání se současným pojetím.
„V každé vsi se ústně tradovaly příběhy, jejichž aktéři, pokud vyvázli živí, mohli po celý svůj život odpřisáhnout svou hrůzostrašnou zkušenost, jakou učinili během setkání se záhadnými a nebezpečnými bytostmi místních lesů a luk: divoženkami, světýlky, ohnivým mužem, hastrmanem nebo hejkalem,“ dodává kurátorka Alice Hradilová s tím, že ještě v 60. letech čerpal jiříkovický řídící učitel Josef Vališ, amatérský etnograf, z vyprávění pamětníků příběhy, které se odehrály konkrétním lidem. Ještě tehdy byl vodník považován za reálně žijící bytost: „Jistotnej příběh, jistá pravda, no dřív tady ty bytosti bejvaly, lidi se s nima potkávali.“
Roztodivné bytosti zaujímají po celé léto až do 18. září své místo ve čtyřech výstavních prostorách Horácké galerie a také se objevují v Horáckém muzeu:
Zámecké podkroví HG (2. patro): Výskyt vodníka v českém umění; Vodník v knižní kultuře; Zámecký kabinet HG (1.patro): Bestiáře Karla Němce a Josefa Váchala; Arkáda HG (1. patro): Utopencovo delirium, hrůzostrašný filmový plakát; Malá galerie HG (přízemí): Hejkal čili divý muž; Horácké muzeum (1. patro): Miláčkové, dílo Aloise Boháče.
Ústřední expozice, nainstalovaná v prostorách Horácké galerie, se dělí na tři části: první z nich představuje dialog Karla Němce, dřevorytce a novoměstského rodáka, na jehož slavný cyklus dřevorytů odkazuje podtitul výstavy, se spolužákem, dřevorytcem a mystikem Josefem Váchalem. Setkávají se tu pouze dvě jejich díla – originály grafického cyklu Strašidla podle zkušenosti a tradice a originál knihy Ďáblova zahrádka aneb přírodopis strašidel. Druhý oddíl výstavy sleduje výskyt vodníka v hlubokých vodách českého výtvarného umění a jeho proměny. Zastoupena je celá řada autorů od konce 19. století po současnost: Josef Lada, Max Pirner, Hanuš Schwaiger, Mikoláš Aleš, Jaroslav Panuška, Jan Konůpek, Jan Zrzavý, Josef Váchal, Karel Němec, Alén Diviš, Václav Jirásek & Skupina Bratrstvo, Miloš Šejn, Tomáš Ruller, Tomáš Hlavenka. Ve třetím oddíle sledujeme výskyt hejkala čili divého muže v lesích současného výtvarného umění. Galerie představuje díla Anny Hulačové, Jana Vytisky, Marie Butuly Ciché, Veroniky Vlkové, Markéty Wagnerové, Tomáše Hlavenky a dalších. Na arkádě Horácké galerie je k vidění série vodnických a hrůzostrašných filmových plakátů sběratele a kurátora Martina Jirouška a ve výstavní síni Horáckého muzea představujeme opomenutého volyňského malíře a výtvarného solitéra, autora celé plejády lesních a vodních bytostí Aloise Boháče.
Součástí výstavy je i bohatý doprovodný program (viz. samostatný plakát) a také edukační program pro MŠ, ZŠ a SŠ. Vodnické ARTkino odpromítá tituly jako Kytice (2000), Hastrman (2018), Rusalka (1978) a Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974). Brněnský divadelní spolek bazmek entertainment připraví 17. 9. 2022 návštěvní den VODNIK OPEN, kdy bude možné krátce navštívit vodníky přežívající na okrajích měst. Ve dnech 18.–22. července se uskutečnil příměstský tábor zaměřený na průzkum místních bytostí. Po celé letní prázdniny mohou zájemci posílat do Horácké galerie fotografie vodníků, které potkají na svých cestách. NEJ fotografie budou oceněny knihami z havlíčkobrodského nakladatelství HEJKAL.
Bližší informace: http://www.hlubokavoda.cz
|
