| K výstavě o ústecké sklárně měl původně vzniknout výstavní katalog přiměřeného formátu. To se však nakonec nestalo. A důvod? Již před otevřením výstavy v březnu 2022 jsme se rozhodli zpracovat některé starší vzpomínky sklářů. Vznikla tak multimediální nástavba v podobě podcastů, které si mohl návštěvník přehrát pomocí svého chytrého telefonu přímo ve výstavě. Vedle prezentace neocenitelných postřehů a zážitků ústeckých sklářů jsme také museli nějak nahradit nedostatek archivních pramenů, které byly ve značné míře barbarsky zničeny v sedmdesátých letech 20. století, dále při zavírání sklárny v roce 1996 a během její demolice roku 2018. Vzpomínky pamětníků nasbíral a zpracoval ředitel ústeckého archivu Petr Karlíček. Při sběru vzpomínek se však ukázalo, že pamětníci z řad ústeckých sklářů mají mnoho co říci. Někteří začali odkazovat na své další kolegy ze sklárny, čímž se řady spolupracujících pamětníků nečekaně rozrostly. V průběhu roku 2022 tak vzniklo množství materiálu, který jsme se rozhodli využít. Bývalí ústečtí skláři navíc začali přinášet historické fotografie či dokumenty ze sklárny. V již hotové expozici jsme je ale již nemohli využít a tak jsme se rozhodli rozšířit formát klasického výstavního katalogu a vytvořit nepřímé ale trvalé pokračování výstavy v podobě této publikace, která také nepřímo navazuje na knihu Sto let ústecké sklárny která vznikla pod vedením Dr. Miroslava Grisy již v roce 1971. Kniha Flaška se podobně jako stejnojmenná výstava snaží atraktivní formou a uceleně seznámit čtenáře s osudy ústecké sklárny a lidí kolem ní. Nezastupitelnou roli v tomto úkolu sehrálo grafické duo Marek Fanta a Adéla Bierbaumer, kteří vtiskli knize opravdu originální grafický design. |
