Hlavní linie činnosti a rozvoje aktivit komise:
- Tematický záběr komise je vázán nejen na oblast muzejní pedagogiky, ale zohledňuje také další aspekty komunikace a vztahů mezi muzei a veřejností – muzejní prezentaci (tj. muzejní výstavnictví, muzejní marketing a management, oblast profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů)
Vyplývající doporučení pro muzejněpedagogickou praxi:
Strategie rozvoje muzejní pedagogiky:
Přístup moderních muzeí k veřejnosti se vyznačuje otevřeností vůči návštěvníkům ve všech oblastech jejich činnosti. Zahrnuje vstřícnost v komunikaci, v prezentační strategii, ve volbě témat a výstavní koncepci, ve způsobu výstavní prezentace, ve vytváření muzejního prostředí od přístupu zaměstnanců po přizpůsobení prostor s návštěvnickým provozem. Muzejní pedagog je profesionálem, který dokáže aplikovat principy vstřícného přístupu k návštěvníkům ve všech uvedených oblastech.
Muzea a galerie jsou kulturními institucemi, které nabízí svůj prostor veřejnosti k dalším typům kulturních aktivit a vzdělávání a mají i svoji společenskou roli jako místa poskytující příležitosti k setkávání. Součástí muzejního prostředí je proto i kvalitní nabídka doprovodných služeb zahrnujících kavárny, prodej suvenýrů, knih, lektorské a přednáškové místnosti a dílny, odpovídající zázemí pro odpočinek, šatny, upravené prostory v exteriéru (zahrady, nádvoří) apod.
Muzea a muzejnictví ve vyspělém světě prošla v posledních desetiletích bouřlivou proměnou. Také muzejní pedagogika zaznamenala významnou kvalitativní proměnu jak po teoretické, tak praktické stránce. Často není třeba objevovat objevené, ale je užitečné se inspirovat úspěšnými přístupy. Návštěvníci v zahraničí jsou již navyklí na muzea hravá, interaktivní, přátelská, kvalitní programy pro různé cílové skupiny berou jako samozřejmost. Nejen turisté očekávají to samé i od našich muzeí. Nezapomínejme ani na ně.
Odborníci, kteří se stávají kurátory, prošli většinou profesní přípravou, která měla vyústit ve vědecký výzkum a publikování. V případě vědeckého výzkumu se široká veřejnost s jeho výsledky běžně neseznamuje, muzejní expozice nebo výstava připravená stejnými autory je zato určena pro širokou veřejnost. Pracujeme neustále s vědomím velké různosti jednotlivých cílových skupin. Muzejní edukátor, jehož posláním je návštěvníky vzdělávat a bavit, a ne s nimi vést čistě odborný dialog, je ve výstavním týmu nezastupitelný. Stejně důležité je i jeho místo mezi těmi, kteří připravují vzdělávací plán muzea. To je dokument, ve kterém sbírkotvorná instituce na základě definování svého vzdělávacího potenciálu naplánuje své klíčové aktivity na konkrétní časové období.
Muzea a galerie patří mezi paměťové instituce. O kulturní dědictví pečují i další organizace, patří mezi ně památková péče, skanzeny, knihovny a archívy. Jejich posláním je též zpřístupňovat kulturní dědictví veřejnosti a zaměstnávají k tomuto účelu specializované pracovníky. Společně prosazujeme pohled na kulturu jako na nástroj vzdělávání a učení. Namísto oborové a institucionální zahleděnosti do sebe podporujme širokou výměnu zkušeností, názorů a sdílení dobré praxe. Vznikající science centra přinášejí nové impulzy, jak zaujmout širokou veřejnost a zejména přispívat k všestrannému rozvoji mladé generace zábavnou formou prostřednictvím hry a zážitku.
Edukační programy nemůžeme chápat jako doplněk hlavních muzejních aktivit. Prosazujeme pohled, který zdůrazňuje vzdělávací roli paměťových institucí jako jejich klíčové poslání, jeden z hlavních cílů jejich prezentační činnosti. Zasazujeme se o vytváření odpovídajících finančních nástrojů, jakými jsou granty na podporu edukačních aktivit a koncepční začleňování finančních nákladů na edukaci do plánovaných rozpočtů na realizaci expozic a výstav.
Muzejní pedagogové se významně podílejí na vytváření mediálního obrazu muzea. Budeme se proto více soustředit na popularizaci muzejní pedagogiky jako takové. Oslovíme odbornou část kulturní veřejnosti a média, připravíme tiskové podklady i odborná stanoviska.