Semináře Etnografické komise

Jarní seminář EK AMG 2023 (Muzeum středního Pootaví Strakonice, p. o.)

Termín: 17. - 18. 10. 2023

Zapsal: Mgr. Irena Novotná

Foto: Irena Novotná, Hana Soukupová, Robert Malota, Michal Chmelenský

Program Podzimního semináře EK ve Strakonicích (17. - 18. 10. 2023)

     

      Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG ČR  se uskutečnil v prostorách Muzea středního Pootaví na strakonickém hradě ve dnech 17. – 18. října 2023. Semináře se účastnilo 45 účastníků, z toho 35 zástupců řádných členů AMG a 3 individuální členové. Byly předneseny 3 referáty k tématu a 16 zpráv z oboru.

Program zahájila PhDr. Ivana Říhová, ředitelka Muzea středního Pootaví ve Strakonicích, která přítomné přivítala a stručně poreferovala o rekonstrukci celého muzea z programu IROP. Následně nechala promítnout dva krátké filmy. Jeden o rekonstrukci areálu hradu, druhý o jeho stavebním vývoji. S následujícím příspěvkem vystoupil Mgr. Jiří Orna, člen exekutivy AMG, který účastníky semináře za AMG přivítal a seznámil členy EK s připravovanou legislativou v oblasti muzejnictví. Po něm Mgr. Michal Chmelenský seznámil přítomné s činností Etnografické komise v roce 2023 a výhledem na rok 2024. Úvodní blok završil příspěvek Mgr. Marty Kondrové a  PhDr. Martina Šimši, Ph. D., kteří účastníky informovali s postupem prací na vydání Názvosloví etnografických sbírek V. - lidový oděv mužský.

Po krátké přestávce následoval I. blok jednání, v němž jako první vystoupila Silva Smutná z Muzea Vysočiny Třebíč s referátem Sedmero průvodů. Hovořila o tradiční lidové slavnosti na středním Podhorácku dokumentované od května do října 2023. Jako druhá referovala Mgr. Věra Colledani z Moravského zemského muzea Brno. Její příspěvek nesl název Za humny II. – Regiony kolem nás. Hovořila o letošním pokračování úspěšného projektu Za humny z let 2015-2016, v němž byly představeny obce zachovávající lidové tradice v Jihomoravském kraji. Po ní si individuální členka EK AMG paní Mgr. Hana Soukupová připravila zajímavou dataprojekci Dokumentace lidové architektury v kresbách Aloise Terše. Příspěvek ukázal pozapomenuté kresby českobudějovického pedagoga A. Terše z Doudlebska a Zbudovských Blat, uložené v depozitářích Jihočeského muzea. Jako poslední v I. bloku referoval Mgr. Ondřej Machálek z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Jeho příspěvek se jmenoval Rekonstrukce NKP Ploština: výsledek obnovy a zhodnocení projektu. Objekt NKP Ploština byl po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřen 21. dubna 2023. Památník odboje na Ploštině vyrostl na místě bývalé pasekářské osady vypálené před 78 lety nacisty. Přítomní byli seznámeni s výsledkem obnovy, některými muzeologickými a etnografickými aspekty, i úskalími při realizaci projektu.

Po obědě se účastníci vydali autobusem na exkurzi na šumavské Podlesí. V obcích Jiřetice a Předslavice si prohlédli ukázku prací zednického mistra Jakuba Bursy (1813 – 1884). Následovala návštěva vesnické památkové zóny v Zechovicích s klasickými ukázkami tzv. selského baroka. Další zastávkou byly Nahořany, jediná vesnická památková rezervace na okrese Strakonice. Nedaleko odsud pak účastníci navštívili zajímavý včelín v Krušlově, který vybudoval řezbářský samouk a milovník včel Josef Mach (1923 – 2008). Se samotnou stavbou začal v roce 1948, pracoval na ní 4 roky. Poté ji ještě doplňoval řezbami a vyobrazeními. Výklad zajistil místní průvodce ze sdružení Krušlovský včelín z. s.. Poslední zastávkou byl hoslovický vodní mlýn, který vlastní Jihočeský kraj a spravuje jej MSP Strakonice. Přítomní si mohli vyslechnout poutavý výklad Jaroslava Janouta a prohlédnout si hlavní obytnou budovu s mlýnicí a sýpkou, stáj s roubeným chlévem a kolnou, stodolu s přístavkem, žentour, přilehlý rybníček a malou expozici o životě na šumavském Podlesí.

Po návratu následoval neformální společenský večer s ukázkou místní dudácké tradice v podání Pošumavské dudácké muziky.

Druhý den jednání otevřel svým referátem Gajdy (dudy) a dudáci na Brněnsku Mgr. Jan Blažek z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. V příspěvku navázal na svou bakalářskou práci Gajdy a gajdoši na Brněnsku, zmínil se i o snaze o znovuuvádění gajd a gajdošských písní v Brně a jeho okolí v život. Na téma dud pohovořila i Mgr. Irena Novotná z Muzea středního Pootaví Strakonice. V příspěvku Mrtvá koza nemečí – aneb postupné oživení dudácké expozice přítomné seznámila s budováním nové dudácké expozice a snaze o její zatraktivnění pro návštěvníky a zapojení více smyslů při jejím vnímání. Mgr. Michaela Zálešáková z Vlastivědného muzea v Kyjově na semináři prezentovala publikaci Krása kyjovského kroje. Jedná se o komerční publikaci, na níž Vlastivědné muzeum Kyjov spolupracovalo. Antistresové omalovánky navazují na další obdobné publikace od stejného vydavatelství.  Pro publikaci byly pečlivě vybírány výšivky a ornamenty ze sbírkových předmětů, které byly následně překresleny a zdigitalizovány do konečné podoby a opatřeny doprovodnými texty. Tématem oděvu se v následujícím příspěvku zabývala i Mgr. Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Přítomné seznámila s novou výstavou věnovanou zimnímu oděvu nazvanou: Kdo nemá kožucha, zima mu bude! Následující příspěvek pojmenovala PhDr. Ivana Kubečková ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy – katalog sbírky, nové akvizice. Pojednával o dvouletém projektu, kdy výstupem první části bylo vydání odborného katalogu sbírky v roce 2022, v roce 2023 pak následuje průřezová výstavní prezentace sbírky.

Po krátké přestávce otevřela III. blok jednání PhDr. Iva Votroubková z Muzea Cheb referátem o Willi Russovi, autoru chebských národopisných kamen. Referující jej představila nejen jako krásenského sochaře a keramika, autora známých chebských národopisných kamen, ale v širších souvislostech jeho tvorby. Zajímavému tématu se věnovala i Mgr. Ivana Sieberová z Klatov, individuální členka. Okované kraslice - stručné shrnutí problematiky okovaných kraslic a představení jejich současného výrobce p. Mudry bylo náplní jejího příspěvku. Během III. bloku vystoupila také Mgr. Petra Zelenková z Muzea Vysočiny Třebíč a přítomným představila Akce na Šmeralově statku (Centrum tradiční lidové kultury) v Třebíči, který byl otevřen a zpřístupněn veřejnosti na konci roku 2019 se záměrem využít prostor pro tradiční lidové činnosti.  Od té doby se na statku konají zajímavé akce: přednášky, konference, řemeslné jarmarky, masopustní veselí, letní senoseč, workshopy, celoroční programy pro školy, dílničky pro děti apod.  Poté představila zajímavou výstavu Mgr. Lenka Kučerová, která zastupovala na semináři Národní muzeum v přírodě – Valašské muzeum v přírodě. Výstava Jaroňci – umění a srdce Valašska přibližuje život a tvorbu sourozenců Jaroňkových, zakladatelů Valašského muzea v přírodě a zároveň umělců. Celý seminář završila Markéta Palowská, z Ostravského muzea, která měla příspěvek na téma Muzejní aktivity do konce roku 2023. Pojednala o uplynulých i připravovaných akcích, výstavách a publikacích v muzeu do konce roku.

Po slavnostním ukončení semináře si zájemci prohlédli expozici strakonického muzea, kde je kurátoři provedli nově zrekonstruovanými prostorami. Expozice se zaměřuje na řád maltézských rytířů, historii města, textilní výrobu a výrobu motocyklů ČZ, dudáctví a loutkářství.

 

 

 

 

Jarní seminář EK AMG 2023 (Moravské zemské muzeum v Brně)

Termín: 25. - 26 4. 2023

Zapsal: Mgr. Petr Číhal

Foto: Libuše Dufková (Moravské zemské muzeum v Brně)

Program Jarního semináře EK v Brně (25. - 26. 4. 2023) 

 

             Jarní seminář členů Etnografické komise AMG ČR se uskutečnil v prostorách Dietrichsteinského paláce v Brně. Všechny přítomné nejprve pozdravil vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje Mgr. Petr Fedor, za Moravské zemské muzeum je přivítal ředitel Historického muzea Mgr. Marek Junek, Ph.D., hlavní organizátorka semináře Mgr. Věra Colledani z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a předseda EK AMG ČR Mgr. Michal Chmelenský. Hlavní téma semináře bylo věnováno problematice textilu v širších souvislostech s akcentem na Brno jako jeho důležité výrobní centrum v minulosti. Semináře se účastnilo 67 účastníků, z toho 35 zástupců řádných členů AMG a 1 individuální člen. Bylo předneseno 8 referátů k tématu a 21 zpráv z oboru.

První blok semináře zahájila krátkou zprávou PhDr. Jana Poláková, Ph.D. z Moravského zemského muzea coby redaktorka časopisu Folia Ethnographica, která nabídla možnost publikování příspěvků v tomto odborném periodiku vycházejícím dvakrát za rok. PhDr. Martina Ireinová, Ph.D. z Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně přiblížila výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Ta vznikla k 70. výročí založení této instituce a prezentuje její práci a výzkumy v oboru dialektologie. Je výstupem z programu NAKI II 2020–2022 Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit (řešitelé Ústav pro jazyk český AV ČR a Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci). Výstava je koncipována jako putovní s možností využití nejen v muzeích, ale také knihovnách a dalších veřejných prostorech. Následující přednášející Mgr. Andrea Březinová z Moravské galerie v Brně ve svém referátu představila publikaci Brno – moravský Manchester z roku 2014, jejíž byla editorkou spolu s Mgr. Tomášem Zapletalem, a zároveň stejnojmennou výstavu z let 2014–2015 uskutečněnou v Moravské galerii – Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. Na ni navázala PhDr. Petra Mertová, Ph.D. z Technického muzea v Brně příspěvkem Kulturní dědictví brněnského vlnařství, ve kterém představila zrod a historii tohoto odvětví v souvislosti s urbanizačním procesem města ve 2. polovině 19. století. V následujícím referátu PhDr. Hana Dvořáková z Moravského zemského muzea přiblížila na vybraných exponátech (především na oděvním a bytovém textilu) sbírkový fond této instituce zachycující produkci ÚLUV, která zde byla založena v roce 1972 a průběžně doplňována až do 1. poloviny devadesátých let 20. století. Mgr. Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherské Hradišti prezentovala aktuální stav práce na přípravě vydání názvosloví mužského lidového oděvu v rámci pojmosloví etnografických sbírek, které by mělo být vydáno tiskem do konce roku 2023. Na ni navázal PhDr. Martin Šimša, Ph.D., ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, jako autor tohoto projektu, který se ve svém příspěvku k terminologii etnografických sbírek zaobíral názvoslovím na příkladu mužských vest. Ředitel Historického muzea Moravského zemského muzea Mgr. Marek Junek, Ph.D. následně představil projekt NAKI Prezentační strategie pro muzea a sbírky, v rámci něhož přizval ke spolupráci všechny přítomné. Jeho cílem je realizace komplexního certifikovaného metodického materiálu věnovaného tvorbě výstav a analýza proměny muzejních expozic a výstav z období 1990–2020 (zaměřeno na vlastivědná muzea, muzea se sbírkou v CES, muzea zřizovaná MK ČR, kraji, městy a obcemi). Výstupem projektu bude databáze expozic a výstav ze sledovaného období, specializovaná mapa a certifikovaná metodika muzejního výstavnictví. První blok jednání zakončil referát Ruční tkalcovství na Horňácku Mgr. Petry Hrbáčové, Ph.D. z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. V něm přiblížila historii tkalcovství v tomto regionu na nositelích řemesla (především významných rodech) a produkci plátna a činovati až do současnosti.

Druhý odpolední blok jednání zahájil Mgr. Jan Blažek z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici komentářem fotografií žen a mužů v krojích z Brněnska a Klobouk u Brna z let 1892–1895 z dílny malíře a fotografa Josefa Ladislava Šichana (1847–1918). Konzervátorka textilu Libuše Dufková z Moravského zemského muzea ve svém referátu přítomným přiblížila pohledem svého oboru péči o textilní sbírky v muzeu jak při jejich vystavování na veřejnosti, tak při jejich uložení v depozitáři za vhodných klimatických podmínek včetně správného zacházení s nimi. Druhý blok jednání uzavřel příspěvek Bc. Soni Krátké z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě o pedagogu, amatérském fotografovi a národopisném pracovníkovi Vratislavu Votrubcovi (1853–1903) a jeho fotodokumentaci lidových krojů a lidové architektury na Vysokomýtsku.

Poté následovala komentovaná prohlídka výstavy Pražská Pallas a moravská Hellas. 1902: Auguste Rodin v Praze a na Moravě, kterou členům etnografické komise přiblížila jedna ze spoluautorů PhDr. Hana Dvořáková. Následoval přesun do sídla Etnografického ústavu MZM do Paláce šlechtičen, kde se členové etnografické komise rozdělili do dvou skupin. První se vypravila na komentovanou prohlídku nové stálé expozice Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času (provázela PhDr. Hana Dvořáková, Mgr. Věra Colledani). Druhá skupina pod vedením průvodkyň PhDr. Jany Polákové, Ph.D. a Mgr. Šárky Prokešové zamířila do centra města a přilehlých ulic na komentovanou prohlídku zajímavých objektů funkcionalistické architektury Procházka po náměstí Svobody s hlavou vzhůru. První den byl zakončen společenským večerem v Dietrichsteinském paláci.

Druhý jednací den byl zaměřen především na krátké zprávy z oboru. Nejprve PhDr. Julija Tormyševa, Ph.D. z Muzea romské kultury v Brně přiblížila na sbírkových předmětech této instituce tradiční oděv kalderašských Romů. Následně Mgr. Lucie Libicherová z Muzea ve Šlapanicích (Muzeum Brněnska) představila výstavu s názvem Proměny? Na ní byly vystaveny předměty pocházející z lidového prostředí a na posouzení návštěvníka bylo, nakolik se v průběhu let proměnil jejich vzhled, funkce nebo použití. Kožené opasky vyšívané pavím brkem ze sbírek Muzea regionu Boskovicka prezentoval jeho pracovník Mgr. Vladimír Svatoň. Na něho navázal Mgr. Josef Šuba z Regionálního muzea v Mikulově, který představil na vybraných příkladech lidový oděv z muzejní podsbírky, která v současnosti obsahuje přibližně 3500 položek. PhDr. Blanka Petráková z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně pak představila výstavu HLAVU VZHŮRU! FURT SE DE!, která proběhla v tomto muzeu v loňském roce a byla věnována příběhu podnikatelské rodiny Fischerových z Libčic nad Vltavou a malířce a ilustrátorce Marii Fischerové-Kvěchové, jejíž kresebná dokumentace lidového oděvu a všedního života lidí na vesnici na jihovýchodní Moravě v meziválečném období je cenným zdrojem pro jeho další výzkum. S pozvánkou na mezinárodní konferenci na téma Barvy v tradiční lidové kultuře v rámci Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech, Subkomise pro lidové obyčeje, která se uskuteční ve dnech 30. – 31. května letošního roku na půdě nového Cyrilometodějského centra ve Starém Městě (u Uh. Hradiště), vystoupila Mgr. Gabriela Směřičková ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Připomínku 170 let od narození spisovatelky a národopisné pracovnice Terézy Novákové a pozvánku na sympozium o jejím životě a díle, které se uskuteční ve dnech 10.–12. května 2023 v Litomyšli, prezentovala Mgr. Hana Klimešová z Regionálního muzea v Litomyšli. PhDr. Hana Soukupová, emeritní pracovnice Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, představila novou expozici řemesel na středověké tvrzi v obci Žumberk u Nových Hradů. PhDr. Ivana Kubečkové ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy seznámila přítomné s publikací Jaroslava Horáčka a Ivany Rozkovcové Podještědský lidový oděv v proměnách času. Mgr. Mária Kudelová z Vlastivědného muzea v Šumperku informovala o výstavě uskutečněné v loňském roce a připravované publikaci na téma lidová architektura na Šumpersku prezentované pomocí historických fotografií, náčrtů a plánů badatelů snažících se zmapovat tento region. Mgr. Markéta Palowská z Ostravského muzea představila kulturní akce, které se v tomto muzeu konaly od podzimu loňského roku do jara (Múzejní literární podvečery, Vánoce v muzeu, Masopust Ostrava, aktuální výstava Něžná krása s vůní škrobu). PhDr. Miroslava Suchánková ze Slezského zemského muzea v Opavě představila publikaci Obrázky malované na skle ze sbírek Slezského zemského muzea, která vznikla ve spolupráci s předním odborníkem na toto téma PhDr. Lubošem Kafkou a která představuje pátou největší muzejní sbírku podmaleb na skle v České republice. V dalším příspěvku Bc. Petra Jahnová z Třebechovického muzea betlémů přiblížila osobnost Karla Hanzla (1914–1984), který ve čtyřicátých letech 20. století vyráběl lisované papírové betlémy. Mgr. Alexandra Zvonařová z Muzea Jindřichohradecka představila česko-rakouský projekt Kulinářské dědictví podpořený z evropského fondu pro regionální rozvoj Interreg, který se uskutečnil v loňském roce. Jeho cílem bylo zmapování společného kulinářské dědictví a společných kořenů stravování, zpracování dějin kultury stravování ve společném kulturním prostoru, digitální archivace historických pramenů a sestavení databáze z dostupných dokumentů o kultuře stravování v Čechách, na Moravě a ve Vídni v letech 1750–1918. Výstupem byla putovní výstava, vydání česko-rakouského almanachu a kuchařky Kulinářské dědictví. Ředitelka Muzea a galerie v Prostějově Mgr. Veronika Hrbáčková následně představila publikaci Ze svatého koutu světnic, podmalby na skle ze sbírky této instituce, na níž se podílel taktéž PhDr. Luboš Kafka a která vyšla v loňském roce. Závěrečné tři krátké zprávy byly věnovány představení databáze lidových výšivek etnografických oblastí Plzeňského kraje – Archiv Marie Lábkové, o které informovala Mgr. Eva Figurová ze Západočeského muzea v Plzni, pozvánce Mgr. Ireny Novotné na podzimní seminář Etnografické komise AMG ČR do Muzea středního Pootaví ve Strakonicích a prohlídce nových stálých expozic (např. Česká Zbrojovka, dudy a dudácké tradice, loutky a loutkové divadlo, textilní výroba ve Strakonicích) a pozvánce PhDr. Jany Polákové, Ph.D. na konferenci České národopisné společnosti a valnou hromadu, která se uskuteční ve dnech 19. – 21. září 2023 v Prostějově.

Závěr celého semináře patřil komentovaným prohlídkám skvostů brněnské architektury – nově zrekonstruované vily Löw Beer a vily Tugendhat, zapsané v roce 2001 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

 

Podzimní seminář EK AMG 2022 (Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě)

Termín: 12. – 13. 10. 2022

Zapsaly: Mgr. Marta Kondrová, PhDr. Ivana Kubečková

Foto: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě

Program podzimního semináře EK ve Vysokém Mýtě (12_ - 13_ 10_ 2022)

Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG se uskutečnil na půdě Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, jednání probíhalo v prostorách velkého zasedacího sálu budovy městského úřadu. Slavnostního zahájení semináře se ujal místostarosta Města Vysoké Mýto Ing. Martin Krejza, kterého vystřídal ředitel Regionálního muzea Mgr. Jiří Junek. Dále zazněla úvodní zdravice předsedy EK AMG. Mgr. Michala Chmelenského. Organizační zahájení semináře proběhlo v podání hlavní organizátorky Bc. Soni Krátké z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Semináře se účastnilo 29 zástupců řádných členů AMG, 1 individuální člen a 9 hostů. Bylo předneseno 9 referátů a 10 zpráv z oboru.

První blok semináře otevřel předseda EK AMG Mgr. Michal Chmelenský ze Západočeského muzea v Plzni, který referoval o dění v komisi od posledního setkání, které se odehrálo v Hodoníně v květnu 2022. Představil nové zástupce řádných členů EK AMG, připomenul náležitosti přihlášení ke členství v komisi (včetně přihlášení individuálních členů) a představil novinky na webových stránkách AMG v sekci Etnografické komise na adrese https://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/etnograficka-komise. Zároveň vyzval členy komise k využívání stránek a zasílání případných podnětů ke zveřejnění. Dále referoval o stavu připravovaného 4. dílu Etnografického názvosloví věnovaného vinařství  a vinohradnictví, které má vyjít v tištěné a elektronické podobě do konce letošního roku. Ve svém příspěvku také seznámil přítomné s činností exekutivy AMG a v této souvislosti vyzval kolegyni Mgr. Věru Colledani z MZM k představení aktivity spočívající v metodické pomoci malým obecním a soukromým muzeím, kterou by mohla EK AMG zaštítit. (Pozn.: Návrh Mgr. Colledani byl projednán ještě tentýž den výborem Etnografické komise s tímto závěrem: „Výbor Etnografické komise na svém zasedání dne 13. 10. 2022 ve Vysokém Mýtě pověřil Mgr. Věru Colledani k sestavení pracovní skupiny metodické pomoci správcům sbírek etnografické povahy a spřízněným institucím / jednotlivcům. Zhodnocení činnosti pracovní skupiny proběhne na jarním semináři EK v Brně v roce 2023.“)

S druhým referátem vystoupila PhDr. Ilona Vojancová z NMVP, Muzea v přírodě Vysočina. V příspěvku Výzkum masopustních obchůzek na Hlinecku – deset let od zápisu na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva představila rozsáhlý výzkum, který regionální pověřené pracoviště uskutečnilo v roce 2020 ve spolupráci se studenty Gymnázia. Studenti oslovovali tři skupiny respondentů s předem formulovanými otázkami a reakce respondentů zaznamenávali formou videa na telefon. Ze sesbíraného materiálu byl vytvořen videodokument, který měl za cíl zodpovědět především na otázku zda, a jak ovlivnil Zápis na reprezentativní seznam UNESCO tradici obchůzek. Jako závěr bylo možno zhodnotit, že tento zápis zásadní vliv na podobu obchůzek ani na vztah nositelů k této tradici nemá. Mgr. Magdalena Maňáková, PhD. z NULK ve Strážnici se věnovala Tradiční lidové kultuře ve výuce Základních škol. Ve svém referátu představila už počátky vědomého zařazování projevů lidové kultury do vzdělávacího procesu od druhé poloviny 19. století, přes využití lidové slovesnosti ve školních osnovách meziválečného československého školství až po současné projekty zařazující tradiční lidovou kulturu regionu do rámcových vzdělávacích programů prvního i druhé stupně Základních škol. Především pak představila projekt, na kterém participuje NULK s názvem Tady jsme doma – regionální folklor do škol. Škola v současné době totiž může být tím, kdo vrátí tradiční lidovou kulturu do rodin. První jednací blok uzavřel referát Mgr. Vladimíra Svatoně Košíkářství ve Velkých Opatovicích obšírně představující výzkum u jednoho z mála košíkářů působících v rámci Jihomoravského kraje. Konkrétně se jednalo o Františka Kresla (roč. 1942), jehož výrobky přivezl kolega V. Svatoň na ukázku.

Druhý blok příspěvků otevřela Mgr. Petra Zelenková z Muzea Vysočiny Třebíč příspěvkem věnovaným oceněnému Mistru tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina za rok 2022. Představila výjimečné a téměř zaniklé řemeslo pasířů, kterému se v kombinaci s uměleckou tvorbou na pomezí šperkařství, zámečnictví a sochařství věnuje Miroslav Štěpánek z Velkého Meziříčí. Krátkou zprávou o oceněných mistrech Jihomoravského kraje a tanci Zavádka, zapsaném v roce 2022 na krajský Seznam nemateriálních statků navázala nová pracovnice regionálního pověřeného pracoviště pro péči o TLK Jihomoravského kraje Bc. Iva Kopaničová. Obnovení výroby obřadního pečiva běžného na hanáckém Slovácku i Podluží pod názvem pégny, štruple, korýtka v rámci aktivit Spolku pro muzeum v Krumvíři představila Mgr. Věra Colledani z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Bc. Soňa Krátká z regionálního muzea ve Vysokém Mýtě ve svém referátu Velikonoční klapání a obchůzka s maskou Jidáše v rukou folklorního souboru představila negativní zkušenost se způsobem uchopení folklorního materiálu z regionu konkrétním folklorním souborem. Upozornila také na problém toho, že choreografie nerespektující základní funkci obchůzky, její podstatu i význam se může stát v budoucnu součástí zvykoslovného roku v okrajové části Pardubic. I přes veškerou snahu a metodickou pomoc odborníků a zejména S. Krátké, i nabídnutou spolupráci se projevilo v tomto konkrétním případě nepochopení a necitlivá práce vedoucí folklorního souboru se slovesným a materiálem. Druhý blok příspěvků uzavřela PhDr. Ilona Vojancová pozvánkou na konferenci Nositelé nemateriálního kulturního dědictví a paměťové instituce připravovanou na 1. – 3 listopadu 2022 Muzeem v přírodě Vysočina. Bližší informace je možné nalézt na https://www.nmvp.cz/vysocina/odborna-cinnost/konference. Je možné se ještě u pořadatelů konference přihlásit (bez referátu). Dr. Vojancová připomenula také to, že v letošním roce si Muzeum v přírodě Vysočina připomíná 50 let svého trvání a mj. při této příležitosti uspořádalo výstavu Mozaika tradiční lidové kultury Pardubického kraje, která byla i pro účastníky semináře k vidění ve vstupní hale Městského úřadu ve Vysokém Mýtě.

V rámci odpoledního programu semináře Etnografické komise proběhla exkurze s návštěvou poutního místa Vraclav s prohlídkou budovy lázní s expozicí věnovanou historii místa i odsvěceného kostela sv. Mikuláše s expozicí barokních soch z Králík. Následovala návštěva a prohlídka židovské synagogy v Lužích s expozicí věnovanou místní židovské komunitě a zasvěceným výkladem S. Krátké. Poslední zastávkou exkurze byl barokní zámek s rozlehlým parkem v Chroustovicích, který je v současné době sídlem odborného učiliště a díky této exkurzi měli členové EK jedinečnou možnost navštívit jeho velmi zajímavé prostory. V rámci společného večerního posezení byly diskutovány témata napříč regiony i odbornými zájmy a mj. proběhlo zasedání výboru EK, ze kterého vzešel samostatný zápis.

Druhý den semináře začal již před třetím blokem jednání setkáním Pracovní skupiny pro lidový oděv. Na jednání, kterého se účastnili: Mgr. Eva Figurová – Západočeské muzeum v Plzni, Mgr. Marta Kondrová, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Bc. Soňa Krátká – Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Mgr. Irena Novotná – Muzeum středního Pootaví Strakonice, Mgr. Ivana Sieberová a PhDr. Martin Šimša, Ph.D. – Národní ústav lidové kultury ve Strážnici byl prodiskutován materiál jehož autorem je Dr. Šimša a konkretizovány některé názvy oděvních součástek. Dále byly vytyčeny úkoly a způsob práce směřující k vydání Názvosloví mužského lidového oděvu v roce 2023.

            Vlastní III. blok jednání zahájil Mgr. Ondřej Machálek z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně příspěvkem „Postřehy z pracovní návštěvy norských muzeí“, která se v rámci bilaterálních vztahů mezi Zlínským krajem a regionem Innlandet ve východním Norsku (součást územněsprávního celku Østlandet) uskutečnila v termínu 7. – 12. 6. 2022. Hlavní část pobytu se odvíjela ve dvou muzeích, jež jsou spolu s dalšími subjekty zaštiťovány institucí ANNO Museum (právní forma podobná české s. r. o.), těžiště ryze informativního příspěvku tkvělo v prezentaci fotodokumentace.

            Mgr. Hana Klimešová z Regionálního muzea v Litomyšli seznámila přítomné se stavem bádání o osobnosti Terézy Novákové a vyzvala je k aktivní účasti na připravovaném sympoziu, jež se uskuteční v Litomyšli v termínu 11. – 12. 5. 2023. Podobně referovala o dění v Muzeu Cheb PhDr. Iva Votroubková ve svém příspěvku „Publikační a prezentační činnost v oblasti etnografie v Muzeu Cheb v letech 2021  a 2022“, kdy akcentovala zejména aktivity spojené s rekonstrukcí a zprovozněním významné památky lidové architektury – hrázděného statku v Milíkově.

            Mgr. Eva Figurová ze Západočeského muzea v Plzni přinesla ve svém příspěvku „Muzeum 21. století? Digitální! Aneb třetí život sbírkových předmětů“ náměty a impulsy k odborné diskusi na téma digitalizace sbírek, resp. forma a míra digitálního prezentování sbírkových předmětů.

            IV. blok jednání byl zahájen dalším z inspirativních příspěvků, kterým byl referát Mgr. Alexandry Zvonařové z Muzea Jindřichohradecka „Fakulantské kroje se sbírce Muzea Jindřichohradecka“, jenž se zabýval dosud neznámým fenoménem dětského oděvu užívaného v 19. století při církevních obřadech a poutích v Jindřichově Hradci. Kolegyně vznesla otázku, zda se podobný vysoce specifický oděv nosičů pochodní užívaný v kontextu náboženských slavností nevyskytuje i v jiných regionech. Tématu textilu byly věnovány také dva následující příspěvky. Nejprve referovala Silva Smutná z Muzea Vysočiny Třebíč o osobnosti a životních osudech barvíře Františka Kotíka v příspěvku „Modrotiskové stopy na Velkobítešsku“. Pozoruhodné bylo zejména využití záznamů z vandrovní knížky tohoto  řemeslníka, který navštívil přes 60 různě vzdálených lokalit s barvířským a potiskovacím provozem; nepochybně tyto zkušenosti přispěly k rozvoji úspěšné živnosti. Dalším z příspěvků na téma lidového textilu byl „Tradiční lidový oděv Kyjovska“ Mgr. Michaely Zálešákové z Masarykova muzea v Hodoníně, jež seznámila přítomné se sérií programů a kurzů pro veřejnost věnovaných především péči o lidový oděv, specificky o kyjovský kroj. Jednotlivé kurzy se tvůrčím a interaktivním způsobem zabývaly jak jednotlivými oděvními součástkami, tak jejich užitím a náročnou údržbou (vrapení rukávců, vázání šátků, způsoby praní, žehlení apod.). Přínosné bylo prezentování evaluačních dotazníků a jejich vyhodnocení, jež přináší autorům a muzeu důležitou zpětnou vazbu. Výsledkem kurzů je zvýšení kontaktů s veřejností, v neposlední řadě rozšíření akviziční činnosti.

            Informativní charakter mělo vystoupení Mgr. Tomáše Gronského z Masarykova muzea v Hodoníně, který poměrně podrobně seznamoval s výstavou o sochaři Augustu Rodinovi a jeho pobytu na Slovácku, stejně tak jako o doprovodných akcích v jejím průběhu. O právě připravované výstavě „Fenomén cimbál“ referovala v zastoupení autorů (etnomuzikologů Petra Číhala a Jana Káčera) Mgr. Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti, neboť oba kolegové byli aktuálně vázáni pracemi na projektu. Téma je uchopeno historicky a nabídne tak možnost seznámení s vývojem a užitím tohoto specifického hudebního nástroje.

            PhDr. Jana Poláková, PhD. z Moravského zemského muzea prezentovala v příspěvku „Možnosti digitalizace kraslic“ výsledky spolupráce mezi muzeem a FEKT VUT v Brně, které přinesly díky zapojení studentů nové postupy při obrazovém dokumentování jednoho konkrétního typu předmětů (Etnografický ústav MZM uchovává kolekci 9000 ks kraslic), při využití digitálních technologií a matematických algoritmů lze mj. získat nezkreslený obraz dekoru na tvarově specifickém předmětu. O dalším typu spolupráce muzea se školami podala informaci PhDr. Petra Mertová, PhD. z Technického muzea v Brně v příspěvku „Mladý těšanský kovář“, v němž přiblížila aktivitu odehrávající se v jednom z objektů ve správě Technického muzea, a to areál kovárny v Těšanech. Jedná se o soutěžní přehlídku studentů oboru kovář, kteří ve stanoveném časovém limitu zhotoví podle vlastního návrhu výrobek –   kovanou plastiku, jež je následně zařazen do sbírek TMB.

            V závěrečné diskusi byla reflektována některá současná témata, zejména etické problémy vznikající při spolupráci muzejních specialistů se zájmovými sdruženími či spolky (např. neoprávněné užití materiálů poskytnutých v rámci konzultací apod.).

 

Jarní seminář EK AMG 2022 (Masarykovo muzeum v Hodoníně, p. o.)

Termín: 11. – 12. 5. 2022

Zapsal: Mgr. Petr Číhal

Foto: Michal Chmelenský

Program jarního semináře EK v Hodoníně (11. - 12. 5. 2022)

               Jarní seminář členů Etnografické komise AMG ČR se uskutečnil po tříleté přestávce způsobené omezeními vyplývajícími z pandemie covid-19 (jarní seminář se naposledy uskutečnil v roce 2019 v Přerově). V sále Evropa nejprve všechny přítomné přivítala v zastoupení ředitelky Masarykova muzea v Hodoníně Mgr. Ireny Chovančíkové etnografka Vlastivědného muzea Kyjov, pobočky Masarykova muzea, a hlavní organizátorka semináře Mgr. Michaela Zálešáková a předseda EK AMG ČR Mgr. Michal Chmelenský. Hlavním tématem semináře bylo vinařství a s ním spojená rozmanitá problematika. Semináře se účastnilo 39 zástupců řádných členů AMG, 3 individuální členové a 15 hostů. Bylo předneseno 8 referátů a 14 zpráv z oboru.

První blok semináře otevřel Mgr. Michal Chmelenský ze Západočeského muzea v Plzni, který referoval o připravovaném 4. dílu Etnografického názvosloví, který bude věnován tématu vinohradnictví a vinařství a připomněl členské základně možnost podílet se na jeho realizaci formou připomínek k již stávajícímu textu. Tento projekt navazuje na původní výzkum Ing. Viléma Křečka, který je společně s Mgr. Josefem Šubou a PhDr. Romanou Habartovou autorem slovníkových hesel (jejich počet je zatím devadesát čtyři). Na něho navázal Mgr. Josef Šuba z Regionálního muzea v Mikulově referátem Výzvy a úskalí muzejní dokumentace soudobého vinařství, v němž přiblížil vinařskou sbírku této instituce, systematicky budovanou od šedesátých let 20. století, čítající 8500 inventárních čísel, což z ní činí největší vinařskou podsbírku v České republice. První blok semináře uzavřela Mgr. Gabriela Směřičková ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti pozvánkou na pracovní zasedání obyčejové komise Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech na téma barva jako symbol, které se uskuteční ve dnech 31. 5. – 1. 6. 2022 na půdě Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Druhý blok semináře zahájila PhDr. Hana Soukupová z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích příspěvkem na téma Podcast jako nová forma popularizace činnosti muzeí a galerií, ve kterém nejprve definovala termín podcast (rozhlasový pořad), jenž dnes v podstatě může s patřičným vybavením vytvořit kdokoliv, a jeho využití v muzeích a galerií na konkrétních příkladech zahraničních i domácích pořadů. PhDr. Hana Dvořáková, vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně, představila novou stálou národopisnou expozici této instituce s názvem Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času a k ní se vázající katalog postavený na prezentaci jednotlivých předmětů, které mají svůj příběh. Na ni navázala PhDr. Jana Poláková, Ph.D. z téhož muzea, která tuto stálou expozici přiblížila v online prostředí na případu digitalizovaných sbírkových předmětů, webového portálu a mobilní aplikace MZM Tradiční kultura na Moravě. Závěr druhého bloku semináře patřil referátu Ing. Nadeždy Andrejčíkové, Ph.D. z firmy Cosmotron Slovakia s.r.o., jejímž hlavním produktem je systém ARL (Advanced Rapid Library) určený pro automatickou správu katalogů a sbírek v knihovně i jiných informačních institucích v síťovém prostředí, a příspěvku Mgr. Art. Miroslava Hanáka, řediteli Centra pre tradičnú ľudovú kultúru v Bratislavě, který prezentoval fond tradiční lidové kultury na Slovensku. Jejich hlavním cílem je inventarizace, sběr a digitalizace kulturních objektů tradiční lidové kultury a jejich zpřístupnění, vybudování digitalizačního pracoviště, získávání a shromažďování materiálů na webovém portálu www.fondtlk.sk (audio, obrazové materiály /kresby, nákresy, dokumenty/, videozáznamy).

Po obědě následoval odjezd do Kyjova na prohlídku stálé expozice v místním Vlastivědném muzeu, dále návštěva sklepních uliček Šidleny v Miloticích s výkladem a malou ochutnávkou vín a habánského sklepu ve Vacenovicích. Společenský večer s Horňáckou cimbálovou muzikou Petra Galečky z Lipova se uskutečnil v sále Evropa Hodonín.

Druhý den započal seminář třetím blokem referátem Mgr. Věry Colledani z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně, která představila vinné sklepy své rodné obce Krumvíř na hanáckém Slovácku. Na ni navázal PhDr. Pavel Bureš z Národního památkového ústavu v Praze s prezentací památkově chráněných sídelních souborů vinohradnických staveb v Jihomoravském a Zlínském kraji. Tradičnímu sadařství a zaniklému vinařství na Kunštátsku byl věnován příspěvek Mgr. Vladimíra Svatoně z Muzea regionu Boskovicka. Muzejní edukátorka Masarykova muzea v Hodoníně Mgr. Eva Sadílková představila edukační program s názvem Vinařův rok, který probíhá v tomto muzeu ve vlastním vinohradu a sklepu a zaměřuje se na děti mateřské školy a 1. – 3. třídu základní školy. Jeho cílem je pak ukázat různorodost práce tohoto oboru. Referát na téma pokusů o pěstování vinné révy v odraze pověstí a názvů vsí na Vysokomýtsku Bc. Soni Krátké z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě přiblížil snahu zdejších obyvatel ve 20. století o její obnovu, která je v tomto regionu historicky doložena již od 15. století.

Čtvrtý blok semináře zahájil společný příspěvek Mgr. Markéty Palowské z Ostravského muzea a Mgr. Věry Colledani s názvem Jidáši na Bučovicku, který reflektoval po sedmi letech periodickou dokumentaci obchůzky s Jidášem v rámci velikonočního hrkání a klapání v 15 obcích tohoto regionu. Markéta Palowská pak v dalším referátu upozornila na literární podvečery probíhající v Ostravském muzeu (již uskutečněné programy o Karlu Havlíčku Borovském, Boženě Němcové, Janu Skácelovi a připravované např. o Karlu Čapkovi). PhDr. Petra Mertové, Ph.D. z Technického muzea v Brně představila výzkumný projekt o textilní výrobě za socialismu v paměti bývalých zaměstnanců brněnských továren. Ve svém referátu kromě této roviny přiblížila historii textilní výroby v Brně od jejích počátků až do devadesátých let minulého století. Čtvrtý blok semináře uzavřela Mgr. Hana Klimešová z Regionálního muzea v Litomyšli prezentací výstavy Od košilky k rubáši aneb Narození a smrt v české lidové kultuře a upozorněním na společný projekt Městské knihovny a Městské galerie v Litomyšli Ta Božena! k výročí 160 let úmrtí Boženy Němcové.

Pátý a poslední blok semináře zahájila Julija Tormyševa Ph.D. z Muzea Blanenska představením dvou výstav: O víně (26. 5. – 30. 10. 2022) a Josef Mánes – blízký přítel Jindřicha Wankla (17. 6. – 30. 10. 2022), která je věnována oslavám 150 let od význačného objevu v Býčí skále, který proslavil Jindřicha Wankla jako otce moravské archeologie. V dalším příspěvku ředitelka Středočeského muzea v Roztokách u Prahy PhDr. Zita Suchánková přiblížila nově otevřenou archeologickou interaktivní expozici Archevita – Stopami věků zaměřenou na období od mladší doby kamenné až po raný středověk. V následujícím referátu Mgr. Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti prezentovala audiovizuální záznam o masopustních mečových tancích z Uherskobrodska (konkrétně obcí Strání, Komňa, Bystřice pod Lopeníkem), který se stal součástí nominace na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje. Mgr. Petr Číhal z téže instituce poté představil kolektivní monografii Tradiční kulturní kontexty pití alkoholu a kouření, která je výstupem ze stejnojmenné konference pořádané pod hlavičkou Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech a její Subkomise pro lidové obyčeje a sekce pro lidové obyčeje ČNS a uskutečněné na půdě Ostravské univerzity v červnu loňského roku. Vybraným zvykoslovným aktivitám kalendářního roku v průběhu pandemie covid-19 v letech 2020 a 2021 a jejich podobě byl věnován příspěvek Mgr. Bc. Jana Blažka z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Závěr tohoto bloku patřil Mgr. Jarmile Teturové z téže instituce, která prezentovala webovou mapovou aplikaci tradiční lidové kultury jako výstup výzkumného úkolu NÚLK z dotazníkové akce Identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury z let 2006–2010.

Závěr celého semináře patřil předsedající posledního bloku příspěvků PhDr. Ivaně Kubečkové, která za Etnografickou komisi AMG ČR poděkovala za organizaci a hostitelství Masarykovu muzeu v Hodoníně, především pak Mgr. Michaele Zálešákové a ředitelce Mgr. Ireně Chovančíkové.

---

Podzimní seminář EK AMG 2021 (Muzeum Kroměřížska, p. o.)

Termín: 12. – 13. 10. 2021

Zapsal: Mgr. Petr Číhal

Fotografie: Jiří Novák

Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG ČR se uskutečnil po dvouleté přestávce způsobené všeobecně známými okolnostmi pandemie covid-19 a z nich vyplývajícími omezeními. V tomto období se proto z výše uvedených důvodů neuskutečnily tři plánované semináře Etnografické komise (jaro a podzim 2020, jaro 2021). Až podzimní seminář v Kroměříži proběhl podle plánu. Přítomné nejprve přivítala ředitelka Muzea Kroměřížska Mgr. Martina Miláčková, která účastníky pozvala do nově zrekonstruovaných podkrovních prostor muzea, v nichž se nachází expozice Poklady staré půdy, a Muzea v přírodě v Rymicích, kde je právě dokončována rekonstrukce hospodářského dvora, která bude pro veřejnost zpřístupněna na jaře roku 2022. Na ni navázala PhDr. Romana Habartová z Krajského úřadu Zlínského kraje, která přednesla zdravici Ing. Mgr. Zuzany Fišerové, Ph.D., radní pro kulturu a školství. Na úvod vystoupil předseda EK AMG ČR Mgr. Michal Chmelenský, který členy seznámil se závěry jednání Senátu AMG, přípravou sněmu AMG a shrnul činnost výboru EK AMG za uplynulý a letošní rok, především pak tiskové vydání dvou svazků Názvosloví etnografických sbírek (školství, myslivost – lovectví). Hlavním tématem semináře bylo zvěroklestičství v Čechách a na Moravě. Semináře se účastnilo 37 zástupců řádných členů AMG, členů individuálních, čestných spolu s 5 hosty. Odeznělo 8. referátů a 12 zpráv z oboru.

První jednací blok byl zahájen referátem ředitele Muzea Bojkovska Mgr. Tomáše Hamrlíka o práci na dalším svazku edice Názvosloví etnografických sbírek, který je zaměřen na zvěroklestičství a jehož je referující autorem. Právě v tomto muzeu se nachází bohaté doklady práce zvěroklestičů tak typické v minulosti pro tento region. Na něho navázala PhDr. Alena Prudká z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, která přiblížila sbírku zvěroklestičských nástrojů této instituce, která byla původně uložena mezi řadou neevidovaných předmětů. K jejich evidenci pomohl právě Mgr. Tomáš Hamrlík. S druhotným využitím zvěroklestičské výbavy v rámci svatoštěpánské koledy založené tzv. Kolemjdníky v roce 1970 v Třebíči přítomné seznámila Mgr. Jitka Katovská z Muzea Vysočiny v Třebíči. Mgr. Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti a PhDr. Martin Šimša, Ph.D. z Národního ústavu lidové kultury ve svém referátu definovali úkoly, které stojí před pojmoslovím etnografických sbírek lidového oděvu, kdy je potřeba jednoznačně pojmenovat předmět zájmu, jeho zařazení do systematiky, katalogizaci předmětů v elektronických evidenčních systémech (DEMUS, BACH, MUSAION, ESSP) vyžadující větší míru přesnosti v pojmenování. Problémem je právě velká nejednotnost v terminologii díky specifičnosti lidového oděvu. V následujícím referátu přiblížila PhDr. Jana Poláková, Ph.D. z Moravského zemského muzea v Brně výstavu Do Brna široká cesta, která byla věnována kramářským písním a která byla jedním z výstupů projektu NAKI. K výstavě, která má také svoji putovní verzi, byl vydán stejnojmenný katalog. Její kolegyně PhDr. Alena Kalinová z téže instituce pak představila nové expozice o novokřtěncích v Sobotišti a Vacenovicích v rámci společného přeshraničního projektu Po stopách habánů, neboť obě lokality byly historicky spjaty s výrobou keramiky. První jednací blok pak uzavřela Mgr. Milada Fohlerová z Muzea regionu Valašska zprávou o produkci keramických dílen v Mikulůvce a Lázech u Rajnochovic na Valašskomeziříčsku, které zde působily v průběhu 19. století.

Po obědové přestávce následovalo plenární zasedání EK AMG, volba nového výboru a předsedy EK (viz zápis z plenárního zasedání EK AMG). Poté se členové EK odebrali na prohlídku expozic Muzea Kroměřížska Kroměříž v soukolí dějin 1848–1948 a Poklady staré půdy.

Druhý blok jednání započala Mgr. Alexandra Zvonařová z Muzea Jindřichohradecka zprávou o mezinárodním projektu čtyř regionů z let 2018–2020 Tradice jedné hranice, do něhož byly v rámci přeshraniční spolupráce zapojeny regiony jižní Čechy, Vysočina, jižní Morava a Dolní Rakousko. Cílem byla foto a video dokumentace tradičních obyčejů a řemesel, z něhož vznikl audiovizuální záznam a společná výstava v muzeích ve Znojmě a Jindřichově Hradci. Mgr. Ondřej Machálek z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně prezentoval projekt nové expozice tragédie na Ploštině, která zahrnuje rekonstrukci budovy č. 23, demolici amfiteátru, stavbu nového objektu s expozicí a rekonstrukce dlažby na památníku s termínem dokončení červen 2022. V následující zprávě referovala Mgr. Gabriela Směřičková ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti o mezinárodní konferenci Tradiční kulturní kontexty pití alkoholu a kouření, kterou tato instituce uspořádala ve spolupráci s Ostravskou univerzitou na její půdě ve dnech 8. – 9. června 2021 a zároveň přítomné pozvala na pracovní zasedání Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech v příštím roce, jejímž tématem bude barva a její souvislosti v rámci tradiční lidové kultury. Referát Bc. Soni Krátké z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě přiblížil aktuální situaci velikonoční obchůzky chození jidáše v tomto regionu v průběhu pandemie covid-19 a přístup jednotlivých obcí k tomuto zvyku. Na ni navázala Mgr. Hana Klimešová z Regionálního muzea v Litomyšli o stavění a kácení májů během covidových omezení na Litomyšlsku, které bylo sledováno ve 43 obcích, z nichž 13 staví máj pravidelně. Navzdory opatřením postavilo májku 9 obcí. Závěr druhého bloku jednání patřil zprávě Mgr. Jana Káčera a Mgr. Petra Číhala ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti o projektu Zlínský kraj v lidové písní, v jehož rámci vyšly již dva díly věnované lidovým písním obcí z okresů Uherské Hradiště a Zlín, které vyšly v letech 2019 a 2020. Třetí díl patřící lidovým písním z okresu Vsetín vyjde tiskem ještě v tomto roce a závěrečný čtvrtý díl (okr. Kroměříž) je plánovaný vydat v příštím roce. Závěr prvního dne jednání byl poté věnován komentované prohlídce barokního kostela sv. Jana Křtitele s koncertem vokálního seskupení Schola Beati Cantores z Holešova a společenskému posezení.

Následující den zahájila třetí blok jednání Mgr. Věra Colledani z Masarykova muzea v Hodoníně referátem o terénním výzkumu tance zavádka na hanáckém Slovácku (pomocí pramenů a dotazníku) k nominačnímu návrhu na zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje, který řeší společně s kolegy Mgr. Josefem Šubou z Regionálního muzea v Mikulově a Mgr. Jarmilou Teturovou z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Nominace tohoto tance by měla být podána v příštím roce. Mgr. Michaela Zálešáková z Masarykova muzea v Hodoníně členům EK přiblížila pořad s názvem Slovácký rok v Kyjově od adventu do hodů, prezentovaný v tomto městě v roce 2019 a věnovaný lidovému oděvu, který připravila společně s Mgr. Taťánou Martonovou a Jitkou Šimečkovou. S referátem Quo vadis, Hanácké muzeum v přírodě? vystoupil jeho pracovník Mgr. Josef Urban. Detailně popsal historii i problémy tohoto muzea (od sedmdesátých let 20. století přes otevření první expozice v roce 1990 až do současnosti) v hanácké obci Příkazy u Olomouce, jejíž severozápadní část (včetně areálu muzea) byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Na něho navázala Mgr. Petra Buřivalová z Muzea Vyškovska, která představila novou národopisnou expozici Rok na Vyškovsku ve zvycích a slavnostech realizovanou v roce 2019. Mgr. Markéta Hnilicová z hostitelského Muzea Kroměřížska přiblížila aktuálně vydanou publikaci Hanácký lidový oděv a obtíže spojené s její přípravou, především pak se způsobem oblékání a krojovými rekonstrukcemi. O výstavě Když slunéčko zemi políbilo k poctě národopisnému badateli, učiteli a spisovateli Vratislavu Bělíkovi (1900–1988), která se uskutečnila v květnu a červnu 2021, referovala Silva Smutná z Muzea Vysočiny Třebíč. Závěrečný blok jednání celého semináře EK uzavřela zpráva PhDr. Aleny Prudké z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně o konferenci věnované významnému zlínskému etnografovi Karlu Pavlištíkovi (1931–2018) s názvem Mezi etnografií, folkloristikou a muzejnictvím, která proběhla ve dnech 6.–7. 9. 2021.

 

---

V roce 2020 se z důvodu nepříznivé epidemické situace a v důsledku navazujících vládních nařízení semináře Etnogracické komise AMG nekonaly. Výbor EK AMG velmi děkuje vedení a pracovníkům Masarykova muzea v Hodoníně, p. o. a Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, p. o. za vstířcnost a spolupráci v přípravě jarního a podzimního semináře a současně s tím také za možnost přeložení obou seminářů na rok 2022. 

---

 

Jarní seminář EK AMG 2019 (Muzeum Komenského v Přerově, p. o.)

Termín: 2. – 3. 4. 2019

Zapsal: Mgr. Petr Číhal

Jarní seminář členů Etnografické komise AMG ČR se uskutečnil v prostorách slavnostní zámecké síně Muzea Komenského v Přerově. Všechny přítomné nejprve přivítal ředitel Muzea Komenského v Přerově Mgr. Radim Himmler a poté předseda Etnografické komise AMG ČR Mgr. Michal Chmelenský, který řediteli muzea poděkoval za poskytnutí prostor pro seminář a jeho organizace ve spolupráci s členkou výboru Etnografické komise AMG ČR Mgr. Veronikou Hrbáčkovou. Semináře se účastnilo 45 odborných pracovníků z 24 institucí a odeznělo 14 příspěvků a 5 zpráv informativního charakteru.

První jednací blok byl zahájen příspěvkem PhDr. Jany Polákové, Ph.D. z Moravského zemského muzea v Brně o projektu „Kramářské tisky v brněnských historických fondech“ jako společného mezioborového projektu NAKI, do kterého je vedle Moravského zemského muzea zapojen Ústav jazyka českého Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Etnologický ústav AV ČR a Moravská zemská knihovna v Brně. Druhý referát přednesla Bc. Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, která představila zapomenutý rukopis Antonína Hlineckého (1858–1938) s názvem Za svitu loučí, který na Vysokomýtsku zachytil pověsti, pohádky, pověry, romantické události a dávné zvyky. Po přepsání rukopisu následovala stejnojmenná výstava. Starou a téměř pozapomenutou textilní techniku pletení na rámu (na krosience) představila Mgr. Milada Fohlerová z Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Přiblížila samotnou techniku pletení, její historii v českých zemích a na Valašsku včetně významných tvůrkyň v obci Zděchov v průběhu 20. století, kde se tato technika dochovala až po současnou nositelku Blanku Mikolajkovou, oceněnou titulem Nositel tradice lidových řemesel. Ve vsetínském muzeu pak byla v loňském roce k této technice uspořádána výstava a několik kurzů. Silva Smutná z detašovaného pracoviště Muzea Vysočiny Třebíč, Městského muzea ve Velké Bíteši prezentovala nominaci Karmelské pouti ve farnosti Heřmanov na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina včetně promítnutí pětiminutového audiovizuálního dokumentu. Referát PhDr. Ilony Vojancové z Národního muzea v přírodě, pobočky Muzea v přírodě Vysočina představil jednak jednotlivé jevy zapsané na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje a jednotlivé nositele tradice v tomto kraji v oboru lidových řemesel, jednak prezentoval ohrožená tradiční lidová řemesla a roli paměťových institucí v této problematice. Jako dobrý příklad z praxe uvedla obnovení tradiční technologie výroby žinylkových textilií v Hlinsku Josefem Fidlerem. Elektronický katalog výšivek ze sbírek Slováckého muzea v Uherském Hradišti ve formátu tzv. flipping book, který je umístěn na webových stránkách Slováckého muzea, její výhody i nevýhody představily Mgr. Marta Kondrová a Mgr. Gabriela Směřičková. Oslavy 100 let Muzea luhačovického Zálesí přiblížila PhDr. Blanka Petráková z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Referovala o historii muzea a jeho významných osobnostech a o výstavě „100 let muzea v Luhačovicích. Muzeum staré jako Československo“, která poukázala na významné jubileum vzniku naší republiky a muzea zároveň a ke které byl vydán katalog. PhDr. Irena Ochrymčuková z Muzea Brněnska, pobočky Podhoráckého muzea v Předklášteří, přiblížila v souvislosti s oslavami 90. výročí založení Podhoráckého muzea genezi muzea, profilování v průběhu jeho historie a současnost v podobě výstav a doprovodných programů k nim. První blok jednání uzavřely referáty Mgr. Josefa Urbana z Vlastivědného muzea v Olomouci, který přítomné pozval na 15. odbornou konferenci O lidové kultuře na Hané, která se uskuteční 21. listopadu 2019 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, a Mgr. Veroniky Hrbáčkové z téže instituce, prezentující soutěž Stavba roku Olomouckého kraje rozdělenou do pěti kategorií se zaměřením na revitalizovanou bývalou zemědělskou usedlost v Ústíně, která získala speciální cenu hejtmana Olomouckého kraje.

Po obědové přestávce následovala nejprve prohlídka zámku a jednotlivých stálých expozic Muzea Komenského v Přerově. Druhý blok jednání započal příspěvek Mgr. Tomáše Bernhardta ze Západočeského muzea v Plzni o postupné digitalizaci sbírky skleněných negativů Národopisného muzea Plzeňska, základní charakteristice, stávajícím stavu i průběhu zpracování a její prezentace. Na něj navázal referát Mgr. Adama Murase z Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který nastínil praktické možnosti využití digitalizace dokumentačních fondů na Ústavu evropské etnologie pro jejich prezentaci ve veřejném prostoru. V dalším příspěvku se Mgr. Hana Klimešová z Regionálního muzea v Litomyšli „vydala“ Vysočinou po stopách Josefa Váchala, Anny Mackové a Josefa Portmana ve výstavě s názvem Cestopisák Josefa Váchala, kterou připravila a ke které vydala katalog. Jedná se o humorně pojatý příběh putování výše zmíněné trojice, která absolvovala v roce 1921 pěšky za čtyři dny okruh dlouhý 140 km mezi Litomyšlí a Žďárem nad Sázavou. V následujícím referátu představila Mgr. Petra Hrbáčová, Ph.D. a Mgr. Markéta Lukešová z Národního ústavu lidové kultury Montessori dětskou dílnu v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici jako další ze způsobů prezentace tradiční lidové kultury a interaktivní zapojení dětí nejen do edukačního programu, ale také do běžné prohlídky muzea v přírodě. Poté následovalo krátké vystoupení Folklorního souboru Haná Přerov pod vedením Tomáše Barboříka prezentující typické tance včetně slovního vysvětlení původu, významu a názvu. Třetí a závěrečný blok odpoledního jednání zahájila prof. PhDr. Alena Křížová, Ph.D. z Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která informovala o možnosti publikování v časopisu Český lid, jenž ve výhledu plánuje vydat číslo věnované materiálovým příspěvkům z terénu, které by mohli publikovat odborní pracovníci z muzeí. Na ni navázala PhDr. Alena Kalinová z Moravského zemského muzea v Brně, která představila poslední publikační počiny této instituce, především publikaci PhDr. Jany Polákové, Ph.D. Čtrnáct barev Vánoc a monografii Josef Klvaňa od PhDr. Heleny Beránkové. Taktéž nabídla možnost publikování v časopisu Folia ethnographica. Následující referát Mgr. Alexandry Zvonařové z Muzea Jindřichohradecka představil Tomáše Krýzu (1838–1918), který je autorem největšího mechanického lidového betlému na světě, a výstavu k 100. výročí jeho úmrtí. Zároveň přiblížila mezinárodní soutěžní výstavu betlémů s názvem Nožík Tomáše Krýzy. Závěr třetího jednacího bloku uzavřel příspěvek Mgr. Markéty Palowské z Ostravského muzea, která představila na fotografiích kolekci keramiky, již získala do muzea darem. Předseda výboru Etnografické komise AMG ČR Mgr. Michal Chmelenský pak přítomné seznámil s nejdůležitějšími informacemi, které byly řešeny na jednání Senátu AMG ČR dne 5. března 2019.

Druhý den semináře byl věnován exkurzím do vybraných obcí na Přerovsku. Nejprve účastníci navštívili vesnické muzeum v Prosenici čp. 10, které vzniklo v roce 2015 z bývalé zemědělské usedlosti. Poté následovala komentovaná prohlídka Zvonařské dílny Tomášková-Dytrychová v Brodku u Přerova a celý seminář byl zakončen prohlídkou Muzea Františka Skopalíka v Záhlinicích a návštěvou místního pivovaru a unikátní funkční sladovny.

  

---

 

Podzimní seminář EK AMG 2018 (Národní ústav lidové kultury ve Strážnici)

Termín: 1. – 2. 10. 2018

Zapsali: Mgr. Petr Číhal, PhDr. Romana Habartová

 

Podzimní seminář členů Etnografické komise AMG ČR (dále jen EK AMG), který byl mimo jiné volební, se uskutečnil v prostorách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Z celkového počtu 55 zúčastněných etnografů, pracovníků členských muzeí a NÚLK se semináře zúčastnilo 43 zástupců řádných členů a členů individuálních. Všechny přítomné nejprve přivítala předsedkyně EK AMG PhDr. Romana Habartová. Následně přítomné pozdravil ředitel Národního ústavu lidové kultury PhDr. Martin Šimša, Ph.D.

První jednací blok zahájil příspěvek Silvy Smutné z Městského muzea ve Velké Bíteši, detašovaného pracoviště Muzea Vysočiny Třebíč, s názvem „Já vezmu pentličku zapletu se…“, ve kterém představila výstavu, uskutečněnou od začátku 2. května do 29. září 2017, o tradiční úpravě a úboru hlavy k ženskému lidovému kroji na Horácku a Podhorácku v minulosti a současnosti. Druhým přednášejícím byla Bc. Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, která přítomné seznámila s výsledky terénního výzkumu velikonočního klapání a obchůzek s maskou Jidáše, uskutečněná pro NPÚ SLS Hlinsko v letech 2017 a 2018 na Vysokomýtsku, včetně sběru dobových fotografií a informací od pamětníků. Mgr. Barbora Svobodová z Muzea Brněnska referovala v rámci svého terénního výzkumu o obnovených hodech v Letkovicích, jednak o hlavních představitelích, historii a jejich průběhu. Zvyk vysypávaných ornamentů pískem uvnitř domů a před domy, který se udržel na Kyjovsku, jejich původ a funkci prezentovala Mgr. Věra Colledani z Vlastivědného muzea v Kyjově. Mgr. Michal Chmelenský ze Západočeského muzea v Plzni ve svém příspěvku přiblížil pastýřské „čarování“ na Plzeňsku, jež mělo funkci prevence proti očarování, léčitelskou, odvracení důsledků a ovlivnění a předpovídání povětrnosti. Jako poslední v prvním jednacím bloku vystoupila PhDr. Jana Poláková, Ph.D. z Moravského zemského muzea v Brně, která přítomným přiblížila formou filmu životní příběhy řeckých občanů (především dětí) na českém území ve druhé polovině 20. století v rámci výročí 70 let od jejich příchodu v roce 1948 v důsledku řecké občanské války.

Druhý, odpolední blok jednání zahájil Mgr. Petr Číhal ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti příspěvkem o Mistrech tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje za rok 2018, ve kterém představil jednotlivé letošní oceněné tímto titulem (Božena Habartová – těžká krojová krejčovina, Marie Pyrchalová – zuberská výšivka, manželé Petr a Zlatuše Hejdovi – výroba krojové obuvi a opasků). Na něho navázala PhDr. Romana Habartová z Krajského úřadu Zlínského kraje referátem o desátém výročí vzniku ocenění lidová stavba Zlínského kraje, která vzešla z iniciativy Krajského úřadu. Zároveň představila jednotlivé oceněné revitalizované objekty od roku 2008. Opravu fasády štítové zdi památkově chráněného objektu v Topolné čp. 93 hliněnou omítkou, která se uskutečnila v průběhu léta letošního roku, prezentoval Mgr. Jan Káčer ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Vizovickému pečivu a starému hanáckému právu věnovala pozornost PhDr. Alena Prudká z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně v rámci přípravy nominace obou jevů na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje. Na ni navázal Mgr. Josef Urban z Vlastivědného muzea v Olomouci, který představil již proběhlou výstavu (od 25. května do 26. srpna 2018) s názvem Jízda králů na Hané / Lidový obyčej v proměnách času. Následoval příspěvek historika Mgr. Josefa Svobody z Národního ústavu lidové kultury o využití nových pramenů (nejen) k dějinám odívání na Moravě, konkrétně pak tištěných zatykačů vydávaných zemskými úřady, v nichž se vyskytují mimo jiné informace o tom, jaké oblečení měla hledaná osoba na sobě. O projektu lidového a zlidovělého šperku v českých zemích podpořeného Grantovou agenturou ČR hovořila prof. PhDr. Alena Křížová, Ph.D. z Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výstupem z projektu bude publikace vydaná v roce 2020. Závěr odpoledního bloku patřil PhDr. Luboši Kafkovi z Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který představil publikaci Lidové podmalby na skle ze sbírek Muzea v Bruntále.

Poté následovalo plenární zasedání EK AMG, volba nového výboru a předsedy komise (viz zápis z mimořádného plenárního zasedání EK AMG). Závěr prvního dne jednání zakončil společenský večer, který byl věnován večerním prohlídkám stálých expozic v prostorách strážnického zámku. Komise navštívila s komentovaným doprovodem unikátní zámeckou historickou expozici Lidový oděv na Moravě, která byla slavnostně otevřena v rámci 70. ročníku MFF Strážnice 2015 a je jedním z výstupů Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) a volným pracovním a přátelským diskusím.

Druhý den semináře patřil exkurzím. Účastníci absolvovali odbornou prohlídku Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, které spravuje Národní ústav lidové kultury. Byly zde představeny vybrané návštěvnické okruhy a výstava Hliněné stavitelství na Moravě, která je jedním z výstupů aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) s názvem Technologie tradičního hliněného stavitelství na Moravě a vztahové souvislosti k oblasti středního Podunají. Řešitelem tohoto projektu, financovaného v letech 2011-2015 Ministerstvem kultury České republiky, byl Národní ústav lidové kultury ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Po té následovala návštěva vybraných pamětihodností ve městě Strážnice. Na programu byla komentovaná prohlídka synagogy a židovského hřbitova.

Celý seminář byl zakončen prohlídkou expozic Městského muzea Strážnice se stálou expozicí o přírodě, historii, školství, cechům, řemeslům, spolkům či pohlednicím, prezentuje pamětní síň manželů Landsfeldových. Aktuálně probíhaly výstavy „Strážnice v éře První republiky",  výstava ke 100. výročí vzniku Československa. 

 

---

 

Jarní seminář EK AMG 2018 (Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o.)

Termín: 14. – 15. 5. 2018

Zapsala: PhDr. Radka Křížková Červená

 

Jarní seminář Etnografické komise AMG se tentokráte uskutečnil v prostorách zámku Hradiště, sídle Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, p. o.

Oficiální program slavnostně zahájila krátkým proslovem PhDr. Radka Křížková Červená, ředitelka blovického muzea, která přivítala účastníky ze všech krajů a koutů České republiky. Následovala vystoupení PhDr. Romany Habartové, předsedkyně Etnografické komise AMG ČR a PhDr. Jany Hutníkové, ředitelky Muzea Českého lesa v Tachově, p. o., a členky exekutivy AMG ČR.

V prvním jednacím bloku, moderovaném Mgr. Michalem Červenkou, vedoucím oddělení historie a společenských věd Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, p. o., se svými příspěvky vystoupili Mgr. Josef Nejdl z Muzea Chodska v Domažlicích, p. o., Mgr. Luboš Smolík z Vlastivědného muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, p. o., Mgr. Alexandra Zvonařová z Muzea Jindřichohradecka, Mgr. Hana Klimešová z Regionálního muzea v Litomyšli, PhDr. Iva Votroubková z Muzea Cheb, p. o. Karlovarského kraje a Mgr. Eva Hovorková z Muzea Těšínska, p. o.).

V druhém jednacím bloku, moderovaném PhDr. Alenou Kalinovou z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea se představili Mgr. Libor Dušek. Ph.D. z Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí, PhDr. Katina Lisá a Silva Smutná z Muzea Vysočiny Třebíč, Mgr. Ivana Sieberová z Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, p. o.,

Seminář Etnografické komise AMG, jehož spolupořadatelem bylo tentokráte Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o., představuje důležitou platformu pro odborné pracovníky muzeí celé České republiky. Setkávání spojené s výměnou zkušeností, názorů, přístupů, sdílení problémů i jejich možných řešení je nenahraditelným prvkem v rozsáhlé muzejní činnosti. Blovického semináře se ve dnech 14. – 15. 5. 2018 zúčastnilo 32 muzejníků.

Přednášející se ve svých příspěvcích zaměřili na prezentaci sbírkových fondů, publikační činnost, přiblížení prováděné dokumentace tradiční lidové činnosti v regionech, spolupráci s veřejností, problematiku financování atd.

[Aktualizace: Chmelenský, 2023-11-16]