Posílení vnímání sféry ochrany movitého kulturního dědictví jako součásti neziskového sektoru v ČR


Závěrečná zpráva o projektu AMG:
 



A. Popis průběhu a výsledků projektu, kdo a jakým způsobem byl do projektu zapojen

Realizátory projektu „Posílení vnímání sféry ochrany movitého kulturního dědictví jako součásti neziskového sektoru v České republice“ s pracovním názvem „Muzea a dobrovolníci“ byli Asociace muzeí a galerií ČR (zejména Komise pro muzejní pedagogiku a public relations pod vedením PhDr. Michala Stehlíka z Národního muzea a Komise pro muzejní management pod vedením PhDr. Heleny Koenigsmarkové z Uměleckoprůmyslového musea v Praze), dále Český výbor ICOM a Národní dobrovolnické centrum HESTIA; finančně jeho naplňování podpořila Nadace Via z programu „Knowledge Fund Bílá místa“ a Ministerstvo kultury ČR.

V rámci tématického vymezení projektu byly vytipovány okruhy, pro něž byli stanoveni jednotliví garanti – toto rozdělení týmu bylo odsouhlaseno na úvodním zasedání k projektu dne 16. září 2004 v Národním muzeu:
1) Koordinace, základní analýza, závěrečná evaluace – Mgr. Dagmar Fialová
2) Zahraniční zkušenosti, informace o organizaci spolků přátel – PhDr. Kateřina Tlachová
3) Dobrovolnictví -  legislativa, informace – PhDr. Věra Přenosilová
4) Vzorová sdružení – případové studie, koordinace pilotních projektů – Mgr. Přemysl Reibl
5) Referenční balíček, web – PhDr. Michal Stehlík
6) Výcvik koordinátorů, semináře – PhDr. Helena Koenigsmarková

Ve spolupráci s Národním dobrovolnickým centrem Hestia byl připraven dotazník pro zjištění možného zapojení dobrovolníků do činnosti muzea. Respondence výzkumu, který přinesl realizátorům projektu základní zpětnou vazbu, byla cca 30%. Jeho základním přínosem byl fakt, že vytvořil pozitivní obraz  názorů českých muzejních pracovníků na otázku dobrovolnictví. Zjistilo se, že 63 % muzejních institucí má již s dobrovolníky nějakou zkušenost a že 97 % muzeí má zájem o činnost dobrovolníků ve svých zařízeních. Dále jsme vyhledávali oblasti práce muzeí, kde by mohli dobrovolníci působit a snažili jsme se definovat, jaké požadavky na vlastnosti dobrovolníka muzejní instituce mají.

V průběhu realizace projektu jsme byli nuceni zasáhnout i do koncepčního vymezení tématu projektu. Diskuse na všech setkáních pracovní skupiny i na Informačním dni projektu s dalšími muzejními pracovníky ukázaly na terminologickou neujasněnost pojmu dobrovolnictví versus otázka společností přátel. Spíše než řešit obě otázky najednou, jak to původně předpokládal projekt AMG, se ukázalo schůdnější vymezit otázku dobrovolnictví prostřednictvím jeho základních znaků (veřejná prospěšnost; svoboda volby organizace, které bude pomáhat; samostatnost; specifická legislativa) a v programu kurzu se zaměřit výhradně na toto téma, jeho systémová řešení uvnitř instituce z hlediska jejího managementu i odbornosti muzea a na specifické dovednosti koordinátora dobrovolníků.
Proto i pilotní návrhy projektů, vznikající v rámci celého projektu byly zaměřeny více na vyřešení vztahu muzea a dobrovolníků, než na založení společnosti přátel jako právnické osoby. Obsahově bylo tedy účelnější věnovat se přednostně otázce dobrovolnictví, tréninku základních dovedností u muzejních pracovníků a tvorbě pilotních projektů.

Na tomto místě je nutné konstatovat, že realizace projektu byla ve velké míře ovlivněna tím, že téma managementu dobrovolnictví je v muzejním prostředí nové a i když mají některé instituce jakousi zkušenost s dobrovolnictvím, zdaleka to neznamená, že myšlenka začlenění dobrovolných pracovníků do struktury příspěvkové sbírkotvorné instituce může být – přes všechny zřejmé přínosy – automaticky a jednoznačně přijata. To předpokládá dlouhodobé a systematické změny jak v přístupu vedoucích pracovníků, tak i ve struktuře institucí samotných. Tyto bariéry se projektem podařilo ve značné míře narušit, nicméně měly silný vliv na možnost realizace projektu v plné míře – týká se to zejména realizace předpokládaných konkrétních výstupů projektu:

A. Referenční balíček pro sbírkotvornou instituci, který měl poskytnout dovednosti: jakým způsobem pracovat s dobrovolníky, jak je motivovat, co je možné od jejich činnosti očekávat; jaké jsou odborné, etické a morální požadavky na činnost dobrovolníka, jaký druh prací může dobrovolník v muzeu vykonávat; jaké jsou mezinárodní standardy a mezinárodní etické kodexy pro spolupráci muzeí a dobrovolníků; jaká je platná česká legislativa pro práci dobrovolníků.

B. Informační soustava o možnostech dobrovolnické práce v muzeích, která měla být návazná na další informační zdroje o dobrovolnictví především na Internetu.

C. Systém vzdělávání, který by předával znalosti a dovednosti o práci s dobrovolníky v kulturních institucích.

D. Tvorba a odstartování pilotních projektů pro spolupráci muzeí a dobrovolníků, které budou sloužit jako případové studie a náměty pro možné řešení problematiky ve všech typech muzejních a galerijních institucí.

Oproti původnímu záměru nalézt zkraje plnění projektu členy lektorské skupiny, která bude dále školit koordinátory dobrovolníků a poskytovat poradenství, se v průběhu realizace ukázalo, že se tyto kroky mohou opírat až o ty osobnosti, které budou mít reálnou zkušenost s dobrovolnictvím v muzejním prostředí. Co se týče realizace informačního systému a referečního balíčku, tyto výstupy se zatím nepodařilo realizovat, nicméně byly rozpracovány jednotlivé kapitoly příručky a texty by měly být v budoucnu začleněny do informačního systému portálu muzeí a galerií. Pro příručku byly pořízeny překlady metodických textů ze zahraniční (USA, Nizozemí) a Etického kodexu Mezinárodní společnosti přátel muzeí.

Co se týče realizace pilotních projektů, byla tvorba projektů zařazena jako součást metodiky seminářů – každý z účastníků tak byl donucen zpracovat rámcový návrh projektu podle jednotné struktury. Řada těchto projektů u jednotlivých institucí – Muzeum hlavního města Prahy, Národní zemědělské muzeum – zámek Kačina, Národní muzeum – oddělení novodobých českých dějin Historického muzea či Krajské muzeum v Chebu – byla již uvedena v život a dále se rozvíjí.
Z tohoto hlediska lze konstatovat, že největším přínosem celého projektu byla možnost uspořádat cyklus seminářů, na kterých mohli účastníci o daných tématech diskutovat a vzájemně se inspirovat. Účastníci seminářů také formulovali základní teze přínosů dobrovolnictví i bariér jeho přijímání ve sbírkotvorných institucích:

příležitosti pro muzea
- nový prostor pro kreativitu muzejních pracovníků a zvyšování jejich profesionality
- otevření se společnosti a prorůstání muzea do komunity
- změna vnímání od návštěvníka ke klientovi muzea
- nové pohledy na vlastní činnost
- výchova mladých lidí k úctě ke kulturnímu dědictví
- aktivizace komunity
- rozšíření kapacity muzea, rozšíření služeb
- hledání kořenů

bariéry v muzeích
- strach z cizích lidí v našem prostředí
- obavy z odhalení zákulisí institucí, které nemusí být samo o sobě úplně v pořádku, nebo je subjektivně tak nevnímáme
- přílišná kritičnost příchozích
- nedostatečné personální a finanční zdroje muzeí na zajištění dobrovolné činnosti
- formální přístup k dobrovolníkům
- malá nebo špatná komunikace, nedostatečná informovanost
- dědictví minulosti, kdy byli lidé obtěžováni „dobrovolně povinnými“ brigádami
- přílišná organizovanost svobodných dobrovolníků
- apriorní přesvědčení o tom, že dobrovolník v muzeu musí pracovat se sbírkami


Po dvou letech realizace projektu je zřejmé, že aby se tento projekt nestal „plácnutím do vody“, musí nastat systémová, koncepční změna v celém oboru. A to změna jak strategická, tak pochopitelně změna financování. K tomu však je nutné nalézt vhodné – a zejména dlouhodobé – finanční zdroje, které by nejspíše mohly pocházet ze strukturálních fondů nebo dalších fondů Evropské unie.
Další cestou je dotační politika ministerstev, a to jak ministerstva vnitra nebo ministerstva práce a sociálních věcí.  Pro nové znění materiálu Kulturní politika pro léta 2006-12 byli realizátoři projektu vyzváni k formulování teze, která by měla oficiálně zakotvit strategické vnímání dobrovolnictví v našem oboru:
„Dobrovolnictví
Dotační politikou a metodickou pomocí napomáhat sbírkotvorným institucím vytvářet sítě dobrovolných spolupracovníků a spolků přátel, a to na úrovni jednotlivých muzeí a galerií samotných i z hlediska informačních systémů v rámci celého oboru. Fungující systémy dobrovolné práce přinášejí výrazné ekonomické i strategické zisky příspěvkovým organizacím. Toto téma je v muzejní praxi průlomové a může zásadně napomoci k upevnění postavení sbírkotvorných institucí ve společnosti. Dle zkušeností z oblasti zdravotnictví a sociální péče potrvá minimálně tři roky, než se tato praxe ustálí v samotných institucích a než se vybuduje povědomí o možnosti dobrovolné práce v muzeích v okolní komunitě.“

I přesto, že se jak z důvodů, které zde byly popsány, tak proto, že v AMG v průběhu naplňování projektu proběhly významné personální změny, je nyní více než zřejmé, že tematika dobrovolnictví a zapojení dobrovolníků do struktury činností muzeí a galerií v České republice všeobecně pozitivně přijímána. Co chybí jsou – mimo systémových možností – i konkrétní zkušenosti a výměna informací. Přesto, že se projekt nepodařilo v předpokládané šíři naplnit, bude Asociace muzeí a galerií ČR této tématice i nadále věnovat pozornost i svou příští aktivitu.
 

B. Informace o akcích, které v rámci projektu proběhly

16. září 2004 – Úvodní setkání realizačního týmu, Národní muzeum (10 účastníků). V rámci projektu byly vytipovány tématické okruhy, pro něž byli stanoveni jednotliví garanti. Dále byl navržen harmonogram projektu a diskutovalo se o jeho realizaci a typech seminářů.

10.–31. března 2005 – Sběr dotazníků k analýze muzejního prostředí s ohledem na možnosti zapojení dobrovolníků (respondence od cca 85 institucí). Ve spolupráci s Národním dobrovolnickým centrem Hestia byl připraven dotazník pro zjištění možného zapojení dobrovolníků do činnosti muzea. Respondence výzkumu byla cca 30%.

Ve dnech 4.–6. dubna 2005 v Boskovicích proběhl úvodní seminář projektu, který byl uspořádán ve spolupráci s Národním dobrovolnickým centrem Hestia. Účastníci zde diskutovali o možnostech propojení existujících struktur dobrovolnického hnutí se světem muzeí a galerií, seznámili se s definicemi dobrovolnictví a členství v zájmových spolcích, platnou legislativou a možnými funkčními modely kooperace muzea, spolku přátel a dobrovolníků.

Dne 14. června 2005 proběhlo krátké pracovní setkání účastníků úvodního semináře v Boskovicích, na kterém byly vybrány tři pilotní projekty spolupráce muzea s dobrovolníky. Konkrétně se jednalo o projekt Divadelního oddělení Národního muzea, projekt Muzea českého venkova na zámku Kačina (složka Národního zemědělského muzea) a projekt Krajského muzea v Chebu.

Dne 21. června 2005 bylo uskutečněno celodenní setkání s participanty projektu a muzejní odbornou veřejností v Národním muzeu v Praze. Informačního dne projektu se zúčastnilo 46 muzejních pracovníků z celé republiky. Setkání moderovaly PhDr. Olga Sozanská (Hestia) a Mgr. Dagmar Fialová (AMG). Jednání se nejprve zabývalo představením scény dobrovolnického hnutí v ČR (referovala PhDr. Olga Sozanská a Jana Beranová z Dobrovolnického centra v Ústí nad Labem). Dagmar Fialová seznámila přítomné s výsledky výzkumu názorů muzejního prostřední na možnosti zapojení dobrovolné práce do fungování sbírkotvorných institucí. Představeny byly rovněž realizační záměry pilotních projektů, a to tím způsobem, že o nich referovali jak odborní pracovníci, kteří je připravili koncepčně, tak i zástupci managementu instituce. Tato forma prezentace byla zvolena s cílem ukázat nejvhodnější metodiku tvorby projektu, jenž by od počátku měla být navázána na systémová řešení v rámci instituce. Na závěr proběhla intenzivní diskuse.

Ve dnech 17–19. října 2005 se uskutečnil kurz pro koordinátory dobrovolníků v muzejnictví v Krajském muzeu Cheb. Kursu se zúčastnilo 18 osob. Program kursu byl zaměřen na konkrétní dovednosti v oblasti managementu dobrovolnictví, zejména získávání a motivování dobrovolníků a přípravu konkrétních projektů, které budou realizovány v praxi zúčastněných institucí.

Ve dnech 8.–10. listopadu 2005 byla problematika dobrovolnictví v muzejnictví zařazena jako jeden z tématických bloků mezinárodní konference Muzeum a změna II. / The Museum and Change II., která se konala v Pantheonu Národního muzea v Praze. V tomto bloku referovaly: dr. Deborah Edward, stipendistka Fulbrightovy komise v ČR, která pochází z Austinu v Texasu a která se zabývá konkrétními programy pro mladé dobrovolníky v místním dětském muzeu, dále paní Jillien Poole (The Fund for Arts and Culture in Central and Eastern Europe, McLean, USA) s příspěvkem Volunteer Expertise for your Organization: The Fund for Arts and Culture's work in Central and Eastern Europe (Analýza dobrovolnictví pro vaše organizace: The Fund for Arts a Culture pracuje ve střední a východní Evropě) a paní Sally Yerkowich (The Tribute Center, New York, USA) s příspěvkem Witnesses to History as Museum Docents (Svědci historie jako muzejní průvodci). Dagmar Fialová a Olga Sozanská zde prezentovaly projekt Muzea a dobrovolníci, jeho dosavadní průběh a výsledky analýzy i proběhlých seminářů. Diskuse o této problematice byla velmi košatá a ukázala, že o projekt je mezi kolegy velký zájem, byť názory na otázku dobrovolnictví jsou stále ambivalentní.

Ve dnech 10.–11. dubna 2006 proběhl ve Východočeském muzeu v Pardubicích seminář s názvem „Firemní dobrovolnictví aneb Společenské dobrovolnictví firem“.  Semináře se zúčastnilo 19 osob. Seminář jsme  koncipovali jako nácvik a získání dovedností manažerů a vedoucích pracovníků muzeí a galerií v oblasti motivování firem ke spolupráci se sbírkotvornou institucí. Podstatou semináře byly workshopy, na nichž mohli účastníci analyzovat fungování svých institucí s ohledem na podobnosti či rozdílnosti fungování firem, nacházení možných styčných ploch k vzájemné spolupráci, která obohacuje oba partnery tohoto vztahu. Účastníci semináře si v průběhu setkání zpracovali záměr vlastního projektu v oblasti firemního dobrovolnictví s podporou zkušených lektorů z Národního dobrovolnického centra HESTIA i zástupce komerční firmy a mohli tak své poznatky bezprostředně aplikovat ve své následující praxi.
 

C. Ukázky propagačních a informačních materiálů, fotografie vztahující se k projektu

Pozvánka na úvodní setkání realizátorů projektu + seznam pozvaných

Pozvánka k účasti na projektu pro muzea/galerie + Dotazník pro muzeum/galerii k dobrovolnické práci v instituci a pro zapojení do projektu Muzea a dobrovolníci

Program úvodního semináře projektu v Boskovicích + seznam účastníků

Pozvánka na Informační den projektu

Pozvánka na seminář pro koordinátory dobrovolníků v Chebu + seznam účastníků

Pozvánka na mezinárodní muzeologickou konferenci Muzeum a změna II./The Museum and Change II + program konference

Pozvánka na závěrečný kurs projektu v Pardubicích + seznam účastníků

Analýza názorů muzejního prostředí – vyhodnocení dotazníku zaslaného muzeím/galeriím

Bílá místa pro dobrovolnou činnost aneb Najdou dobrovolníci místo v českých muzeích a galeriích? – přednáška Mgr. Dagmar Fialové na konferenci Muzeum a změna II.

Věstník Asociace muzeí a galerií ČR 5/2004 – Informace o projektu, str. 6-7

Výroční zpráva Národního dobrovolnického centra Hestia za rok 2005, část týkající se projektu „Muzea a dobrovolníci“, http://www.hest.cz

Fotografie z kurzu koordinátorů dobrovolníků v Boskovicích, 5.–6. dubna 2005

Fotografie z kurzu koordinátorů dobrovolníků v Chebu, 17.–19. října 2005

nahoru